Ze skupiny se stal ze dne na den fenomén. Každý den v ní přibývalo několik set členů, dnes se jejich počet blíží pěti tisícům. Fascinující je obrovské množství fotografií, vážící se k historii města, starších i z dob nedávno minulých.
„Období do roku 1945 je objektem zájmu historiků a množství pramenů je omezené, tak z toho období se fotky často opakují, ale i tak jsem se dověděl řadu nových faktů, pospojovaly se mi různé kusé informace. Největší perly však vyplavaly z rodinných archívu, vážící se především k období po druhé světové válce,“ doplňuje Auer.
Připravili jsme pro Vás letní seriál, kde Vám představíme nejzajímavější a nejzábavnější fotografie, které se ve skupině objevily. Třeba vás pobaví, třeba se dovíte něco více o historii města, ve kterém žijeme. První díl obrazově mapoval historii Šumperského maratonu.
Díl druhý – Srocení lidu, průvody a manifestace
Velká setkání lidí byla vždy vděčným objektem fotografů, proto se nám ve skupině sešlo velké množství snímků, zachycující různé průvody a manifestace. Následující fotky pocházejí např. ze sbírek šumperského muzea, ale soustředili jsme se hlavně na fotografie ze soukromých archívů. Tradičně tyto akce zachycovali legendární dokumentátoři dění ve městě i města samotného – Jaroslav Pavlíček či Antonín Suchan. Jejich tvorba je však dohledatelná i jinde, protož jsou zde zastoupeni jen okrajově.
Po staletí se výroční trhy, jarmarky a podobné akce konaly na náměstí u radnice.
Zde také probíhaly politické manifestace. Schodiště radnice sloužilo jako přirozená tribuna.
Tak tomu bylo i při příjezdu nacistického vojska do Šumperka v roce 1938.
O kousek dál se 23.listopadu 1958 slavnostně odhalovala socha Klementa Gottwalda.
To už naplno probíhá éra prvomájových průvodů.
Jejich uniformitu trochu rozbily uvolněnější šedesáta léta. Majáles v roce 1965.
V srpnu 1968 to bylo trochu jiné srocení.
První máj 1978.
Nedatovaná fotografie.
A spartakiáda.
Pak přišel listopad 1989.
A hadánka na závěr, víte o jakou událost se jedná?
O AUTOROVI ČLÁNKU
Radovan Auer je ředitelem Světa knihy - největšího knižního veletrhu a literárního festivalu v České republice. Dříve působil jako filmový producent, stojí například za kultovní komedií Samotáři.
Ve volném čase se dlouhodobě amatérsky věnuje historii Šumperska a Jesenicka. Je iniciátorem prvního českého vydání Dějin města Šumperka Franze Harrera, což se mu po tříletém úsílí se Šumperským okrašlovacím spolkem podařilo.
V roce 2020 založil facebookovou skupinu Dějiny města Šumperka, která se stala fenoménem. Dnes má tisíce členů.
Radovan Auer pro Rej.cz připravil seriál článků z historie Jeseníků a Šumperska, a to jak dříve publikovaných, doplněných o nové informace, tak zcela nových.
Knihu Dějiny města Šumperka Franze Harrera si můžete objednat zde.
DALŠÍ ČLÁNKY O NAŠÍ HISTORII:
UNIKÁTNÍ FOTOGALERIE č. 1 - Perličky z Dějin města Šumperka aneb Vzpomínky na Šumperský maratón
Pátrání po Leo Slezakovi: V New Yorku ho vynášeli do nebes, v Šumperku nosili na ramenou
Nejslavnější rodák ze Šumperka? Leo Slezak byl globální superstar (1. díl)
Kdy jede další labuť? Impozantní příběh světové filmové hvězdy ze Šumperka (2. díl)
Proč má Šumperk v městském znaku F? A připomínají slavnosti města tu správnou událost?
Generál Karel Lukas. Hrdina, zavražděný kvůli automobilu (2. díl)
Generál Karel Lukas. Hrdina, zavražděný kvůli automobilu (1. díl)
Jak kýchá slon? Příběh Oskara Gutwinskeho (2. díl)
Jak kýchá slon? Příběh Oskara Gutwinskeho (1. díl)
Fascinující příběh likéru Praděd, který kdysi pobláznil celý svět (2. část - i s receptem)
Fascinující příběh likéru Praděd, který kdysi pobláznil celý svět (1. díl)
Šumperské nádraží stojí v Przemyśli. Podle Poláků jde o nejkrásnější nádraží v zemi