Pronajímá si už zmíněnou Lichtenštejnovu chatu a v roce 1922 se tam natrvalo stěhuje. Původně za účelem strávení klidného stáří. Ale to by to nesměl být Oskar! Chatu nejdříve rekonstruuje a během pár sezón z ní dělá vyhlášený horský hotel a středisko zimních sportů. Na Sněžníku vyrůstají jedny z prvních skokanských můstků na našem území. Frekventanti lyžařských kurzů tvoří hlavní klientelu chaty. Oskar angažuje řadu instruktorů, mezi nimi i největší hvězdu alpského lyžování – Leo Hause.
Turistický marketing za první republiky
Gutwinski zřizuje na Sněžníku meteorologickou stanici, díky tomu je sem zaveden telefon a dvakrát denně dostávají pražské deníky informaci o počasí na vrcholu. Pořádá také řadu přednášek o horách a lyžování ve městech na obou stranách hranice, do novin přispívá pod další přezdívkou, kterou získal – „Der Alte vom Berge“ – starý brach z hor. Tak se za první republiky dělá turistický marketing.
Pašování kuřiva
Oskar zde také chová bernardýny, popisuje několik dosud neznámých horských rostlin. Jeho manželka se stará o vysoký standart gastronomie a ubytování. V té době není možné získat v hotelu rezervaci dříve než na další sezónu. Provoz horské chaty je ale finančně náročný, a tak si Gutwinski stejně jako řada dalších chatařů v pohraničí přivydělává tradičním horalským „řemeslem“ – pašováním. V Německu je kuřivo mnohem dražší než v Československu. Jak vzpomínal jeho syn Ervín, trafika na recepci Lichtenštejnovy chaty měla tehdy největší obrat na celé Moravě.
Jak kýchá slon?
Stálí hosté na chatě se rekrutují také z uměleckých kruhů. Skvělý vypravěč Gutwinski se stává mimo jiné patronem uměleckých mládežníků, sdružených ve spolku “Jesch”. Ty na Sněžník přivádí Kurt Halleger, malíř, původem ze Šumperka, etablovaný v pražském kulturním prostředí. Jejich společenské večery na vrcholu Sněžníku svou pověstí přesáhly hranice regionu. Název se původně odvozoval od jejich oblíbené písně “V ještědském údolí kvete šeřík”. Spolek však touží po nějakém symbolu, který lépe odráží místo, kde se scházejí. Při jednom z večírků docházejí jeho členové k tomu, že “Jesch” zní jako když kýchá slon. Hallegerova manželka na příští setkání přiváží vlastnoručně zhotovenou sošku slona, která je slavnostně instalována poblíž chaty. A tak se na vrchol Sněžníku dostává soška slona, se kterou má každý z nás aspoň jednu fotku.
Vlastní pramen
V roce 1932, kdy byla soška vztyčena, Rychlý Oskar umírá, jeho slabé srdce mu vypovídá službu. Československé úřady mu nikdy neudělily státní občanství. Domnívaly se, že opustil zubařskou praxi a přesunul se na Sněžník ne z lásky k horám, ale aby zde mohl provozovat špionáž.
Gutwinského jménem je v roce 1933 pojmenován pramen s mírně radioaktivní vodou. Najdete jej na trase mezi Paprskem a Návrším, kousek od Kladského sedla.
Jeho žena Adele provozuje chatu ještě 4 roky, v roce 1936 ji předává do správy svému vrchnímu a sama se stěhuje zpátky do Šumperka.
Po válce již rozhledna a chata pouze chátrají a v roce 1971 jsou poslední zbytky staveb na Sněžníku srovnány se zemí. V současnosti se na polské straně staví nová rozhledna. Ze současného pohledu na ochranu přírody a masovost turismu je to krok přinejmenším sporný, ale Rychlý Oskar, starý brach z hor, by měl asi radost.
Jesch!
O Oskara Gutwinskeho se zajímám už deset let. Svůj starší článek jsem doplnil především o informace z knihy Jiřího Glonka Na Jeseníky, úžasného nakladatelského počinu, bible všech milovníků našich zadumaných hor. Stejnojmenná výstava je nyní instalována ve Vlastivědném muzeu v Šumperku a nezbývá, než doufat, že ji bude možné co nejdříve navštívit. Radovan Auer
1. díl textu najdete ZDE.
Svěcení Gutwinského pramene v roce 1933.
O AUTOROVI ČLÁNKU
Radovan Auer je ředitelem Světa knihy - největšího knižního veletrhu a literárního festivalu v České republice. Dříve působil jako filmový producent, stojí například za kultovní komedií Samotáři.
Ve volném čase se dlouhodobě amatérsky věnuje historii Šumperka a okolí. Je iniciátorem prvního českého vydání Dějin města Šumperka Franze Harrera, což se mu v loňském roce po tříletém úsílí se Šumperským okrašlovacím spolkem podařilo. Pro Rej.cz připravil na letošní rok seriál článků z historie města, a to jak dříve publikovaných, doplněných o nové informace, tak zcela nových.
Knihu Dějiny města Šumperka Franze Harrera si můžete objednat zde.
Lichtenštejnova chata poblíž vrcholu Kralického Sněžníku.
