Kdy jede další labuť? Impozantní příběh světové filmové hvězdy ze Šumperka

HISTORIE - V minulé toulce naší historií jsme se věnovali pozoruhodnému osudu Leo Slezaka. Operní pěvec ze Šumperka si podmanil publikum ve Vídeňské státní opeře i v Metropolitní opeře v New Yorku. Stal se opravdovou globální superstar. Po konci veleúspěšné pěvecké kariéry ho zlákal film. Na stříbrném plátně se okamžitě prosazuje a natočí kolem padesátky snímků. Díru do světa udělají i jeho potomci. Například vnučka Erika je dnes slavnou americkou herečkou.

Poslední filmovou rolí Leo Slezaka byla postava sultána ve velkém spektáklu Münchhausen z roku 1943. Jednalo se o největší německou filmovou produkci v období druhé světové války. Foto: archiv

Přečtěte si 1. díl příběhu o Leo Slezakovi

Po skončení své bohaté operní kariéry se Slezak naplno věnuje kariéře filmové. Tvůrci využívají jeho popularitu, pěvecký talent a především impozantní zjev ke ztvárnění celé řady rolí v předválečné (i válečné) německojazyčné kinematografii. Stává se komikem, o čemž snil už jako chlapec. Natočí k padesátce filmů, především komedií či operet, velké kostýmované podívané s pány v cylindrech a dámami s hlubokými dekolty. O jejich ději mnohé napovídají již názvy jako Muž, který neuměl říci ne, Láska ve třičtvrťovém taktu, Stalo se jedné divoké plesové noci. A také Konfety či Nesmrtelné melodie. V roce 1938 se z Vídně stěhuje do Berlína, aby to měl blíž do filmových studií Babelsberg.

Podívejte se na dobovou ukázku z filmu Gasparone

Jeho poslední rolí je postava sultána ve velkém spektáklu Münchhausen z roku 1943, největší německé filmové produkci v období druhé světové války. Berona Münchhausena u nás známe jako barona Prášila. Další role už mu nacisté zakázali, jeho syn Walter totiž v Hollywoodu v té době hraje v protinacistických filmech.

Už od roku 1911 vlastní Leo Slezak usedlost ve vesničce Rottach-Egern na Tegernském jezeře, kousek od Mnichova, kde tráví volný čas, nyní se tam uchyluje nastálo. Jeho milovaná manželka Elisabeth umírá v roce 1944 a Slezaka opouští pověstná dobrá nálada a humor. V roce 1946 se jeho životní pouť uzavírá, pohřben je v Rottach-Egernu vedle své Elizabeth.

Zakladatel hollywoodské dynastie

Na divadelní prkna i před filmovou kameru se vydávají obě Slezakovy děti. Margarethe (1901–1953) se stává operní zpěvačkou a zahraje si i v několika filmech. bBohužel umírá už krátce po padesátce.

Syn Walter Slezak (1902-1983) odchází už v roce 1930 do Ameriky, kde se úspěšně prosazuje jak v broadwayských muzikálech, tak v Hollywoodu. Za učinkování v muzikálech obdrží mimo jiné cenu Tony. V roce 1959 se mu plní sen, když si může v Metropolitní zazpívat cikánského barona, roli v níž na stejném pódiu před půlstoletím exceloval jeho otec.

V Hollywoodu Slezak ztvárňuje celou řadu postav, často s využitím svého německého akcentu. První velkou roli získává u Alfreda Hitchcocka. V thrilleru Záchranný člun z roku 1944 ztvárňuje šíleného nacistického kapitána ponorky. Synova první velká role paradoxně znamená konec filmové kariéry otce. Poté, co se o filmu dovídají v nacistickém Německu, dostává Leo Slezak na Babelsbergu doživotní stopku.

Walter Slezak účinkoval snad ve stovce filmů, mezi nimiž nechybí i ty, které známe i u nás – Italské prázdniny či Heidi, děvčátko z hor.

Walter Slezak.

Kdy jede další labuť?

Pod názvem „Kdy jede další labuť?“ vydává Walter Slezak v roce 1962 vzpomínkovou knihu, mix biografie s autobiografií, Walter v ní větší část prostoru věnuje osudům svých rodičů. A tady se konečně dostáváme k možná poněkud matoucímu názvu mého článku o Slezakovi a jeho rodině.

Ona věta upomíná na historku, která je v knize popsána následovně: Jednou z nejslavnějších rolí Leo Slezaka byl bezesporu Lohengrin. Jeho nástup na jeviště je v něm spektakulární, přijíždí v loďce, tažené obří labutí. Inspice však zaspala a labuť s loďkou vjíždí na pódium prázdná. Zmatek, orchestr přestává hrát. Slezak vylézá na pódium a ke zkoprnělému publiku pronáší „Promiňte, prosím vás, nevíte, kdy jede další labuť?“. Ta věta se později stane legendární, používají ji dodnes na řadě operních scén v okamžiku, kdy se něco zásadního pokazí.

A v hollywoodských šlépějích pokračuje i vnučka Leo Slezaka, Erika. Má za sebou k dnešnímu dni 481 epizod v nekonečném seriálu One Life to Live, za nějž získala šest ocenění Emmy. Tato bilance není konečná, protože televize ABC seriál stále natáčí. Pravidelně se objevuje v televizních romancích podle Daniele Steelové. V letošním roce si střihla roli tetičky ve vánoční komedii Next Stop, Christmas.

Erika Slezaková (vlevo) je v USA velkou televizní hvězdou. Získala šest ocenění Emmy.

Slezak dnes

Příběh velkého muže s velkým hlasem ze Šumperka tak stále pokračuje. Byla by škoda ho zapomenout. Je po něm pojmenována ulice ve Vídni, v Berlíně a v několika dalších německých a rakouských obcích. V Rottach-Egernu, kde je pochován, má sochu a v beněnském Mahenově divadle bustu. Po Slezakovi nám zůstalo i několik autobiografických knih, z nichž nejpopulárnější Vzpomínky hladového tenora obsahuje i jeho vlastnoruční perokresby osobností, se kterými pracoval a přátelil se, Mahlera či Toscaniniho.

Slezakův rodný dům v Šumperku dosud stojí, jedná se o tzv. Kretschmerův dům, který najdeme na rohu ulice Adolfa Kašpara a třídy Generála Svobody. V roce 1943, při příležitosti 70 let od Slezakova narození, zde byla umístěna pamětní deska, která však byla při poslední rekonstrukci objektu odstraněna. Napřesrok si budeme připomínat sto padesát let od narození jednoho z největších rodáků města, jehož vztah k městu byl i v době, kdy byl světovou hvězdou, velmi srdečný.

AUDIO záznam - Leo Slezak: La donna è mobile (Recorded 1907)

AUDIO záznam - Leo Slezak: Wenn ich vergnügt bin

O AUTOROVI ČLÁNKU

Radovan Auer je ředitelem Světa knihy - největšího knižního veletrhu a literárního festivalu v České republice. Dříve působil jako filmový producent, stojí například za kultovní komedií Samotáři.

Ve volném čase se dlouhodobě amatérsky věnuje historii Šumperska a Jesenicka. Je iniciátorem prvního českého vydání Dějin města Šumperka Franze Harrera, což se mu v loňském roce po tříletém úsílí se Šumperským okrašlovacím spolkem podařilo. Pro Rej.cz připravil na letošní rok seriál článků z historie Jeseníků a Šumperska, a to jak dříve publikovaných, doplněných o nové informace, tak zcela nových.

Knihu Dějiny města Šumperka Franze Harrera si můžete objednat zde.