Pátrání po Leo Slezakovi: V New Yorku ho vynášeli do nebes, v Šumperku nosili na ramenou

HISTORIE - Ve dvou článcích na sklonku minulého roku jsme se věnovali osobnosti šumperského rodáka Leo Slezaka. V tom prvním jsme sledovali jeho dráhu operního pěvce, na níž dosáhl světového věhlasu. Ve druhém pak navazující etapu jeho života, kdy se stal pro změnu hvězdou filmového plátna. A dokonce položil základy hollywoodské herecké dynastie. Nyní si připomeneme mimo jiné Slezakův vztah k Šumperku, kde ho nosili na ramenou. Doslova!

Šumperský rodák Leo Slezak na jevišti Metropolitní opery v New Yorku ve slavné roli Othella. "Publikum doslova zalapalo po dechu, když vkročil na scénu," napsal tehdy autor recenze do New York Herald Tribune. Foto: archiv

Nejslavnější rodák ze Šumperka? Leo Slezak byl globální superstar (1. díl)

Kdy jede další labuť? Impozantní příběh světové filmové hvězdy ze Šumperka (2. díl)

Oba předešlé články vzbudily poměrně velký ohlas, Slezak má dodnes fanoušky po celém světě. Díky tomu jsem se dostal k dalším dokumentům, které dokreslují jak Slezakův zásadní vklad do kulturní historie naší země, tak jeho vřelý vztah k Šumperku. 

Americké recenze

V archívu Metropolitní opery v New Yorku je pečlivě zdokumentováno Slezakovo tamní angažmá, včetně desítek článků a recenzí jeho vystoupení ve světových denících. Ostatně přečtěte si recenzi na jeho vůbec první vystoupení na prknech MET, která vyšla v New York Herald Tribune. Premiéra Verdiho Othella se odehrála 17. listopadu 1909. Mimochodem, zajímavé datum.

„O gigantických fyzických proporcích českého tenora již bylo napsáno mnohé, ale lze vážně pochybovat, zda kterýkoliv z diváků očekával kolos, který před něj včera vystoupil. Publikum doslova zalapalo po dechu, když Leo Slezak vkročil na scénu. Jakoby na pódium vstoupila skála. Ovšem ne hora masa, ale výrazná postava, schopná zaujmout publikum více, nežli se to dařilo legendárnímu Salvinimu.

Pan Slezak se navíc představil jako nádherný herec, citlivý a něžný v prvních scénách s Desdemonou, obdivuhodně zobrazující své rostoucí podezření vůči manželčině nevěře, nádherný ve svém hněvu i se zlomeným srdcem na konci. Toto ztvárnění postavy nebude dlouho zapomenuto. V jeho hlase šlo mírně postřehnout chraplavé tóny, způsobené zřejmě nervozitou, ovšem jde o hlas obrovské síly a rozsahu.“

Rád bych upozornil na označení „český tenor“. V roce 1909 jsme byli ještě pevnou součástí habsburské monarchie a je překvapivé, že v dalekém New Yorku vůbec zaznamenali, že existuje nějaký malý národ ve střední Evropě. O dekádu později musí Masaryk prezidentu Wilsonovi poměrně dlouze vysvětlovat, kdo to ti Češi a Slováci jsou a proč si zaslouží samostatný stát.

Slezak se navíc v Šumperku a později v Brně i Vídni pohyboval v německém kulturním prostředí. Očividně se však musel sám hlásit k češství. Kořeny možná hledejme v tom, že česká hudba v Americe rezonovala díky Dvořákovi, Smetanovi i Emmě Destinové, se kterou se ostatně už za pár dní Slezak potká přímo na pódiu Metropolitní. Představí se spolu v americké premiéře Čajkovského Pikové dámy pod taktovkou samotného Gustava Mahlera.

Mí Šumperané mi rozumějí

Slezakovo americké angažmá skončilo dobrodružně. Ansámbl Metropolitní opery se nacházel na turné po Rusku právě v době, kdy vypukla první světová válka. Zatímco většina souboru se vydala zpět do Ameriky přes Dálný Východ, Slezak vyrazil opačným směrem a po strastiplném putování se dostal až do Vídně, kde se mu dostalo natolik vřelého přijetí, že se rozhodl zůstat. Další dvě dekády byl sólistou Vídeňské opery.

Z Vídně pak pravidelně zajížděl na pohostinská vystoupení do rodného Šumperka. Místní „svého“ Slezaka opravdu milovali. Dochovala se vzpomínka na jedno vystoupení ve dvacátých letech v Německém spolkovém domě (dnešní divadlo). Po řadě přídavků a neutuchajícím aplauzu stopadesátikilového Slezaka vzali místní studenti na ramena a přímo z pódia jej odnesli až do jeho hotelového apartmá.

Šumperská kulturní společnost vnímala Slezaka jako přítele, řada z nich si s ním dopisovala, a pokud se někdo z nich nacházel v některé z evropských metropolí, kde právě Slezak vystupoval, neváhal jej kontaktovat. Slezak své krajany rád pozval na své vystoupení a po něm na bohatou večeři.

V příštím roce si připomeneme 150 let od narození impozantního muže, který to na kulturním poli dotáhl ze šumperských rodáků (Sokol i Zawadská prominou) zcela jistě nejdál. Muže, který se hrdě hlásil ještě za rakousko-uherské monarchie k češství i ke svému rodnému Šumperku. Muže, který na svém rodném domě, který stále v Šumperku stojí, nemá ani pamětní desku. Je možná dobrá příležitost vzdát mu u příležitosti tohoto výročí hold, který mu náleží.

O AUTOROVI ČLÁNKU

Radovan Auer je ředitelem Světa knihy - největšího knižního veletrhu a literárního festivalu v České republice. Dříve působil jako filmový producent, stojí například za kultovní komedií Samotáři.

Ve volném čase se dlouhodobě amatérsky věnuje historii Šumperska a Jesenicka. Je iniciátorem prvního českého vydání Dějin města Šumperka Franze Harrera, což se mu v loňském roce po tříletém úsílí se Šumperským okrašlovacím spolkem podařilo. Pro Rej.cz připravil na letošní rok seriál článků z historie Jeseníků a Šumperska, a to jak dříve publikovaných, doplněných o nové informace, tak zcela nových.

Knihu Dějiny města Šumperka Franze Harrera si můžete objednat zde.


DALŠÍ ČLÁNKY O NAŠÍ HISTORII:

Nejslavnější rodák ze Šumperka? Leo Slezak byl globální superstar (1. díl)

Kdy jede další labuť? Impozantní příběh světové filmové hvězdy ze Šumperka (2. díl)

Proč má Šumperk v městském znaku F? A připomínají slavnosti města tu správnou událost?

Afrodita, opera šumperská

Generál Karel Lukas. Hrdina, zavražděný kvůli automobilu (2. díl)

Generál Karel Lukas. Hrdina, zavražděný kvůli automobilu (1. díl)

Jak kýchá slon? Příběh Oskara Gutwinskeho (2. díl)

Jak kýchá slon? Příběh Oskara Gutwinskeho (1. díl)

Fascinující příběh likéru Praděd, který kdysi pobláznil celý svět (2. část - i s receptem)

Fascinující příběh likéru Praděd, který kdysi pobláznil celý svět (1. díl)

Trable senátora Oberleithnera

Šumperské nádraží stojí v Przemyśli. Podle Poláků jde o nejkrásnější nádraží v zemi




INZERCE
Ostrov realit Ostrov realit

Názory k článku

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
ZdeInzeruj Sumperk
INZERCE
TV Morava