V Jeseníkách se bylinkařilo odjakživa, v každé osadě byla aspoň jedna rodina, v níž se dědily znalosti o léčivých účincích rostlin na lidi i na zvířata. V chudém kraji Jeseníků byl sběr bylin, jejich zpracovávání a prodej jedním z mála možných, a proto vítaných přivýdělků. Uchovat vlastnosti dané rostliny lze mnoha způsoby, jedním z nich je i naložení v alkoholu. To byl asi první krok při vzniku horského bylinného likéru Praděd, o němž se tvrdí, že má léčivou moc.
V příběhu nápoje Altvater Liquer se odráží pohnutá historie našeho regionu se všemi nesrovnalostmi, křivdami, ale i pozitivy, které s sebou přinášelo soužití Čechů a Němců na tomto území.
Češi, nebo Němci? Židé
Často se vede spor o to, zda jej vynalezli Češi, nebo Němci. Pravda je taková, že minimálně za největším rozmachem likéru stojí židovská rodina Gesslerů.
Siegfried Gessler pochází z prastaré likérnické rodiny Geigerů, jejíž kořeny lze vystopovat až do začátku sedmnáctého století v Pomořansku. V roce 1878 se osamostatňuje a zakládá vlastní likérku v Krnově. Počátky jeho podnikání jsou velmi skromné, základní kapitál činí v onom roce pouze třicet zlatých, což je jen o málo víc, než tehdejší měsíční úřednický plat. Za rozmachem jeho podnikání stojí právě fakt, že vlajkovou lodí své likérky určuje Praděda. Marketingově nápoj prezentuje jako likér s blahodárnými medicinálními účinky.
Až na císařský stůl
Siegfriedovi se daří s Pradědem expandovat ze severní Moravy na klíčový trh c.k. monarchie – do Vídně. Bohužel umírá v pouhých pětatřiceti letech. Firmy se tak ujímá jeho manželka a později jejich děti. Na přelomu století získávají Gesslerovi pro tehdejší dobu zásadní punc kvality – mohou užívat titul „dvorní dodavatel“ a začínají likéry dodávat na císařský stůl. Tento úspěch pak startuje velký rozmach společnosti. Gesslerové začínají dobývat jeden zahraniční trh za druhým. I z dnešního hlediska je impozantní, jak zdatní byli Gesslerové v obchodu a reklamě. Pro různá teritoria upravují nejen propagační materiály, ale i chuť likéru. I z tohoto důvodu se Praděd dostává na tak exotické trhy jako je Indie či jižní Amerika.
Úspěch ve světě
V roce 1920 zakládají Gesslerové filiálku ve Vídni, aby po vzniku Československa nepřišli o výnosné trhy bývalého Rakousko-Uherska. O rok později otvírají zastoupení v Berlíně. Následuje Budapešť, pobočky na Ukrajině a v Polsku. Ve dvacátých a třicátých letech strmě rostou vývozy do celého světa. Bedny s likérem směřují vlakem z Krnova do přístavů v Hamburku, Terstu a Gdaňsku, odtud pak loděmi na další světadíly.
Rozmach díky prohibici
Majstrštyk se však Gesslerům daří v USA. V té době totiž v Americe zuří prohibice. Z mafiánských filmů víme, že z alkoholu se díky ní stala nedostatková komodita, vyvažovaná zlatem. Gesslerové se před americkými úřady zaštiťují právě medicinálními účinky likéru. Díky tomu se Praděd prodává v USA v lékárnách po celou dobu prohibice.
Na konci třicátých let však končí zlaté období firmy. Rodinu dostihuje její židovský původ. Firmu jim arizují Němci. Oba bratři Gesslerové, kteří v té době likérku vlastní, za války umírají, jeden v plynové komoře Osvětimi, druhý v Budapešti.
Firmu přebírá arizátor Otta Just, jméno Gesslerů mizí i z názvu likérky.
Bezpráví pokračuje
Po válce se potomci Gesslerů vrací do Krnova a chystají se převzít zabavený majetek. Český stát se nejprve k jejich nárokům coby perzekuované židovské rodině staví vstřícně. Už v roce 1946 však bezpráví pokračuje. Český stát likérku konfiskuje.
Gesslerovi se snaží svých nároků domoci soudně, národní podnik Slezský lihovarský a nápojový průmysl však využívá právních kliček, především toho, že potomci Gesslerů nemají české občanství. Po útěku před nacisty se jim totiž podařilo zakotvit ve Francii, Švýcarsku či Kanadě. Český stát židovské rodině vytváří pověst kolaborantů. Všem nadějím na spravedlivé vypořádání učiní přítrž únor 1948.
Likér Praděd už nikdy v Čechách nedosahuje svého předválečného věhlasu, postupně zaniká i samotná krnovská likérka a v roce 1961 je výroba přesunuta do SELIKA v Dolanech.
Dědeček na scestí
Ještě jednou se však Praděd v komunistickém Československu přece jen na výsluní dostává. Ale o tom až příště…
POKRAČOVÁNÍ ZA TÝDEN.
(Článek byl zpracován s využitím řady zdrojů, včetně diplomové práce pana Pavla Petra.)
Obal katalogu pro maďarský trh.
O AUTOROVI ČLÁNKU
Radovan Auer je ředitelem Světa knihy - největšího knižního veletrhu a literárního festivalu v České republice. Dříve působil jako filmový producent, stojí například za kultovní komedií Samotáři.
Ve volném čase se dlouhodobě amatérsky věnuje historii Šumperska a Jesenicka. Je iniciátorem prvního českého vydání Dějin města Šumperka Franze Harrera, což se mu v loňském roce po tříletém úsílí se Šumperským okrašlovacím spolkem podařilo. Pro Rej.cz připravil na letošní rok seriál článků z historie Jeseníků a Šumperska, a to jak dříve publikovaných, doplněných o nové informace, tak zcela nových.
Knihu Dějiny města Šumperka Franze Harrera si můžete objednat zde.
Ne na všech etiketách používali Gesslerové mýtického vládce hor Praděda.
Gesslerové také dodávali svým klientům vybavené domácí bary.
Likér Praděd se prodává dodnes.
