Společnost

HISTORIE: Proč má Šumperk v městském znaku F? A připomínají slavnosti města tu správnou událost?

Město Šumperk pořádá každoročně na začátku června své slavnosti. Připomínají takzvaný šumperský sněm, který ve městě proběhl 4.června 1490. Tato událost tak získala punc klíčového momentu v dějinách města, kdy se Šumperk zapsal do historie. Podle mne tomu tak není a význam akce je zveličován až v posledních letech, „aby bylo co slavit“.

Ferdinand 1. Habsburský, muž který Šumperku udělil erb i řadu výhod.

Šumperk vždy byl tak trochu mimo hlavní komunikační linie. To mu někdy pomohlo vyhnout se válečnému běsnění, zároveň se mu vyhýbaly i okamžiky významné pro dějiny země. 

„Šumperský sněm“ nebývá historiky jako sněm nikde uváděn, maximálně jako jednání. Většinou se historici spokojí s jednořádkovým popisem, řada jinak podrobných publikací, zabývajících se dějinami Moravy a Slezska akci vůbec nezmiňuje. Není divu. 

Jednání hostil bezohledný a krutý Jiří Tunkl

Po smrti Matyáše Korvína probíhala ve vedlejších zemích koruny České celá řada jednání o dalším státoprávním uspořádání. Na tom šumperském nebyli přítomni nejvyšší představitelé slezských zemí, ale jen jejich zmocněnci. A hlavně, nic se nedohodlo. Těžko tedy události, na níž se nic nestane, přisuzovat dějinný význam.

Paradoxní také je, že hostitelem jednání byl Jiří Tunkl z Brníčka. Tehdejší majitel šumperského zámku i města samotného byl velmi vlivným mužem, mužem činorodým, za nímž stojí řada podnikatelských úspěchů, především v oblasti rybníkářství. A také mužem bezohledným a bezskrupulózním, který vedl nesčetné soudní spory a pod hrozbou násilí své poddané, včetně obyvatel Šumperka, drsně dřel z kůže.

Do dějin vešla jiná šumperská událost

Jeho krutovláda skončila v roce 1494, tedy čtyři roky po jednání tím, že šumperští měšťané jej napadli. A až tento moment je opravdu tím, kterým se Šumperk poprvé významně zapisuje do dějin českých zemí. Šlo totiž o první podobný akt, kdy se na Moravě poddaní tak ostře vymezili vůči svému pánovi a dotáhli to až k fatálnímu vyvrcholení. O této události referuje jako první Viktorín Kornel ze Všehrd - "pána svého, jsou porazili, zranili a skoro zabili, takže jest od toho zbití nevstávaje, umřel". Popsána je, narozdíl od „šumperského sněmu“ i u Františka Palackého v Dějinách národa českého. Mírný problém tkví v tom, že Kornel ze Všehrd čin místo šumperských připsal obyvatelům Zábřehu. A tak to převzal i Palacký. Historická bádání však již potvrdila, že šlo o dílo šumperských měšťanů.

Je tedy ironiíí, že každoročně v Šumperku slavíme nevýznamné setkání, pořádané mužem, kterého obyvatelé města z duše nenáviděli.

Důležité datum je 23.dubna 1562

Mám-li jmenovat datum, které by Šumperk měl slavit, pak je to datum 23.dubna 1562. To je totiž datum, kdy Šumperané završili dlouhé úsilí a vzali svůj osud do vlastních rukou.

Chování Tunkla z Brníčka totiž nebylo až tak výjimečné. Nevýhodou zeměpanských sídel bylo, že s nimi šlechta mohla svévolně nakládat. Pokud majitel panství potřeboval peníze na tehdejší nákladný život šlechty, hotovost si opatřoval například tím, že město zastavil – dal do užívání jinému šlechtici. Ten sídlo nijak nerozvíjel, snažil se z něho vytěžit maximum. Svévolně navyšoval robotní povinnosti nebo porušoval práva měšťanů. Závazky často zůstávaly nesplacené, města tak putovala od jednoho majitele k druhému a jen málokterý šlechtic se k měšťanům choval zodpovědně. A pokud došlo k soudnímu sporu mezi měšťany a šlechtou, soudy většnou stranily šlechtě.

V 16.století Šumperanům s danou praxí došla trpělivost a odhodlali se k velmi revolučnímu kroku. Vybrali mezi sebou peníze a po dlouhých jednáních sami svoje město vykoupili z majetku Žerotínů. Město se tak stalo přímým majetkem panovníka, císaře římského a krále českého Ferdinanda I. Stalo se komorním městem.

Ferdinand byl samozřejmě takovým nenadále nabytým majetkem potěšen, delegaci měšťanů přijal s poctami.

23.dubna 1562 tedy císař Ferdinand I. přijímá město Šumperk, které se vykoupilo z poddanství, do královské komory a slibuje, že ho nikdy neprodá ani nezastaví. Na prosby Šumperských obnovuje dva výroční jarmarky na den Božího Těla a na den sv. Havla a uděluje městu právo konání třetího osmidenního jarmarku na svátek Obrácení sv. Pavla na víru. Současně uděluje městu právo pečetit červeným voskem a nový znak, který je popsán a vymalován. Znak města Šumperka zdobí dvě výrazná písmena F podle jména panovníka Ferdinanda I. 

Tato listina se dodnes nachází v šumperském archívu.

O AUTOROVI ČLÁNKU

Radovan Auer je ředitelem Světa knihy - největšího knižního veletrhu a literárního festivalu v České republice. Dříve působil jako filmový producent, stojí například za kultovní komedií Samotáři.

Ve volném čase se dlouhodobě amatérsky věnuje historii Šumperska a Jesenicka. Je iniciátorem prvního českého vydání Dějin města Šumperka Franze Harrera, což se mu v loňském roce po tříletém úsílí se Šumperským okrašlovacím spolkem podařilo. Pro Rej.cz připravil na letošní rok seriál článků z historie Jeseníků a Šumperska, a to jak dříve publikovaných, doplněných o nové informace, tak zcela nových.

Knihu Dějiny města Šumperka Franze Harrera si můžete objednat zde.



DALŠÍ ČLÁNKY O NAŠÍ HISTORII:

HISTORIE: Afrodita, opera šumperská

HISTORIE: Generál Karel Lukas. Hrdina, zavražděný kvůli automobilu (2. díl)

HISTORIE: Generál Karel Lukas. Hrdina, zavražděný kvůli automobilu (1. díl)

HISTORIE: Jak kýchá slon? Příběh Oskara Gutwinskeho (2. díl)

HISTORIE: Jak kýchá slon? Příběh Oskara Gutwinskeho (1. díl)

HISTORIE: Fascinující příběh likéru Praděd, který kdysi pobláznil celý svět (2. část - i s receptem)

HISTORIE: Fascinující příběh likéru Praděd, který kdysi pobláznil celý svět (1. díl)

HISTORIE: Trable senátora Oberleithnera

HISTORIE: Šumperské nádraží stojí v Przemyśli. Podle Poláků jde o nejkrásnější nádraží v zemi


INZERCE
Mamma centrum Mamma centrum

NÁZORY K ČLÁNKU

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
TV Morava
INZERCE
Radio Haná