„Poslední roky nám ukazují, že jesenická sokolí populace je poměrně stabilní. K výkyvům v úspěšnosti hnízdění dochází především kvůli počasí a útokům predátorů, nejčastěji kuny skalní. Důležité je, že se výrazně nemění počet hnízdících párů,“ uvedl Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR.

Sokolů v krajině drasticky ubylo v polovině minulého století, kdy se v přírodě hojně používaly různé pesticidy a další chemie. Od přelomu tisíciletí se situace postupně lepší. Hnízdiště ochránci přírody bedlivě tají, aby se nestaly terčem pytláků nebo nevyžádaného zájmu turistů a zvědavců. S monitoringem hnízd pomáhají dobrovolníci a fotopasti.

„Díky tomu máme obrovské množství jedinečných informací ze života sokolích rodin. Pro představu – za jednu hnízdní sezónu je to i více než 100 tisíc snímků. Dlouhodobě značíme mladé ptáky i odečítacími kroužky. Zjistili jsme například, že samci více zůstávají v oblasti svého narození a samice naopak obsazují ostatní lokality,“ dodal ornitolog Tomáš Pospíšil, spolupracovník AOPK ČR.