A není se čemu divit. Odlehlost Kraličáku byla vždycky jeho největší devizou – na vrcholu není žádná hospoda ani stánky s předraženými suvenýry, tudíž místo nepřipomíná Václavák nebo okolí Pradědu v době letní turistické sezóny.  

Co je na rozhlednách tak fascinující? Možná nadhled, který člověk z jejich vrcholu získá, a to nejen nadhled nad krajinou, ale i nad životem. Z výšky zkrátka lépe poznáme, co je důležité, a co naopak malicherné.

Možná, že kdyby autoři projektu rozhledny na Králickém Sněžníku takový nadhled měli, nikdy by se do její stavby nepustili. Vlastně by je to vůbec nenapadlo, protože člověk má mít jenom tolik, kolik skutečně potřebuje. A vyhlídková věž na Kraličáku mezi takové věci určitě nepatří.