Má být u památníku osvobození s rudou hvězdou také deska s připomenutím sovětských zločinů?

KRAJ - Po roce se znovu vrací debata o tom, jak se postavit v současných souvislostech k Památníku osvobození v Olomouci, známém i výraznou rudou hvězdou na svém vrcholu. Už vloni se tento objekt, známý i jako Památník Rudé armády, stal několikrát terčem útoku vandalů a také středobodem debat o tom, zda jej doplnit panelem, vysvětlujícím roli sovětských vojsk v naší zemi ve druhé polovině 20. století.

Památník Rudé armády vzbuzuje stále více emocí. Foto: archiv olomouc.eu / Blanka Martinovská

"Bezpochyby znáte Památník osvobození Rudou armádou v Olomouci. Plně se ztotožňuji s návrhem pana architekta (Lukáše) Blažka, který chtěl památník doplnit informací, že ne vše co u nás dělali se nám líbilo. Jako člen komise městské čášti Olomouc střed jsem tento návrh předložil na naše jednání. Výsledkem je usnesení, kterým žádáme Radu města o legalizaci "doplňku", který zde pan architekt aktivisticky na několik dnů umístil," píše na svém facebookovém profilu Aleš Jakubec, někdejší náměstek olomouckého primátora a dnes uvolněný radní Olomouckého kraje.

Jeho příspěvek spustil debatu. "Na pomníku je cedule, že jde o Pomník padlým v boji za svobodu a nezávislost Sovětského svazu. Je to prostě Sovětský patník, ne pomník osvobození Olomouce. Tomu chceme jen věřit," napsal diskutující Štefan Berec. Další debatér Petr Běhal přidal: "Velká ostuda, že centrum krásného města po tom všem, co Rusko páchá, stále povýšenecky hyzdí rudá hvězda. Památník ano, ale obětem války a bez rudé hvězdy." Vyjádřil se i dnešní náměstek olomouckého primátora Tomáš Pejpek: "To bude oříšek, jak sdělit, že rudou armádu známe jako armádu agresivní a okupující, a přitom se nedotknout památky padlých z 1945. Ale věřím že to půjde." A olomoucký právník Kamil Andree přidal: "Problém je v tom, že rok 45 nebyl osvobozením. Jak slovo napovídá, je odvozeno od slova svoboda. Ale Rudá armáda svobodu zjevně nepřinesla. Ostatně, kdysi se tento den slavil jako den osvobození, ale dnes jako den vítězství. Ten důvod změny názvu je zjevný. Jde tedy spíše o uměleckou a politickou licenci, stavící na protikladu než skutečný historický výklad."

Architekti ze studia Ječmen už před šesti lety zpracovávali studii úprav okolí památníku. Jejich cílem bylo začlenění objektu do sousedících Čechových sadů, zlepšení jeho celkového estetického stavu, ale i případné doplnění o věcné informace historiků. K tomu ale dosud nedošlo, byť se otázkou tohoto doplňku se opakovaně zabývala i olomoucká komise pro architekturu. Vloni 25. března, tedy měsíc po začátku ruského útoku na Ukrajinu architekti ze studia Ječmen k památníku přinesli plastový model takového kamenného připomenutí. Na maketě byl stručný nápis „1945 - osvobození, 1968 až 89 - okupace“. Ve stejné době se stal památník opakovaně cílem sprejerů.

První památník Rudé armády na našem území

Památník Rudé armády nebo také Památník osvobození v Olomouci je prvním architektonickým dílem ve stylu socialistického realismu na území Československa. Byl odhalen už 15. července 1945, jen 68 dní po konci druhé světové války. Jeho autorem je olomoucký architekt Jaroslav Kovář mladší. Na stavbu památníků se skládali Olomoučané. Původně měl prý stát na místě červeného kostela, který jakožto svatostánek německých evangelíků neměl v poválečné Olomouci žádnou ochranu. Pomník má tvar obelisku s šestihrannou základnou. Na jeho vrcholu se nachází rudá pěticípá hvězda, dříve podsvícená neonem. Celková tvarová koncepce pomníku byla i podle vyprávění architekta Jaroslava Kováře inspirována barokním sloupem Nejsvětější Trojice na Horním náměstí.