„Je to opravdu nepříjemná situace, na kterou si lidé oprávněně stěžují. Město se to samozřejmě snaží řešit pomocí městské i státní policie, ale intervence strážníků jsou často neúčinné. Těm lidem v podstatě nic nehrozí, pokuty nezaplatí a když je z nádraží vykážete, za hodinu jsou zpátky,“ řekl Šumperskému Reji starosta Zábřeha František John. 

Podobná situace se odehrává také na vlakovém i nově opraveném autobusovém nádraží v Šumperku. „Už několikrát jsem se setkala s tím, že ve vestibulu nádraží někdo na veřejnosti močil. Když jdu ráno na vlak, raději si počkám venku, protože uvnitř bych to nevydržela,“ popisuje situaci v okresním městě Lenka T. ze Šumperka.

Problém, o kterém se nepíše

Podle oslovených starostů jde o typicky sezónní nešvar – lidé bez domova hledají na nádražích útočiště hlavně přes zimu. Radnice dále upozorňují, že se jedná o systémový problém a bez pomoci státu si s ním neporadí.

„Bezprostředně to souvisí s obchodem s chudobou – tedy s ubytovnami pro sociálně slabé občany. To je přetrvávající problém, který nezmizel, jenom se o něm už nepíše,“ vysvětluje starosta John.

V Zábřehu, Šumperku i na Hanušovicku je několik nemovitostí, které slouží jako komerční noclehárny pro sociálně slabé občany. Doplatky na bydlení, které od státu lidé dostávají, jdou rovnou do kapes obchodníků s chudobou. Na rozdíl od ubytování, které sociálně slabým lidem nabízejí neziskové organizace, nejsou nájemníci v komerčních ubytovnách zpravidla nijak motivováni ke změně své životní situace.