Tradiční závod ve Španělsku měl dvacáté narozeniny a organizace jubilejnímu ročníku odpovídala. Byla absolutně bezchybná. Na rozdíl od Jílkova přesunu do místa konání. "Tradičně se vyskytly komplikace. Zpoždění letu, problém s půjčením auta. Prostě klasika," vyvracel oči rodák ze Zábřeha.

Před otevírací plaveckou částí se musel vypořádat s nezvykle pozdním startem, který se stanovil až na osmou hodinu ranní. "Po zhruba 500 metrech jsme se ve dvou usadili na čele a v obrovských vlnách se snažili hlavně dobře orientovat. Z vody jsme vylézali bok po boku, na kolo jsem naskakoval jako první," popisoval Jílek.

Propad mimo stupně vítězů

Kvůli silnému větru a dešti se snažil striktně dodržovat watty a tepy. Na pátém kilometru jej předjel budoucí vítěz. "Při závěrečném běhu jsem bohužel druhé místo neudržel. Zvlněná trasa měla jeden výběh a ostré zatáčky v přístavu mezi loďkami, byla to nádhera. Kvůli vlnám, které ničily místní cyklostezku, museli organizátoři o nějakých 250 metrů zkrátit otočku. Po dvou kolech jsme se začali míchat se závodníky z poloviční distance, což se podepsalo na zhoršeném přehledu o situaci. Nakonec jsem se propadl na čtvrtou pozici se ztrátou čtyř minut na pódium."

David Jílek se nehodlal vzdát bez boje. Deset kilometrů před cílem zahájil prudkou ofenzivu a snažil se stahovat druhého a třetího v pořadí. "Dostal jsem se na minutu, blíž už to nešlo," posteskl si. 

"Bramborovou" výslužku za umístění na dlouhé trati mu zpříjemňoval fakt, že ve své věkové kategorii byl nejrychlejší ze všech.