Cesta šestadvacetiletého univerzála do elitní české soutěže nebyla jednoduchá. Našlápnuto do ní měl v Brně, kde ji okusil už jako junior. “Jenže mě v devatenácti letech zastavily vyhřezlé ploténky. A pak už jsem příležitost nedostal,” posteskl si šestadvacetiletý dlouhán, jemuž k pokoření dvoumetrové výšky schází jen dva centimetry. 

Z Volejbalu Brno přešel do brněnské Tesly a Sokola Bučovice. Pořád však pomýšlel na extraligu. Další šance se dočkal s pomocí předsedy a nynějšího trenéra Beskyd Michala Provazníka. Cítil od něj důvěru, kterou potřeboval. “Vyzdvihnout musím i svého kondičního trenéra Radima Hrušku. Posunul mě tam, kde jsem teď.” 

Jen ty nejvyšší cíle 

Perryho cíle pokaždé směřovaly vysoko. Dopředu jej hnala extraligová touha. “Vždycky jsem byl ambiciózní, vždycky jsem chtěl hrát ten nejlepší volejbal. I proto jsem šel ze Šumperka na střední školu do Brna. Bohužel jsme se zranil. Teď už vím, jak ovládat svoje tělo a co potřebuju. Konečně můžu hrát naplno.” 

Nenechte se zmást. Ač má jeho příjmení zahraniční kořeny, o žádného cizince se nejedná. Je to Moravák jako poleno. „Občanství mám dvojí. Anglické a české,“ pousmál se. „Otec je Angličan. V Anglii jsem se narodil a žil tam do sedmi let. Potom jsme se s celou rodinou přestěhovali do Šumperka.”