Nejen speciální retro dresy, ale i bouřlivá kulisa a nervy drásající průběh do svátečního večera přesně zapadaly jako na míru vytvořené kostky do dětského lega.  

Škoda arénu zaplnila rekordní návštěva. Takřka 1400 platících diváků vyhlíželo tříbodové vítězství, které domácí mužstvo potřebovalo jako koza drbání. Po několika těsných duelech a čtyřech porážkách v řadě se z něj svěřenci kouče Majera naposledy radovali 22. října proti Vsetínu.

„Věděli jsme, že nás čeká důležitý souboj. Jak se s nadsázkou říká, hrálo se o šest bodů. I když jsme samozřejmě nechtěli přenášet tlak do kabiny, všichni jsme si toho byli dobře vědomi,“ připustil David Švagrovský, asistent hlavního šumperského trenéra.

Napínavá podívaná až do konce

Jeho svěřencům z gólového hlediska sedly závěry prvních dvou třetin. Pouhou vteřinu před koncem úvodní části si náramně vyhověla dvojice Bartoš – Kohút. A když se v předposlední minutě druhého dějství zamotala do sítě i dalekonosná rána obránce Hrachovského, hostitelé si odvezli do šatny dvoubrankový náskok.

Na rozdíl od některých předchozích střetnutí, v nichž rovněž vedli, tentokráte dojeli do vysněné stanice. Cesta to byla pekelně složitá, k čemuž nemalou měrou přispělo snížení slávistického útočníka Žejdla. Nervové soustavy všech přítomných dostávaly i tentokrát důkladně zabrat.

„Závěr byl hodně hektický, zvlášť když jsme šli do čtyř. Výborně nám zachytal brankář Hamalčík. V posledních zápasech je našim základním kamenem. Když potřebujeme, tak nás podrží,“ vyzdvihl výkon „maskovaného muže“ Švagrovský. A nemluvil jen tak do větru. Jedna z hlavních zápasových postav si připsala na konto čtyřicet úspěšných zákroků a jedinou slabší chvilku si vybrala při soukromém souboji s už zmiňovaným Žejdlem. Jinak působila jistým dojmem. „Pochvalu zaslouží celý tým. Za neuvěřitelnou bojovnost, odhodlání a odvahu,“ dodal spokojený lodivod.