Sport

Michael Kukrle z Mohelnice proháněl cyklistické hvězdy. Kde? Na olympijských hrách!

TOKIO, MOHELNICE – Při dosavadním vrcholu kariéry se nebál pustit do odvážného úniku, v něm šlapal obdivuhodných 180 kilometrů. MICHAEL KUKRLE tvrdil muziku natolik výrazně, že se zařadil mezi největší hrdiny olympijského závodu v silniční cyklistice. S jeho přičiněním to byla velká sportovní zábava.

Michael Kukrle (vlevo) má za sebou povedenou premiéru na olympijských hrách. Foto: archiv

Válečník z Mohelnice dál dřel do úmoru, a nakonec mu připadlo 36. místo ze 128 aktérů. „Můj nejlepší den na kole v životě,“ liboval si. V Japonsku na něj čekala obtížná trať, která se řadila k nejnáročnějším v historii. Závodníci se museli popasovat se zdoláváním pěti tisíc výškových metrů, dlouhými a náročnými stoupáními, parnem přes 30 stupňů, vysokou vlhkostí a později i s chvilkovým deštěm. „Brutálně jsem se potil. To vlhko bylo strašně nepříjemné. Z kopce mi občas byla pro změnu zima. V údolích zase vedro. Nejlíp se mi jelo ve výškách kolem tisíce metrů,“ popisoval. 

K olympijskému zlatu zbývalo 48 kilometrů 

Šestadvacetiletý jezdec české stáje Elkov Kasper musel urazit 234 kilometrů. Takovou výzvu podstupoval vůbec poprvé. Kdyby se „zavíral krám“ bez zbývajících sedmdesáti kilometrů při prvním projíždění cílové rovinky, stal by se vítězem letních olympijských her. V té době totiž okupoval vedoucí pozici. „Hodně jsem olympiádě obětoval,“ ujišťoval letošní mistr republiky. „I když to byl velmi těžký závod, docela jsem si ho užil. Po všem, čím jsem si před ním prošel, jsou výkon a výsledek ještě cennější,“ zmiňoval bojovník k pohledání, jenž byl dostižen až 48 kilometrů před cílem.

"Japonci se k nám chovali jako k nakaženým"

Na co narážel? Na pořádná muka, která ho provázela. Po třech optimistických dnech spojených s kvalitním tréninkem přímo v dějišti Her mu udělal čáru přes rozpočet pozitivní test na covid u reprezentačního kolegy Michala Schlegela. Kukrle si po převozu do olympijské vesnice v Tokiu odbyl testovací proces až v jednu hodinu v noci a následně byl upíchnut na izolační pokoj v nevábném hotelu. „S Terezou Neumannovou jsme vyfasovali kuřáckou místnost, kde byl brutální smrad. Japonci se k nám chovali, jako bychom byli nakažení. Hlava mi to moc nebrala,“ postěžoval si. „Přitom jsme celý týden od našeho příletu měli negativní test.“ Závěr finální přípravy strávil na dovezeném ergometru. „Na trenažéru to není ideální. Mně nevyhovuje. Nejsem na něj zvyklý.“ 

Aby toho nebylo málo, v den závodu musel vstávat před pátou ranní. Čekal ho totiž kontrolní PCR test. Pouhých šest hodin před startem… „Dvě noci po sobě jsem se prakticky vůbec nevyspal,“ vyvracel s námahou ospalé oči.


INZERCE

NÁZORY K ČLÁNKU

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.



INZERCE
Radek Auer Spolu
INZERCE
Ostrov realit