Michal Cikryt slouží na šumperském policejním oddělení sedmým rokem. Službu v uniformě důvěrně zná i z dřívějška, zpátky do místa svého rodiště se totiž vrátil po dvanácti letech služby u armády. „Zpočátku jsem byl v armádě spokojený. Jenže s plynoucími roky mě začala chybět akce. Došlo to až do momentu, kdy jsem si řekl: a dost, takhle už to dál nejde. Potřebuji změnu,” začíná s vyprávěním čtyřicetiletý šumperský policista. Zelenou uniformu vyměnil za modrou. Rozhodování, kam se životem dál, prý bylo snadné. „Zbývaly mi tři roky k dosažení výsluh, na které mají nárok jak vojáci, tak policisté. Zároveň mě uniforma baví a vyhovuje, služba u policie tak byla ideální volbou,” prozrazuje Cikryt.  

Každý den je jiný, při práci mi dost pomáhá místní znalost

Po absolvování roční akademie se Cikryt vrátil domů. Pro rodilého Šumperáka šlo o logický krok. „Při práci na obvodním oddělení je ohromně důležitá místní znalost,” říká policista. „Moc dobře víte, kdo má jakou trestní minulost, s kým se kamarádí, s kým chodí, koho je příbuzný. V praxi to velmi ulehčuje práci,” vysvětluje.

Na policejní službě ho nejvíce baví, že každý pracovní den je jiný. „Na kancelář mě moc neužije, i když administrativa je nutnou součástí naší práce a já to chápu. Nejlépe se však cítím v terénu,” svěřuje se.

Podezřelého ujet nenechám

Za pravdu by mu mohly dát desítky řidičů, které ročně zastaví a zjistí u nich přítomnost alkoholu či drog v krvi. „U nás na Šumpersku máme bohužel obrovský problém s drogovou kriminalitou,” přiznává Cikryt, podle kterého je to způsobeno hlavně geografickou polohou regionu. „Jsme blízko Polska, odkud se sem tahají léky na výrobu drog. Spoustu mladých do toho padá a řidiči na amfetaminu jsou tu poměrně běžnou záležitostí,” popisuje policista. Do boje s drogami se zapojuje velmi aktivně. „Vím, že jsem dobrý v chytání řidičů pod vlivem. Mám na to instinkt, podezřelého si ujet nenechám,” přesvědčuje policista.

Ročně absolvuje i desítku nebezpečných honiček. „Když se zapnutými majáky pronásledujete motorkáře na kradeném stroji, je to pořádný adrenalin. Strach v tu chvíli neřeším, myslím v tu chvíli jen na to, abych ho bezpečně zadržel a on tak neohrožoval ostatní účastníky provozu,” popisuje Cikryt.

Mrzí mě záměrné zneužívání policejní práce

Vedle geografické polohy však drogovou problematiku v posledních měsících prohloubil ještě zcela nový faktor: koronavirus a s ním spojené lockdowny. „Během pandemie se opravdu výrazně zvedl počet případů domácího násilí a problémů spojených s alkoholem a drogami,” líčí Cikryt.

Více než kdy jindy tak policisté v době zákazu vycházení museli zasahovat v domácnostech. „O to hůř na nás pak dopadá jiný nešvar, a tím jsou oznamovatelé, kteří záměrně zneužívají policejní práce,” vysvětluje Cikryt. Mluví přitom o lidech, kteří buď využívají policisty k vyřizování soukromých záležitostí nebo se snaží účelně paralyzovat policejní činnost. „Vyřizují si například sousedské neshody falešnýmI obviněními nebo tráví čas tak, že si natáčí policisty, účelově sestříhávají videa a pak je ve snaze vyvolat nenávist, nahrávají na internet,” svěřuje se Cikryt.

Nejvíce potěší poděkování

Maření času policistů ho mrzí o to víc, že svou práci dělá opravdu rád a stejně to tak má i většina jeho kolegů a kolegyň. „Být policistou je skvělé povolání a jsem policistou i ve chvílích, kdy na sobě nemám uniformu,” říká Cikryt. „Občas se totiž stává, že například v civilu spatřím za volantem někoho, kdo má soudem zakázané řízení a okamžitě kontaktuji kolegy ve službě,” popisuje. „Policista je svým způsobem v práci pořád, neustále ve střehu,” usmívá se.

Připravenost šumperský policista prokázal i při zásahu, za který později získal policejní medaili. S kolegou totiž vytáhl z hořícího bytu seniorku z bezvědomí. „Byl to nejadrenalinovější zážitek mého života, uvnitř hořícího bytu to vypadalo jako v pekle,” popisuje Cikryt. Žena nakonec díky odvážnému zásahu Michala Cikryta a dalších mužů požár přežila a všichni zúčastnění byli veřejně oceněni. „Neděláme to pro metály, byla to naše povinnost,” prohlašuje policista. „Největší odměnou je stejně obyčejné děkuji a vědomí, že jsme někomu pomohli,” dodává s úsměvem.

Postaráno je o nás dobře

Policejní řady se v dohledné době opustit rozhodně nechystá, nevidí k tomu důvod. „Možná někdy změním pracoviště, aby se pro mě práce nestala rutinou. Vždy mě například lákala dopravní policie. Jsem rád, že tyto přesuny jsou u policie možné,” oceňuje Cikryt. Na práci u policejního sboru si váží také jistoty výdělku a štědrého finančního ohodnocení. „Za to, co děláme, jsme, myslím, velmi dobře ohodnoceni,” říká policista. „A to jak z hlediska platu, tak i zaměstnaneckých benefitů, kterých máme k dispozici spoustu,” dodává.

A co by poradil všem, kteří by se rádi přidali do policejních řad? „Aby se toho nebáli. Čeká je totiž nesmírně rozmanitá práce a situace, které jinde nezažijí,” uzavírá.

V Olomouckém kraji se navyšují počty policistů a policistek. Nově nastupující získávají mnoho jistot a benefitů. Náborový příspěvek 75 tisíc korun, šest týdnů dovolené, plat v plné výši v době pracovní neschopnosti kratší než 30 kalendářních dnů, plat v plné výši v době ošetřování dítěte mladšího 10 let, fond pracovní doby jen 37,5 hodiny týdně, po odsloužených letech nárok na odchodné a doživotní výsluhu, automatické navyšování platu atd. Průměrný plat policistů a policistek v Olomouckém kraji v roce 2018 činil 41 433 Kč, o rok později 44 738 Kč a 47 480 Kč v roce 2020.

Pokud se chcete stát policistou nebo policistkou v okrese Šumperk, můžete pracovat na oddělení hlídkové služby v Šumperku, na obvodním oddělení v Šumperku, Zábřehu, Hanušovicích, Mohelnici a Velkých Losinách nebo na dopravním inspektorátu v Šumperku. Podrobnější informace najdete na nabor.policie.cz nebo napište na mail nabor.olomouc@pcr.cz a připojte svůj telefon a adresu.