O Červeném kostele: Historie chrámu se začala psát před 120 lety

Letos je tomu 120 let, kdy byl na dnešní třídě Svobody v Olomouci dokončen novogotický evangelický kostel. Užití červených cihel pro jeho stavbu, typických pro německou cihlovou gotiku, inspirovalo k používání názvu Červený kostel, který doslova zlidověl. Nejen z důvodu výročí vzniku této ojedinělé stavby, ale také kvůli blížícímu se slavnostnímu otevření po rozsáhlé rekonstrukci, přináší REJ ve spolupráci s Vědeckou knihovnou Olomouc seriál o Červeném kostele. Část první se věnuje jeho historii.

Červený kostel v roce 2016 ještě před zahájením rozsáhlé rekonstrukce. Foto Jakuba Hutyra

Úloha Červeného kostela se během jeho existence značně proměnila, od jeho základního poslání přes sklad knih až k modernímu, právě vznikajícímu, kulturnímu centru.

Základní kámen pětapadesát metrů vysokého kostela byl položen 16. 5. 1901. Projekt, který později upravil a zjednodušil architekt Max Löw z Brunšviku, původně vypracoval v roce 1898 stavitel Franz Böhm.

Kostel nejprve sloužil pouze německým evangelíkům, v květnu 1945 jej pak převzali čeští evangelíci. Komunistický režim jim však nepřál a roku 1959 kostel věřícím odebral. A právě tehdy se osud kostela na několik desetiletí spojil s Univerzitní (dnes Vědeckou) knihovnou, která v roce 1947 znovu získala právo povinného výtisku a současně zpracovávala značný objem knih pocházejících z konfiskací německého majetku a později ze zrušených klášterních knihoven. Fond se začal rozrůstat do té míry, že v polovině 50. let byly již skladové prostory na Bezručově ulici přeplněny a bylo potřeba hledat nové.

Knihy ničila plíseň i vlhkost

Snahy ředitele knihovny Miroslava Nádvorníka přivést zřizovatele, ministerstvo školství, k úvaze výstavby nové budovy nevyšly a knihovnu tak čekalo mnohaleté provizorium v prostorech blízkého kostela. Oficiální žádost o dočasné uvolnění kostela pro uložení vzácných tisků úřady obdržely v září roku 1959, nová vlastnická práva pak nabyla platnost s účinností od 1. 2. 1961. Kostel byl odsvěcen a vyklizen pro stavbu regálů, z původního vybavení zůstala pouze kazatelna. Prostory kostela byly pro uskladnění knih zcela nevhodné, v zimě v objektu mrzlo, v létě na podlaze kondenzovala voda, objevovaly se problémy s vlhkostí a plísňovým napadením fondů.

V roce 1988 byl obnoven plášť věže kostela, další opravy proběhly v letech 1991 a 1992, v roce 2005 a 2006 pak byla restaurována vitrážová okna. Ani po těchto úpravách však kostel nebyl vhodným místem pro skladování knihovních fondů. Přestěhování knih do lepších prostor proto bylo jednou z priorit knihovny. Tohoto cíle se konečně povedlo dosáhnout díky vybudování nového depozitáře v Olomouci-Hejčíně. V březnu 2019 začalo velké stěhování, kdy se dalo do pohybu téměř 1,25 miliónu svazků z celkem šesti objektů, z toho přibližně 300 tisíc svazků přímo z Červeného kostela.

Vystěhování knih z kostela otevřelo prostor k úvahám o jeho budoucím využití. O tom však příště...

O AUTORCE

RNDr. Bc. Iveta Tichá se narodila v Olomouci, kde také vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého, obor fyzika–matematika. Dále absolvovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor veřejná správa. Během svého profesního života působila na řadě vedoucích pozicích, mimo jiné zastávala post vedoucí odboru kultury a památkové péče v Bruntále nebo vedoucí odboru kultury a památkové péče na Krajském úřadě Zlínského a posléze Olomouckého kraje. Od podzimu roku 2019 je ředitelkou Vědecké knihovny v Olomouci. Její celoživotní koníček, kultura, se tak stal i její prací.

O VĚDECKÉ KNIHOVNĚ V OLOMOUCI

Vědecká knihovna v Olomouci (VKOL) je krajskou knihovnou Olomouckého kraje a dle počtu uchovaných dokumentů je třetí největší knihovnou v České republice. Historie knihovny sahá do roku 1566, takže je druhou nejstarší knihovnou v ČR. Od roku 1807 disponuje právem povinného výtisku a v současné době zpřístupňuje kompletní knižní a časopiseckou produkci z území celé republiky.

VKOL ve svých fondech uchovává rovněž cizojazyčnou literaturu, stejně jako rozsáhlou sbírku norem, patentů, zvukových CD a dalších multimédií. Samostatnou skupinu tvoří historické fondy s unikátními rukopisy, prvotisky, starými tisky a mapami. Registrovaným čtenářům poskytuje VKOL knihovní a informační služby. Vedle absenčních výpůjček a výpůjček do studoven fungují také meziknihovní výpůjční služby, které umožňují získat potřebné tituly i z jiných knihoven. Součástí služeb je zajištění přístupu k elektronickým informačním zdrojům, mezi nimiž jsou například databáze odborných článků i archiv denního tisku. Na internetu si mohou zájemci také prohlížet neustále doplňované digitální knihovny s naskenovanými fondy. Pro veřejnost pořádá knihovna pravidelné výstavy, přednášky, promítání, autorská čtení a další akce.

Oprava věže kostela v roce 1988. Zdroj: archiv VKOL, foto: Vladislav Galgonek.