SPORT

Miroslav Zatloukal: Mladým ještě zatopíme!

7. února 2018, 20:00, Petr Fišer
Miroslav Zatloukal: Mladým ještě zatopíme! Šumperk - Našla by se spousta těch, kteří by pod návalem velké smůly a negativních zážitků hodili flintu do žita a radši zavřeli krám. Nic takového od sidecarcrossařů Tomáše Vejchody a MIROSLAVA ZATLOUKALA nečekejte. I když jim závodnický osud v minulém roce až krutě nepřál, odhodlání a chuť prosadit se jim stále nechybí. Naopak se každým dnem stupňuje. „Jen tak něco nás nezastaví. Dál budeme bojovat, dál se budeme rvát. Mladým ještě zatopíme!“ vystřelil natěšeně druhý jmenovaný.

 Zimní příprava rodinné dvojice je v plném proudu. Znovu ji provází kvalita na všech frontách. Bratranci ze Šumperka dělají všechno pro to, aby předsezónní plány proměnili ve skutečnou realitu. Stejně jako před rokem, kdy si je vzali pod svá křídla bratři Rozehnalové. „Co tě nezabije, to tě posílí,“ narážel devětatřicetiletý Zatloukal na nešťastný průběh předchozího období.

Hodně jste si od něj slibovali. V čem byl největší zádrhel?
„Je pravda, že jsme do něj vkládali nemalé naděje. Úvod nebyl špatný, měli jsme docela slušně našlápnuto. Jenže nás začaly pronásledovat nejrůznější technické závady a komplikace. Bylo to pořád dokola. Když jsme se začali znovu rozjíždět a nadechovat, vyskytl se další problém. Hlavně závěr byl totálně zpackaný. Při pádu v Kramolíně jsem si zlomil lopatku a zbytek sezóny promarodil včetně mistrovství Evropy národů, na které jsme se moc těšili.“

Zvláště po psychické stránce to muselo být velmi náročné. Jak jste snášeli, že vám štěstěna ukazuje záda a hraje s vámi podivnou hru?
„Brali jsme to tak, že je to sport. Oba věříme, že to letos zlomíme a všechno si vynahradíme. Cíl zůstává stejný – být nejhůře druzí v domácím šampionátu a probít se do top dvacítky v seriálu mistrovství světa. Čas se nám sice s ohledem na věk krátí a prosadit se v konkurenci dravých mladíků je čím dál náročnější, ale pořád věříme, že to můžeme dokázat. Jako vždycky bude záležet na maličkostech a taky je potřeba dojet všechny závody, což se nám loni ani zdaleka nedařilo.“

Chápu, že je to sport. Ale takový pech, to se jen tak nevidí…
„V našem odvětví je to normální. Stávat se to může nám i světovým šampiónům. Naše svědomí je čisté, odváděli jsme absolutní maximum. Nikdy jsme nic nepodcenili a svědomitě dolaďovali každý detail tak, abychom byli stoprocentně nachystaní. Už jen proto, že jsme jezdili takové dálky po celé Evropě. Pak nám po vydařené kvalifikaci v hlavním závodě upadne tlumič nebo klekne motor…“

Netvrďte mi, že jste si občas pořádně nezanadávali! Muselo to být frustrující.
„Spíš vás to sráží dolů v tom smyslu, že místo, abyste si užívali pohody spojené se závoděním, tak trnete hrůzou a máte obavy, co by se vám zase mohlo stát a přihodit. Kolikrát s tím vůbec nic nenaděláte, protože je to opravdu o štěstí.“

Aby toho nebylo málo, na konci vás odstavilo na vedlejší kolej další zranění. Máte představu, kolikrát jste během kariéry bezmocně trpěl na marodce?
„Zlomenou lopatku bych přirovnal k trochu větší vyrážce (smích). Zranění už bylo hodně, přesné číslo vám neřeknu. Největší muka jsem si prožil se zlomeným obratlem a křížovou kostí v páteři. Vůbec jsem nemohl sedět, takže jsem buď jen ležel nebo stál. Nebylo to nic příjemného.“

Když jste se zrovna nacházel v nepoužitelném stavu, neuvažoval jste někdy nad tím, že bude lepší, když aktivní závodění pověsíte na hřebík?
„Nikdy to nebylo tak vážné, abych sebemíň zvažoval, že se na všechno vyprdnu.“

Stal jste se podruhé tátou. V motosportu se traduje, že po narození dítěte každý závodník o vteřinu zpomalí. Platí to i ve vašem případě?
„O žádném zpomalování nemůže být ani řeč! Máme druhou holku, což je pro závodníka nejlepší možná varianta (ironický úsměv). Už nejsem sám, abych si mohl dělat, co chci. Jsme ve stádiu přípravy, kdy poctivě makáme šestkrát týdně. Rodina, práce, sport. Všechno si musím naplánovat tak, aby se to dalo skloubit a byl jsem partnerce aspoň trochu k ruce. Trénuju doma, brzo ráno nebo jdu do tělocvičny odpoledne a starší dceru beru s sebou.“

Jak vám je, když jste například ve Francii a vaše šestiletá ratolest brečí smutným dětským hlasem do telefonu, že se jí po vás stýská?
„Nechci, aby to vyznělo blbě, ale když si takové věci vpustíte do hlavy, většinou to záporným způsobem ovlivní váš výkon. Jasně, že je mi po holkách taky smutno. Pokud se však necháte čímkoliv rozptýlit a nesoustředíte se pouze na závod, je to špatně a nekončí to dobře. Dnes je v sidecarcrossu všechno tak rychlé a vyrovnané, že bývá klíčová a zásadní sebemenší chybička. Stoprocentní soustředěnost je absolutně nezbytná.“

Povedete své dcery ke sportu?
„Mám takový sen. Že mi sportem vydělají zpátky to, co jsem za závodění utratil já (smích). Moje kariéra se chýlí ke konci, chystám se na dvaadvacátou sezónu. Když jsme v plném zápřahu, prakticky je nevidím. Pomalu nastává čas, abych se jim začal věnovat ve větší míře a přispěl výraznějším dílem k tomu, aby něco dokázaly.“

Zmínil jste, že trénujete šestkrát týdně. To je pro vás zimní příprava skutečně tolik důležitá? Naoko se může zdát, že se jen vezete.
„Sajdy a motokros se řadí k vůbec nejnáročnějším sportům. Zapojené máte skoro všechny svaly. I trénované tělo dostává pořádně zabrat, natož když je člověk netrénovaný a neznalý poměrů. To se pak třepete jako ratlík po jediném kole odjetém krokem… Speciálně ze začátku sezóny nás bolí kolena, stehna, lýtka, záda, ruce. Druhý rok po sobě se připravujeme pod vedením bratrů Rozehnalových z Promotorsportu a moc si této jedinečné příležitostí ceníme. Předávají nám svoje zkušenosti a radí nám úplně ve všem, třeba v jakých tepových frekvencích se pohybovat. Je to naprostá bomba, takhle fyzicky nabušení jsme nikdy nebyli. V rámci komplexních dávek střídáme tělocvičnu, bazén, rotoped, vytrvalost, sprinty, šplh, kruhové tréninky a další věci. Je to pestré, zajímavé a s tím, co jsme dělali v minulosti, absolutně neporovnatelné. Hodně prospěšné pro nás bylo i lednové soustředění s reprezentačním týmem. Mohli jsme vypnout a nemyslet na nic jiného než pouze na nabitý program, který nás v daný den čekal. Každý večer jsme byli rádi, že můžeme zalehnout do postele.“

Špičkového českého autokrosaře vyjde sezóna zhruba na dva milióny korun. V jakých finančních relacích se pohybují špičkoví čeští sidecarcrossaři?
„Když do toho započítáme nákup nového motocyklu, tak se můžeme bavit o částce přesahující jeden milión. Bez podpory města Šumperk, Autoklubu České republiky a věrných sponzorů, kteří při nás obětavě stojí a k naší velké radosti jich zase přibylo, bychom se neobešli. Obrovsky si jejich přízně vážíme a už jen kvůli nim se snažíme nechávat na trati duši. Chceme jim dělat radost. Speciální poděkování zaslouží naši fantastičtí mechanici a další členové doprovodného týmu, kteří nám pomáhají z vlastní vůle. Bez nich bychom nebyli vůbec nic. Na závěr jsem si nechal naše rodiny. Nejdůležitější podporovatelé ze všech přispívají neskutečným způsobem k tomu, že všechno kolem funguje, jak má. Všem veliké díky!“
 

Sehraná dvojice ze Šumperka Tomáš Vejchoda – Miroslav Zatloukal hodlá prohánět největší favority.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.

ZA KULTUROU ZADARMO

Hrajte s REJEM o 5 vstupenek na koncert kapely TURBO, která vystoupí v DK Šumperk v pátek 26. října. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. V příštím čísle zveřejníme jména pěti čtenářů, kteří půjdou na koncert zadarmo.

Soutěžní otázka:

Ve kterém roce vydala kapela Turbo první album?

A) 1981
B) 1987
C) 1984

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO,
BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)

VYHODNOCENÍ

Vstupenku na beznadějně vyprodaný festival DŽEMFEST, který se uskuteční v pátek 19. října v Domě kultury Šumperk, vyhráli Mirka Jílková z Libiny a Vladimír Urbanec ze Šumperka.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně DK Šumperk.