SPORT

Jaroslav Klemsa: Jsme jedna velká rodina. Tahoun staroměstského Baníku nahání nejen soupeře, ale i pytlákyROZHOVOR

19. srpna 2015, 16:00, téma FOTBAL, Petr Fišer
Jaroslav Klemsa: Jsme jedna velká rodina. Tahoun staroměstského Baníku nahání nejen soupeře, ale i pytláky Staré Město - Jeho návraty připomínají příběhy zatoulaných psů, kteří si občas někam odskočí, ale vždycky najdou cestu zpátky. Tam, kde je jim dobře. Tam, kde to mají rádi. JAROSLAV KLEMSA znovu kope za Staré Město. I když by v dnes už divizním Šumperku rád pokračoval, okolnosti ho donutily přehodnotit plány. Fotbal musel částečně na vedlejší kolej.

 „Vyšší soutěž by mě samozřejmě lákala. Jenže to nejde skloubit. V lese, který mám v práci na starosti, jsme měli kalamitu, popadala v něm spousta stromů. Navíc jsme s přítelkyní koupili barák, na kterém se musí udělat a opravit řada věcí. Takže momentálně nevím, kam dřív skočit. Nestíhal bych trénovat tolik, kolik by bylo potřeba. Čáru přes rozpočet mi udělal i fakt, že byl Šumperk zařazen do déčkové skupiny. Protože jsou tam výlety na celý den, dostával bych se do skluzu na všech frontách,“ vysvětloval rychlonohý fotbalista, proč po úspěšné sezóně na Tyršově stadiónu opět zakotvil ve Starém Městě.

Baník po vydařené jarní části uplynulého ročníku I. B třídy platí ve vaší soutěži za černého koně. Nejeden soupeř vás řadí do úzkého okruhu favoritů. Přijímáte tuto roli?
„Nepřijímáme. Chceme jít zápas od zápasu a co se z toho nakonec vyvrbí, to se teprve uvidí. Po návratech některých zkušených kluků se cítíme být silní jako už dlouho ne. Ale že bychom se automaticky viděli někde na špici tabulky, to zase ne. Zůstáváme při zemi. Zatím všechno funguje, mužstvo šlape i na trénincích. Účast bývá hojná. V kabině panuje velmi dobrá atmosféra.“

Ve Starém Městě připomínáte Klapzubovu jedenáctku. Kromě vás hrají za Baník i vaši bratři Michal a Ondřej. To se jen tak nevidí.
„A taťka nás trénuje! Je to pro nás srdcová záležitost. Dohromady jsme ve Starém Městě taková jedna velká fotbalová rodina.“

Bavíte se doma o fotbale často?
„Hodně často. Máme společnou kancelář, takže je to prakticky neustálé téma. Hlavně v pátek před zápasem a v neděli po jeho skončení. Debatujeme o tom, co mohlo být lepší, co se povedlo, co se naopak nepovedlo, v čem se musíme zlepšit. Na dlouhé rozebírání je toho spousta.“

Jste státním zaměstnancem Lesů České republiky. Co přesně tvoří vaši pracovní náplň?
„Správa dva a půl tisíce hektaru lesa. Starám se úplně o všechno. Práce je mým koníčkem, protože mě baví. Lesařině se věnoval můj děda i táta, takže to máme v rodině. Každý den jsem v přírodě, nemůžu si stěžovat.“

Říkáte, že se staráte úplně o všechno. To znamená, že je ve vašem popisu práce i nahánění pytláků?
„Taky. Jsme tady od toho, abychom les kompletně spravovali a hlídali ho. Dnes už se ale moc nepytlačí. Jsou za to přísné tresty a velké pokuty, lidi si to nedovolí. Není to jako dřív.“


Foto: Petr Fišer

Jaroslav Klemsa ještě ve žlutém dresu Šumperka.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.