KULTURA

Exkluzivně: úryvek autobiografie EMIGRACE PRIMITIVA

9. září 2002, 05:27, TO + rej
Exkluzivně: úryvek autobiografie EMIGRACE PRIMITIVA   ŠUMPERK - V souvislosti s připravovanou knihou Ivana Hajniše EMIGRACE PRIMITIVA proběhne v sobotu 21. září v prostorách Severomoravského divadla Šumperk bezprostředně po premiéře Shakespearova "Krále Leara" RECITÁL IVANA HAJNIŠE. Během recitálu bude z knihy přečteno několik ukázek ...
  ŠUMPERK - V souvislosti s připravovanou knihou Ivana Hajniše EMIGRACE PRIMITIVA proběhne v sobotu 21. září v prostorách Severomoravského divadla Šumperk bezprostředně po premiéře Shakespearova "Krále Leara" RECITÁL IVANA HAJNIŠE. Během recitálu bude z knihy přečteno několik ukázek, které budou prokládány hudebními vstupy samotného autora i jeho kapely Dr. Tom‘s Blues Cabin, posílené o mimořádně významného hudebního hosta – Lestera Jackmana, vynikajícího karibsko–amerického zpěváka a hráče na steel drums.

   Šumperskému vystoupení bude v pátek 20. září předcházet také koncert této hudební formace v Jeseníku – Adolfovicích v sále restaurace LAMA, a to společně s jesenickým bandem LOS PŮDOS.

   Exkluzivně vám přinášíme úryvek z připravované autobiografie EMIGRACE PRIMITIVA, v níž frontman legendární kapely THE PRIMITIVES GROUP Ivan Hajniš vzpomíná na "báječná léta pod psa" v Československu 60. let i pozdější dobu v emigraci, k níž se uchýlil po sovětské okupaci. Kniha také přináší mnoho zážitků, které reflektují Hajnišovy četné návraty po Sametové revoluci.

   .......Jednoho březnovýho dne roku 1969 jsem nasedl na náměstí Bratří Synků v Nuslích do tramvaje a s Eugenem Fialou jsme jeli na Hlavní nádraží. Měl jsem pas a vízum do Francie přes Rakousko, plánoval jsem, že vystoupím ve Vídni. Ostatní kluci z Primitivů mi slíbili, že za mnou přijedou a že začneme hrát v zahraničí. Eugen a náš rekvizitář a kamarád Jirka Kubík mi zamávali na cestu, když rychlík do Paříže opouštěl perón pražskýho Hlavního nádraží.

   Přejezd hranic proběhl bez problémů, ale než jsme tu česko–rakouskou hranici přejeli, panovalo v našem kupé ticho a napjatá atmosféra. Nějaký křivý slovíčko o komunistech nebo o ruských silách u nás se nikdo z cestujících neodvážil ani zašeptat, natož vyslovit. Celní kontrola proběhla bez problémů a my všichni jsme si hluboce oddechli, když vlak opouštěl poslední stanici na československé straně. Hned za čárou se všichni najednou rozpovídali a už to tu bylo:

"Zkurvený bolševici!"
"Svině ruský!"
"Otroci zasraní, zničili nám život, zaprodali naši vlast, postřílet tu havěť!"
Všichni najednou nadávali a já hned věděl, že nazpět jich moc nepojede.

   Rozdíl mezi Východem a Západem byl poznat okamžitě. Za okny vlaku jsme viděli čistý udržovaný domy bez padající omítky, žádnej bordel okolo statku, žádný červený hvězdy a transparenty "Se Sovětským svazem na věčné časy". Na autobusech byly reklamy, taxíky mercedesy, čistý, usměvaví a voňaví lidi, ne jako u nás doma, každej otrávenej, nevrlej a vošuntělej. Zkrátka jsem se najednou octl v jiným světě, a přitom to bylo jen pár kilometrů od nás. Jenom mě zklamalo vídeňský nádraží, čekal jsem něco moderního, ale tohle mi připadlo jako z dob Marie Terezie. Když jsem z něj ale vystrčil nos, bylo to hned o něčem jiným.

   Ale co teď? Co dál? Byl jsem omámen jako v Jiříkově vidění. Šel jsem jako v krásným snu prosluněnou Vídní, kde propukalo jaro v květech. Byl jsem na Západě, na svobodě! Všechno mi připadalo tak krásný, v tu dobu tam zrovna měli volby, a tak všude byly obrovský barevný transparenty s portréty vůdců různejch politickejch stran, který chtěli získat hlasy voličů. Šel jsem tím ruchem velkoměsta zalitýho sluncem a vůní jara.......

   Strany Ivana Hajniše naleznete zde.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru