„Zásadní je, že ojediněle tu rostou stromy starší 250 let, věk nejstaršího dokonce přesahoval 400 let. Nejenom, že se zde zachovaly stromy úctyhodného stáří, ale jejich přítomnost současně dokazuje dlouhodobou kontinuitu lesního prostředí, což je důležité pro přežívání řady vzácných druhů, především hub a lišejníků,“ okomentoval výsledky výzkumu v okolí Pradědu Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity. 

Vysoký věk stromů v okolí Králického Sněžníku vědce překvapil. Věk nejstaršího „zelenáče“ byl dokonce 433 let, přičemž na každé ze čtyř výzkumných ploch se nacházely stromy starší 250 let.

Tak trochu prales

Vědci si na Pradědu a Králickém Sněžníku cení především toho, že v místech, kam nezasáhl člověk, se příroda vyvíjí spontánně a často připomíná prales. Fakt, že na zemi leží staré a odumírající stromy, má zásadní vliv na biodiverzitu.

„Na každé lokalitě bylo nalezeno kolem padesáti vzácných a ohrožených druhů, které v běžných hospodářských lesích nenajdeme. Výzkum potvrdil význam starých horských lesů pro ochranu druhové rozmanitosti,“ dodal Miroslav Havira z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která se na výzkumu podílela.