Nádherné počasí, fantastické výkony, výtečná atmosféra. Natěšení zájemci o extrémní běhy se dočkali. Desátý ročník oblíbeného seriálu sice nabral na zcela jiných obrátkách, než si pořadatelé na začátku roku přáli, přesto připravili závod, který stál za to.
„Byly to strašné nervy. Dlouho se nevědělo, co bude a zda nepřijdou nařízené změny. Nakonec se ze všeho snažení vyklubala naprosto skvělá akce, za jejímž zrealizováním stála výborná parta mých kolegů a našich partnerů. Včetně těch nových, kteří do toho šli s námi. Vidět spokojené a nadšené tváře, to je pro nás pocit k nezaplacení. Horská výzva si jde dál za svým jménem a píše nové příběhy,“ potěšilo ředitele nevšedního projektu Pavla Zittu ze Zábřeha.
Sedm hodin a necelých dvacet minut
Vybrat se dalo ze tří možností (64, 38 a 14 km). Historicky vůbec poprvé mohli na nejdelší trase startovat také jednotlivci, dosud to byla výhradně výsada dvojic. A právě oni zamíchali pořadím nejvíce. Celkovým vítězem se stal Martin Macíček, jenž vypsanou štreku pokořil za sedm hodin a necelých dvacet minut. Překonal tak čas původně nejrychlejšího dogtrekaře Zbyňka Adámka.
„Měl jsem jednu krizi, kdy jsem nenacházel společnou řeč se svým žaludkem. Dlouho jsme tvořili skupinku pěti lidí, ale potom se to nějak roztrhalo. Pořád jsem čekal, že na mě kluci zezadu zaútočí, proto jsem si hlídal zadek. Vyšlo to, za což jsem samozřejmě moc rád,“ popisoval vývoj své cesty za zlatem sympaťák z Nového Jičína.
Premiéra a hned pořádný rozruch
Pořádný rozruch „v sále“ vyvolala Eliška Vondráčková. Ta svým překvapivým bronzovým triumfem doplnila absolutní pódium na královské trati. Běžkyně z Blanska si se všemi nástrahami poradila za sedm a půl hodiny. „Celou dobu jsem se soustředila jen na běh. V hlavě mi hrály různé písničky, v jednu chvíli dokonce i vánoční,“ smála se v cíli šampiónka ženské kategorie. Horská výzva v Jeseníkách pro ni byla velkou premiérou. „Chtěla jsem si zazávodit někde v kopcích, byla to moje první delší akce. Jinak doma běhám nějakých deset kilometrů. Prostě mě to baví.“
