Proč jste se přihlásila do soutěže Žena České republiky? 

Jsem soutěživá a mám ráda soutěže, tak jsem to zkusila a vyšlo to do finále. Mám velikou radost, získala jsem nové přátele a zkušenosti. Moc chci poděkovat Lucy Junk a taky všem lidem, kteří mi fandí a podporují mě.

Jaká byla reakce okolí a rodiny? 

Česká i řecká rodina je na mě pyšná. 

Občas se objevují názory, které podobné soutěže kritizují. Do popředí se dostávají feministické ideály… Co si o tom myslíte? 

Každý má právo na svůj názor a neberu ho nikomu. Neposlouchám, co jedna bába povídala, mám svůj vlastní selský rozum. Prostě to neřeším. 

Jaké je podle vás postavení žen ve společnosti? 

Žena by měla být ženou. Každá žena má v sobě instinkt mateřství, i když třeba neporodila. Takové ženy mají můj dvojitý obdiv, protože se postarají o dítě a vlastně ani nemusí. Co se týče společnosti, je hodně žen, které jsou společensky uznávány. 

Máte blízko k Řecku. Co Řeky a Čechy spojuje, a co je naopak rozděluje. 

Nechci házet všechny do stejného pytle. Každý člověk je osobnost a ani tak nezáleží, odkud je. Když bych ale přesto měla popsat rozdíl mezi Řeky a Čechy – Řekové jsou více přátelští, rozdělí se mezi sebou třeba o úrodu ze zahrádky a kdyby se někomu na ulici něco stalo, všichni se seběhnou na pomoc. Ale jak říkám, každý člověk je originální a neopakovatelný a z každé země se najdou lidé všeho druhu.   

Jací jsou čeští muži? 

Co se týče přátelství, tak mám s místními muži dobré vztahy, jsme čistě přátelé, vždy to tak bude. Záleží nám na sobě. Co se týče vážnějšího vztahu, můj první a zatím poslední je s Nikolaosem, který je Řek. Jsme manželé od roku 2006. 

Děláte skvělé koláče, dokonce jste v Řecku získala třetí místo v soutěži o nejlepší koláč. Co dalšího vám jde od ruky?

Myslím, že další věc je řečtina - slovem i písmem, třeba si někdy troufnu dělat překladatelku.

Pivo, nebo raději víno?

Pomerančový džus (smích). Ale když už, tak červené vínečko, ale to by musela být mimořádná příležitost, jako třeba, když jsem byla před pár lety svědkyní na svatbě mojí blízké kamarádce Soničce a jejího muže Petra.

Číší z Vás pozitivní energie, což se v dnešní době moc nevidí. Kde jí berete?

Vnitřně jsem v pohodě a nemám potřebu někomu závidět ani nenávidět. Miluji srdcem lidi a oni mě.

Umíte být smutná?

Ano, umím a bývám i smutná. Jsem člověk a k němu smutek asi patří, stejně jako k životu.

Jak důležitá je v životě krása a jak důležité jsou peníze?

Nejkrásnější člověk na světě je jen jeden, kterého milujeme. Krásní lidé jsou ti, ze kterých krása vyzařuje a nemusí to být ani krása fyzická. A peníze? Za ty si koupíme jídlo, oblečení, auto... Finance jsou důležité na různé potřeby, ale nekoupíme si za ně lásku ani přátelství.  

Vaše nejoblíbenější jídlo, kniha, místo?

Z řeckého jídla je toho moc. Z českého jídla by se toho taky hodně našlo. Od malička jsem zbožňovala smažený sýr, hranolky, tatarku... Co se týče knih - nemám specifickou knihu, musí mě zaujmout. Naposled jsem četla knihu o Marii Terezii. Nejoblíbenější místo? Už jsem viděla tolik krásných míst - v Česku i zahraničí... V Česku je to třeba Šumperk, Olomouc, Praha, Karlovy Vary. V zahraničí Santorini, Aegina v Řecku, Acapulko v Mexiko City. Můj sen je podívat se do Francie.

Co se stane, když v soutěži Žena České republiky vyhrajete?

Budu slavná a bohatá (smích)... Nééé, vážně, nic se nezmění a pořád to budu já.