O Červeném kostele: Věděli jste, že...

Přinášíme vám zajímavosti o Červeném kostele, který byl před 120 roky dokončen na dnešní třídě Svobody v Olomouci. Nejen z důvodu výročí vzniku této ojedinělé stavby, ale také kvůli blížícímu se slavnostnímu otevření po rozsáhlé rekonstrukci, přináší REJ ve spolupráci s Vědeckou knihovnou Olomouc seriál o Červeném kostele. Část čtvrtá se věnuje zajímavostem okolo této cihlové novogotické dominanty typického německého stylu.

Uprostřed kříže na hlavní věži je umístěn téměř tříkilový surový křišťál vytažený přímo ze země. Zdroj: VKOL

- Červený kostel byl zbudován v prostoru zbořených hradeb barokní bastionové pevnosti, a to jako jedna z dominant nové tzv. okružní třídy. Už ve svém regulačním plánu města jej navrhl světoznámý architekt a urbanista Camillo Sitte. V místě lomení třídy se počítalo se zvlášť důležitým objektem a tím se stal právě novogotický evangelický kostel.

- Osud Červeného kostela zpečetil 1. květen roku 1959, který připadl na neděli. Oslavy Svátku práce na tehdejší Lidické třídě „narušili“ věřící odcházející z kostela, což vedlo tehdejší komunistický režim k rozhodnutí kostel evangelické církvi odebrat.

- Z původního vybavení Červeného kostela zůstala pouze kazatelna. Varhany byly převezeny do husitského kostela v Chudobíně, zdobené lavice byly zřejmě rozřezány a spáleny.

- V původním projektu rekonstrukce Červeného kostela se nepočítalo se zachováním bočních ochozů. Na základě dohody mezi Olomouckým krajem a Národním památkovým ústavem budou nakonec boční ochozy zrestaurovány a rozšíří tak kapacitu přednáškového sálu o další prostory. I když boční chóry nebyly součástí původní projektové dokumentace a byly osazeny o něco později, avšak s nevelkým časovým odstupem od hlavního chóru nad vstupem, jejich řemeslné provedení je shodné s detaily hlavního chóru.

- Už brzy budou hodiny na hlavní věži kostela ukazovat správný čas. Původní ciferníky z bílého skla byly zachovány a očištěny, rafiky jsou nové, byly vytvořeny tak, aby se co nejvíce vzhledově blížily původním. Za ciferníky jsou rafiky ovládány původním ručkovým soukolím. Na toto soukolí bude u každého číselníku nově napojen podružný motorový hodinový stroj a tyto podružné hodinové stroje budou ovládány novými hlavními elektronickými hodinami.

- Každá vitráž v Červeném kostele je opatřena zadržovací nádržkou na kondenzovanou vodu, která po vitráži stéká.

- Na zrekonstruovaném prostranství před kostelem a novým foyer budou mít čtenáři k dispozici dva biblioboxy, namísto současného jednoho.

- Součástí „poselství pro budoucí generace“, umístěného v makovici Červeného kostela, je i pozdrav zaměstnanců VKOL opatřený pečetí. Společně s dalšími předměty ze současnosti (např. aktuální tiskoviny, KROK, fotografie zaměstnanců VKOL z roku 2021, publikace Olomoucký kraj v příbězích atd.) doplnil pozdrav původní obsah schránky.

- Uprostřed kříže na hlavní věži je umístěn téměř tříkilový surový křišťál vytažený přímo ze země. Kříž pochází, stejně jako ostatní „šperky“ umístěné na střeše kostela, z dílny olomouckého sochaře Jana Dostála.

Z původního vybavení Červeného kostela zůstala pouze kazatelna. Zdroj: VKOL

Vizualizace budoucího přednáškového sálu bez ochozů. Zdroj: atelier-r

V současnosti prochází ochozy rekonstrukcí. Zdroj: VKOL

Původní ručkové soukolí na ovládání hodin v hlavní věži kostela. Zdroj: VKOL

Nádržka na kondenzovanou vodu stékající po vitráži. Zdroj: VKOL

Podružný motorový hodinový stroj v hlavní věži kostela. Zdroj: VKOL

Pozdrav budoucím generacím s pečetí VKOL. Zdroj: VKOL

O AUTORCE

RNDr. Bc. Iveta Tichá se narodila v Olomouci, kde také vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého, obor fyzika–matematika. Dále absolvovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor veřejná správa. Během svého profesního života působila na řadě vedoucích pozicích, mimo jiné zastávala post vedoucí odboru kultury a památkové péče v Bruntále nebo vedoucí odboru kultury a památkové péče na Krajském úřadě Zlínského a posléze Olomouckého kraje. Od podzimu roku 2019 je ředitelkou Vědecké knihovny v Olomouci. Její celoživotní koníček, kultura, se tak stal i její prací.

O VĚDECKÉ KNIHOVNĚ V OLOMOUCI

Vědecká knihovna v Olomouci (VKOL) je krajskou knihovnou Olomouckého kraje a dle počtu uchovaných dokumentů je třetí největší knihovnou v České republice. Historie knihovny sahá do roku 1566, takže je druhou nejstarší knihovnou v ČR. Od roku 1807 disponuje právem povinného výtisku a v současné době zpřístupňuje kompletní knižní a časopiseckou produkci z území celé republiky.

VKOL ve svých fondech uchovává rovněž cizojazyčnou literaturu, stejně jako rozsáhlou sbírku norem, patentů, zvukových CD a dalších multimédií. Samostatnou skupinu tvoří historické fondy s unikátními rukopisy, prvotisky, starými tisky a mapami. Registrovaným čtenářům poskytuje VKOL knihovní a informační služby. Vedle absenčních výpůjček a výpůjček do studoven fungují také meziknihovní výpůjční služby, které umožňují získat potřebné tituly i z jiných knihoven. Součástí služeb je zajištění přístupu k elektronickým informačním zdrojům, mezi nimiž jsou například databáze odborných článků i archiv denního tisku. Na internetu si mohou zájemci také prohlížet neustále doplňované digitální knihovny s naskenovanými fondy. Pro veřejnost pořádá knihovna pravidelné výstavy, přednášky, promítání, autorská čtení a další akce.