Rodačka z Ústí nad Orlicí se nejrychlejší kolektivní hře učila v nedalekém Lanškrouně. Naprostou většinu svých zápasů odehrála za chlapecké týmy. Pod taktovkou Miroslava Vicence se už jako mladší žákyně dokázala prosazovat proti věkově starším soupeřům opačného pohlaví. V loňském roce se jí podařilo nominovat do dívčí hokejové reprezentace na Zimní olympijské hry mládeže v kategorii U16.
Terka je rebel
„Terka je rebel, trochu kluk a zároveň vůdce, kapitán. Technicky má náskok. Jednak proto, že pohybově jí celkem všechno jde, ale především, když přijde domů, vezme hokejku a jde si střílet. Dokáže dřít,” vyjádřil se na adresu bývalé svěřenkyně Vicenec. “Tereza má výhodu, že dokáže hrát jak v pozici útočníka, tak i obránce. Vím, že teď hrála především v útoku, ale obránkyň je v ženském hokeji obecně méně, a tak může mít na tomto postu více možností do budoucna,” netajil svůj pohled na věc rodák ze Šumperka, jenž v posledních letech trenérsky působí na východě Čech.
Z Lanškrouna do Šumperka
A právě do šumperské Škoda arény zavál hokejový osud patnáctiletou univerzálku před dvěma roky. A že to byla jízda. Pod vedením Dušana Bařici naskočila do 29 zápasů a zaznamenala v nich třináct branek a šestnáct gólových asistencí. Další dva body přidala v baráži o nejvyšší soutěž. Mladí Draci v ní završili velký sezonní triumf a slavně postoupili do nejprestižnější extraligy. Gildainová k tomu přispěla nemalým dílem.
Hola, hola, reprezentace volá
Její výkony, ať už na mezinárodní či klubové scéně, neunikly pozornosti stavitelů družstva, které na mistrovství světa ve Švýcarsku přepisovalo hokejovou historii. Po postupu ze základní skupiny vyřadilo nepříjemné Švédsko, ještě nepříjemnější Kanadu a zlatou radost mu překazily až našlapané Spojené státy. Zvláště skalp “javorových listů” vyvolal obrovský poprask. Mimo jiné i proto, že mladé Češky v předchozím vzájemném duelu na stejném šampionátu podlehly kanadským rivalkám jednoznačně 1:8. V semifinále ale bylo všechno jinak. V každém důležitém ohledu naprosto jinak!
Na ledě jako ryba ve vodě
Tereza se na bruslích cítí jako ryba ve vodě. Není divu, vždyť na nich stála od tří let. “Odmala jsem chtěla hokej hrát, ale tím, že to byl klučičí sport, trochu jsem se tomu vyhýbala. Nakonec jsem tyhle pocity překonala. Velkým vzorem pro mě byl starší brácha,” vrátila se na úplný začátek Gildainová.
“Dívčí hokej se nehraje tolik do těla, je opatrnější. Ten klučičí je rychlejší a surovější. Problém s tím nemám, protože kluci do holek tolik nechodí. Žádný extra bomby jsem nikdy neschytala. Vlastně mi je docela jedno, jestli hraju s klukama nebo s holkama. Moc to neřeším.”
Tereza Gildainová si dobře rozumí nejen s hokejkou a černým pukem, ale i s kopačkami a fotbalovým míčem. “Hokej je oproti fotbalu o dost rychlejší, ale že bych ho měla vysloveně raději, to říct nemůžu. Tím, že se mu věnuju častěji, beru fotbalovou zábavu spíše jako doplněk. Nemám ale v plánu s fotbalem skončit. Naopak se těším na jaro, až zase vyběhneme na zelené trávníky a pořádně si to užijeme.”
