SPORT

ROZHOVOR TÝDNE: V patnácti letech poprvé za muže a hned gól! Od té doby připomíná mašinu. Kdo? Postřelmovská mlátička Jan NimrichtrROZHOVOR

18. května 2016, 17:00, Petr Fišer
ROZHOVOR TÝDNE: V patnácti letech poprvé za muže a hned gól! Od té doby připomíná mašinu. Kdo? Postřelmovská mlátička Jan Nimrichtr Postřelmov, Šumperk - Nepovede se to každému. K prvnímu zápasu za mužský tým byl nominován už v patnácti letech. Aby byl pohádkový příběh dokonalý, hned skóroval. Od té doby připomíná mašinu na góly. Stále ještě dvaadvacetiletý fotbalový snajpr JAN NIMRICHTR se v rekordním období, kdy ještě vypomáhal dorosteneckému mužstvu, přiblížil hranici čtyřiceti přesných zásahů.

 Před odchodem z Postřelmova se s mateřským klubem rozloučil vydatným střeleckým příspěvkem, který obsahoval 28 úspěšných gólových ran. Mladý forvard nestrádá ani v divizním Šumperku. V cestě za záchranou mu zatím pomohl jedenácti trefami. Kromě dvou tradičních klubů strávil půl sezóny v Zábřeze a Bludově.

Proč jste si vybral zrovna fotbal?
„Odmalička jsem hodně sportoval. Pořád jsem čutal do balónu, kromě fotbalu jsem hrával i hokej. Ten mě ale postupem času přestával bavit. Taťka nám v žácích dělal vedoucího, takže bylo jasno.“

Operoval jste vždycky na hrotu útoku?
„Začínal jsem jako malý tlustý pravý bek. Zlom nastal před utkáním v Lošticích. Trenér mužského áčka měl málo hráčů, a tak mě vzal s sebou. Tehdy jako patnáctiletého mě postavil do útoku a už jsem tam zůstal. Nejspíš i proto, že jsme vyhráli 1:0 a já dal jediný gól zápasu.“

Který post ve fotbalové sestavě je podle vás nejtěžší?
„Asi obránce. Když udělá chybu, hrozí víc než u kohokoliv jiného, že z toho bude průšvih a pohroma. V případě, že něco pokazím já, mám výhodu, že je za mnou pořád ještě dost spoluhráčů, kteří můžou můj přehmat napravit a situaci zachránit.“

Kdybyste si mohl vybrat parťáka, kterého byste chtěl vedle sebe. Na koho byste ukázal prstem?
„Na Káju Špičku od nás z Postřelmova. Sice nehraje v útoku, ale vždycky jsme si dokázali vyhovět. Už jako malí jsme o sobě dobře věděli a dávali si to poslepu. Ať už šlo o fotbal, futsal v tělocvičně, nebo pouliční klukovský čutec. Dopředu jsme tušili, co ten druhý udělá a kam poběží.“

Dejme tomu, že spálíte dvě tutovky a vlastní spoluhráči na vás házejí vyčítavé pohledy. Projeví se to na vaší psychice, nebo jste takzvaně splachovací a moc si z toho neděláte?
„Když jsem byl mladší, tak jsem si to zabíral docela hodně. Taky se mi dost často stávalo, že jsem proměnil třeba až třetí šanci. Teď už to tolik neřeším. Je to fotbal a prostě to k němu patří. Musím věřit, že přijdou další příležitosti a ty už nezahodím.“

Vybaví se vám bez přemýšlení gól, na který hned tak nezapomenete?
„V minulé sezóně jsme hráli v Postřelmově proti Lesnici a mně se vůbec nedařilo. Nic mi nešlo, nic mi nevycházelo, navíc jsme o gól prohrávali. Potom jsem ale dostal míč za obranu, obhodil si jejich beka a uklidil balón do šibenice. Protože jsem z rohu šestnáctky vystřelil svojí slabší levou nohou, sám jsem byl překvapený, jak to tam pěkně zapadlo.“

Tím, že jste se přesunul do Šumperka, jste přeskočil několik soutěžních i výkonnostních tříd. Věřil jste, že se ve vyšší soutěži můžete prosadit?
„Do Šumperka jsem šel už podruhé, jeden půlrok jsem tam strávil pod trenérem Strnadem. Po zranění a návratu do Postřelmova jsem v I. B třídě ztrácel motivaci, další šumperskou možnost jsem proto uvítal. Zvlášť, když teď můžu nastupovat na pozici středního útočníka, což mi sedí víc. V době, kdy jsem si zvykal na mnohem rychlejší a důraznější fotbal, jsem hrál spíš ze strany.“

Berete divizi jako strop, nebo tajně pokukujete po ještě atraktivnější adrese?

„Nějaké góly mi tam padají… Možná by se o třetí lize dalo přemýšlet, kdo by si ji nechtěl vyzkoušet. Momentálně ale nic takového neřeším. V létě musím na operaci kotníku a teprve se uvidí, jak na tom budu zdravotně. V práci navíc dělám na směny.“

Jak to řešíte v současné době? Dá se to skloubit, aniž byste fotbalově strádal?
„Čtrnáct dní je to v pohodě a v jednom týdnu mi to nevychází. Když mám odpolední, snažím se trénovat a udržovat sám. Ráno si zaběhám nebo si v Postřelmově půjčím klíče a jdu si zakopat.“

Šumperku se na jaře daří až nečekaně, oproti podzimu je to jako nebe a dudy. Dokážete si vysvětlit proč?
„Pod trenérem Heclem se to přes zimu dalo do kupy a v nadprůměrných počtech se hodně a poctivě trénovalo. Chodívalo nás patnáct až dvacet. Máme mladé mužstvo, dobrou partu a kluci, co v první polovině moc nehrávali, chytili příležitost za pačesy. K tomu, že všechno klape, přispělo i několik zimních nováčků.“

Zmínil jste Bohdana Hecla. Jako správný patriot nenechal ve štychu vlajkovou loď klubu, kde s fotbalem začínal. Stejně jako jeho asistent Zdeněk Opravil. Jak se vám trenérské vedení perspektivní dvojice zamlouvá?
„Možná nemají tolik trenérských zkušeností, ale o fotbalu toho ví opravdu hodně. Je vidět, že během kariéry něco zažili. Bohdan Hecl má na starosti převážně taktickou stránku a Zdena Opravil standardky a další podobné věci. Myslím si, že jim to funguje a dobře se doplňují.“

Dají se jejich metody srovnat s Jiřím Pickou, pod jehož taktovkou jste nastupoval v Postřelmově?
„Jirka je v prvé řadě hrající trenér, který to má z velké části založené na fyzičce. Stačí se podívat, jakým stylem sám hraje - lajnu piluje od první do poslední minuty a nic nevypustí. Taky on dobře ví, co by se svým mančaftem chtěl na hřišti předvádět a praktikovat. Těžší to má v tom, že mu patnáct lidí jako v Šumperku na tréninky nechodí.“

Postřelmovský fotbal se dlouhé roky nemohl vymanit ze spárů okresních soutěží. Z jakých důvodů mu návrat na krajskou scénu trval tak dlouho?
„Dorostla mu generace odchovanců, která byla v mládežnických kategoriích velmi úspěšná. Já jsem začal hrát za muže od patnácti, další mladí kluci se postupně přidávali. Vrátil se Jirka Picka a Mira Dvořák, kteří tomu dodali zkušenost. Sedlo si to, pořádně se potrénovalo a výsledek se dostavil.“

Myslíte si, že se Postřelmov v blízké době dočká nového stadiónu? Stařičký stánek u vlakového nádraží už dávno přesluhuje a rozhodně není vyhovující.
„Protože je můj taťka postřelmovský starosta, mám informace z první ruky. Všechno se hodilo na papír, vypracovaný projekt je hotový. Teď záleží, jestli se na celou realizaci nového areálu seženou peníze.“


Foto: Petr Fišer

Janu Nimrichtrovi se ve žlutém dresu Šumperka daří. Postřelmovský odchovanec už stačil v letošní sezóně nastřílet za divizní klub solidních jedenáct gólů.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.

Datum: 29.5.2016 06:39
Titulek: parkoviště v kukuřici
Autor: m
80
Ano, Postřelmov má více jak rok plně osvětlené parkoviště v kukuřici, kde by měl být v budoucnu fotbalový stadion, až se "seženou "peníze, přesto, že na jiných místech obce je naprostá tma.Ono té tmy v hospodaření obce je více !!
Reagovat

NA DYMYTRY ZADARMO


Hrajte s REJEM o pět vstupenek na koncert skupiny DYMYTRY, která vystoupí v pátek 27. října v kulturním domě v Zábřeze. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména pěti šťastlivců, kteří půjdou na metalový koncert zadarmo.

Soutěžní otázka:

Jaká image je typická pro členy kapely Dymytry?

A) Zahalují si tváře
B) Oblékají se do kožichů
C) Všichni nosí plnovous

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)


VYHODNOCENÍ

Vstupenku na festival DŽEMFEST, který se uskuteční v pátek 20. října v Domě kultury Šumperk, vyhráli Klára Hollarová ze Šumperka a Petr Horáček z Mohelnice.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně DK Šumperk (po-pá, 14-18 h).