ZPRÁVY

Marcel Minář: „Byznys by neměl vítězit nad vztahem člověka ke krajině.“ROZHOVOR

2. června 2015, 12:00, Hana Písková
Šumperk - Možná, že stejně jako ještě nedávno já i mnozí čtenáři netuší, že pobočka Českého svazu ochránců přírody v Šumperku funguje aktivně teprve tři roky. Ta původní zanikla v hektických devadesátých letech, a tak se pár nadšenců, kterým není lhostejné, co se v jejich okolí děje, rozhodlo, že založí nový spolek. Jedním z nich je Marcel Minář. Původně pracoval jako manažer ve stavební firmě. Z dobře placeného místa se však rozhodl odejít, aby si splnil svůj sen – pracovat s dětmi v rámci ochrany přírody. Dnes se s ním můžete setkat ve Středisku ekologické výchovy Švagrov. To, co předává dětem, se sám snaží dodržovat v praxi. V současné době spolu se svými souputníky usiluje o to, aby z jesenických kopců nečněla nová větrná elektrárna, která by narušovala ráz krajiny.

 Lidé podvědomě vědí, že by přírodu měli chránit, málokdo to ale dělá tak aktivně jako vy. Kde se ve vás probudil ten zájem věnovat se přírodě pracovně i ve svém volném čase?
K přírodě jsem měl vztah asi odjakživa. Pocházím z Letovic, kde je nedaleko do Moravského krasu a ta krajina je tam taky nádherná. Dlouhá léta jsem vedl děti ve skautu, a taky jsem byl v různých vědeckých společnostech, třeba v České herpetologické společnosti, která se zabývá ochranou obojživelníků a plazů. Když jsem pak pracoval na postu manažera, čím dál víc jsem si uvědomoval, že práce s dětmi a v přírodě by mě naplňovala víc.

Hodně lidí má rádo přírodu a snad se ji i snaží chránit, ne každý ale má tu potřebu být hned organizován v nějakém spolku. Co vás vedlo k tomu, že jste členem Českého svazu ochránců přírody?
Až tady v Šumperku jsem se potkal s lidmi, se kterými jsem do toho chtěl jít. Byli to třeba manželé Maixnerovi z Rudy nad Moravou, kteří už v té době pomáhali hendikepovaným živočichům. Jejich záchranná stanice pro volně žijící zvířata je součástí Českého svazu ochránců přírody Šumperk, ve kterém aktivně pracujeme tři roky.

Tři roky, to je krátká doba. Co se vám zatím podařilo, v čem jste se angažovali?
Jsme pyšní na záchrannou stanici v Rudě, nepočítám, kolik živočichů už se podařilo zachránit. Rozvířili jsme kampaň na záchranu labutí i jiných ptáků, kteří umírají na Třemešských rybnících a snažíme se vyvíjet tlak na majitele, aby došlo k odbahnění rybníků, aby se tam netvořil jedovatý botulotoxin.

Aktivně spolupracujete s odborem životního prostředí v Šumperku.
Ano, pravidelně chodíme na místní šetření ke stromům, které se mají kácet a jako nezisková organizace, která působí na poli ochrany přírody, máme právo se k tomu vyjadřovat. Podařilo se nám zmírnit původní, poměrně radikální návrh kácení ve Smetanových sadech. Domluvili jsme se s městem, které vynaložilo čtvrt milionu korun na vyvázání korun lipové aleje od hasičárny směrem k mototechně. Dělám pro město odborné posudky, provádíme šetření v rámci ochrany ptáků a netopýrů v městských parcích. Je toho víc.

Co z vašeho pohledu Šumperk nejvíce bolí?
Nejvíc asi právě hromadný úbytek stromů. Z města jde málo financí do údržby současné vzrostlé zeleně. Problém je, že daleko snáze se dají získat dotační tituly na výměnu stávající zeleně za malé stromky, které, co se týče produkce kyslíku a čištění vzduchu, budou plnit svou funkci až za padesát let. Teď se třeba na komisi životního prostředí několikrát projednávalo zvyšování prašnosti v ulicích Šumperka, to je ožehavé téma.

Někde jsem četla, že my přímo ve městě to často nevnímáme, ale ukazují to fotky z družice. Úbytek zeleně je prý problém i Olomouce, která se prezentuje jako zelené město.
Je to pravda. Vzrostlé stromy pohlcovaly obrovské množství usedavého prachu a mikročástic prachu a v současné době není nic, co by ten vzduch čistilo. Příkladem je v Šumperku Jesenická ulice, kde dřív stály vzrostlé stromy. Množství drobného polétavého prachu, který je karcinogenní, se tam několikanásobně zvedlo a málokdo si to uvědomuje. Další kapitolou je připravovaný obchvat Bludova. Vím, že je potřebný, ale bude to také velký zásah do krajiny.

V poslední době se hodně mluví o vašem boji proti nové větrné elektrárně, která by měla stát v Jeseníkách. Existuje argument, že jde o citlivě pojatou stavbu, tak proč by se jí lidé v našem kraji měli bránit?
První impulzy k nám dorazily od lidí bydlících v chráněné krajinné oblasti. Ti se těšili na to, až bude za tři, čtyři roky odstraněna větrná farma, která tam dnes je, tři skomírající nefunkční větrníky. Ale objevil se nový investor, který tam chce postavit velký nový větrník. My nebojujeme obecně proti alternativním zdrojům energie, ale konkrétně proti tomuto případu na Medvědí hoře. Ta stavba narušuje obrovským způsobem krajinný ráz Jeseníků.

Porušují se prý i zásady územního rozvoje Olomouckého kraje?
Ano, ty mimo jiné říkají, že se na území CHKO nesmějí umisťovat žádné výškové stavby a konkrétně jsou tam jmenovány i větrné elektrárny. Nevím, proč by město Šumperk mělo zrovna v tomto případě podporovat soukromého plzeňského investora, který jediný z toho bude profitovat, vydělávat na takzvané dotaci na zelenou energii.

Je před vámi hodně výzev a zjevně i často bojujete s pověstnými větrnými mlýny, co ve svých aktivitách považujete za nejdůležitější?
Hned na začátku jsme si v naší šumperské skupině Českého svazu ochránců přírody řekli, že se chceme věnovat také vzdělávání k ochraně přírody a učit vztahu k přírodě. Dnes je hodně důležité působit na děti i dospělé, aby jim nebylo lhostejné, co se kolem nich děje, a aby se byznys nenadřazoval vztahu ke krajině, k přírodě a k prostředí, kde žijeme. Tahle práce má určitě smysl.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.

Datum: 2.6.2015 13:53
Titulek: Kdyby se raději staral
Autor: Božek
105
130
o záchranu lidí a nehrál si s žabičkami jako Skrbek s nástěnkami.
Pohodový kšeftík bez rizika. Já na bráchu-brácha na mne. Práce na čerstvém vzduchu v rodinném prostředí.
Reagovat
Datum: 3.6.2015 21:34
Titulek: Re: Kdyby se raději staral
Autor: Misha
115
103
Tohle je opravdu dost prostoduchý komentář, s čím si hrajete vy? Závidíte? Najděte si také smysl života a žijte pro něj...pak nebudete muset závidět.
Reagovat
Datum: 7.6.2015 07:26
Titulek: Re: Kdyby se raději staral
Autor: Hihan
95
Celá rodinka se ukliká.
Reagovat
Datum: 2.6.2015 13:57
Titulek: Smetanovy sady
Autor: healer
94
124
Kácet stromy je jednodušší věc, jak se o ně průběžně starat. Šumperk vypadá pořád zeleněji oproti jiným městům,ale bude tohle platit nadále? Pokácet starý strom je jako vymazat paměť (informaci) důležitou pro mladší stromy. Starý strom nese v sobě informaci jak přežít a předává ji mladším stromům kořenovým systémem. Vykácíte "stařešiny", vaše stromy se budou učit další staletí jak odolávat škůdcům, počasí a především lidské krátkozrakosti.
Reagovat
Datum: 2.6.2015 15:21
Titulek: Re: Smetanovy sady
Autor: Indián
111
111
Takový kácecí masakr Šumperk nepamatuje. Každé polínko je do krbu dobré. Nabídky dřeva jako topiva je na stránkách CO. Krizovou situaci umrznutím CO řeší. Sociální případy mají slevu a dovoz až domů zdarma. Kdo se stará ten dřevo má. Ráno skácíme a odpoledne je už na zahradě nebo na dvorku. Hádejte u koho? Otázka na nástěnku. Bude se to ventilovat na příštím dýchánku na CB.
Kdo donese nejlepší fotku dřeva dostane odměnu.
Reagovat
Datum: 2.6.2015 17:07
Titulek: Obchvat Bludova
Autor: Anonym
118
133
Je obchvat a obchvat. V Bludově není zas tak hustý provoz, jiné obce v Česku jsou na tom mnohem, mnohem hůř. Já se chci zeptat, pane Mináři, co si o tom myslíte, proč nebude obchvat Bludova jen ve formě moderní dvouproudové silnice první třídy, ale Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) hodlá stavět obchvat DÁLNIČNÍHO TYPU se dvěma MIMOÚROVŇOVÝMI křižovatkami, dvěma okružními křižovatkami a jednou stykovou křižovatkou, délka obchvatu 5,6 kilometru za 3,3 miliardy korun (ale odborníci odhadují, že náklady dosáhnou až 4,5 miliardy korun). Co tím ŘSD sleduje? A staří sedláci z Bludova se musejí v hrobech obracet jak vrtule, zabírat úrodná pole pro tohle.
Reagovat
Datum: 4.6.2015 09:17
Titulek: Re: Obchvat Bludova
Autor: Milan K.
103
113
Vážený anonyme, přijďte někdy do Bludova a zopakujte větu o tom, že doprava přes Bludov není až tak hustá před občany bydlící na ulici 8.května (Zábřeh) a Lázeňská -Šumperk-HK)....Vůbec nejste v obraze, podívejte se na oficiální sčítání dopravy (provádí se každých každých 5let - poslední 2010). I poznámky o starých sedlácích jsou trochu mimo. To by se při pohledu na dnešní sedláky museli v hrobě obracet nejmíň dvakrát (dotace za "neobdělávání" půdy, řepkoviště,...).
Reagovat
Datum: 4.6.2015 10:44
Titulek: Re: Obchvat Bludova
Autor: bluďák a křižovatka u zámku
91
ANONYM ZJEVNĚ NEVÍ O ČEM MELE!
Podle opakovaných sledování a statistik, je bluďák jedním z nejnebezpečnějších úseků silnice I/11 - severní trasa Ostrava - Praha, co do počtu tragických nehod! Dále křižovatka u zámku je spojnicí tahu Brno - Olomouc - Jeseník a Praha - Ostrava a již několik let se drží v první desítce nejfrekventovanějších křižovatek na severu Moravy!
Denně zde projede okolo 20tisíc aut, včetně těžkých nákladních. Obchvat Bludova je jediným rozumným řešením.
navíc, v závislosti s plánovaným obchvatem se NEBUDE realizovat občany Bludova tolik žádaný kruhový objezd právě na křižovatce u zámku!
Zkuste někdy ráno mezi 7:30 - 10 nebo odpoledne po 14té odbočit ve směru od Zábřeha na Olšany, nebo z obce na hlavní kterýmkoli směrem!!!
Reagovat
Datum: 4.6.2015 20:27
Titulek: Nechápeš, že se tu píše o něčem jiném?
Autor: Anonym
93
106
ŘSD nestaví za naše peníze pro nás, ale za naše peníze pro mezinárodní kamionové dopravce. Proč by si trasu Itálie - Rakousko - Polsko - Skandinávie měli zajíždět přes Německo, kde kamiony od r. 2005 platí mýtné na dálnicích a od r. 2007 na silnicích 1. třídy, když by mohli frčet po čtyřproudové rychlostní silnici přes Česko, konkrétně přes Bludov a Jeseníky.
Reagovat
Datum: 5.6.2015 08:26
Titulek: Re: Nechápeš, že se tu píše o něčem jiném?
Autor: aNONYM
88
A co stavba dálnic z pohledu podpory podnikání a s tím spojeného snadnějšího lákání nových zaměstnavatelů?
Reagovat
Datum: 6.6.2015 22:23
Titulek: Od 19. století až do 90. let 20. století
Autor: Anonym
88
byla na Šumpersku a Jesenicku spousta průmyslu a zaměstnavatelů, průmysl textilní, strojírenský, sklářský, papírenský, dřevozpracující, práci jste si mohl vybírat. Silnice také celkem dostačovaly. Teď tu v regionu není téměř nic a kvůli tomu nic se má stavět dálnice, pardon, čtyřproudová rychlostní silnice, jasně. Jestli chcete podporovat podnikání pumpařů, logistické parky (= sklady) nebo lobbujete za silniční stavební společnosti Metrostav, Eurovia, nepoužívejte argument zaměstnanosti, protože nových pracovních míst Vám tito zaměstnavatelé vytvoří zanedbatelný počet.

Co se týče národohospodářské koncepce EU, jednotný vnitřní trh a volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob sice vypadají pěkně na papíře a zní efektně od řečnického pultíku, ale v praxi katastrofa na silnicích, zejména volný pohyb zboží: cibuli ze Španělska, jogurty a máslo z Německa, papriky z Maroka, oblečení z Asie převážejí kamiony tisíce kilometrů po Evropě sem a tam. Nebo že by častěji z vyspělého Západu do zaostalé střední a východní Evropy? :-(

Místo neekologických praktik nadnárodních společností v globalizovaném světě by měla být upřednostňována ekonomická lokalizace, to znamená distribuce a spotřeba v místě své produkce, tedy v Česku.

Bohužel když ČR vykazuje nejvyšší hustotu super a hypermarketů ve střední a východní Evropě a 80 % trhu s potravinami v Česku ovládají zahraniční obchodní řetězce (v Šumperku je 7 super a hypermarketů), nezbývá než jen apelovat na odpovědné chování spotřebitelů k sobě a ke své zemi.

Na závěr Vám doporučuji projet se někdy po dálnici D1 Brno - Praha a porozhlédněte se, jak okolí dálnice nyní vypadá. Sklady, sklady, logistické areály, zničená krajina. Tak se zdá, že jsme si po roce 1989 hloupě zlikvidovali vlastní průmysl a zemědělství, abychom se stali dopravní křižovatkou, skladištěm a smetištěm zahraničních firem. Takové budoucnosti musí říct každý rozumný český občan NE.
Reagovat
Datum: 7.6.2015 07:01
Titulek: Re: Od 19. století až do 90. let 20. století
Autor: Erik
98
Jde jen o to aby výrobci a prodejci ze západu dostali zboží pokud možno všude. Na to potřebují rozšiřovat komunikace. O NIC jiného nejde. Španělskou cibuli až na Sibiř.
Reagovat
Datum: 8.6.2015 06:51
Titulek: Re: Od 19. století až do 90. let 20. století
Autor: Valda
77
102
Tomu co jste zde napsal se může říci "pro stromy nevídíte les"
Reagovat
Datum: 7.6.2015 07:19
Titulek: Re: Nechápeš, že se tu píše o něčem jiném?
Autor: Bulík
91
100
Na lákání stavitelů velkoskladů je to dobré. Co nejvíce zboží ze západu a co nejdále na východ a na sever! Bohulibý záměr stavitelů dálnic.
Reagovat
Datum: 7.6.2015 07:14
Titulek: Re: Obchvat Bludova
Autor: Vašek
102
Podnikejte z domova a nemusíte nikam jezdit. Vyrábět HW a převážet ho je primitivizmus.
Za totáče všechno fungovalo-požívala se železniční doprava. Komunisti nebyli blbci.
Bylo RVHP a to fungovalo 100x lépe než pomatená a zkorumpovaná EU.
Reagovat
Datum: 2.6.2015 17:12
Titulek: Informační leták Bludov - obchvat, stav k 04/2015
Autor: Anonym
92
137
Umístění a popis stavby:
Zájmové území stavby se nachází mezi Postřelmo-
vem a Šumperkem. Prochází katastrálním územím
obcí Postřelmov, Bludov, Sudkov, Dolní Studénky
a městem Šumperk.
Novostavba obchvatu obce Bludov a Dolních
Studének s přivaděčem do města Šumperk bude
pátou a zároveň poslední stavbou tahu silnice I/44
ve směru od Mohelnice do Šumperka.
V oblasti Postřelmova (MÚK Postřelmov) trasa sil-
niční přeložky navazuje na stavbu I/44 Postřelmov
– obchvat, která byla uvedena do provozu v říjnu
2004. Trasa přeložky je dále vedena násypovým
tělesem přes řeku Moravu, železniční trati Zábřeh–
Bludov a Šumperk–Bludov, řeku Desnou a je při-
pojena na stávající silnici I/44 v prostoru okružní
křižovatky v Šumperku.
Silnice I/44 bude od MÚK Postřelmov po MÚK
Šumperk–jih postavena VE ČTYŘPRUHOVÉM, směro-
vě rozděleném uspořádání. Celková délka úseku
je 5200 metrů. Od MÚK Šumperk-jih bude dopra-
va dočasně vedena 1270 metrů dlouhým přiva-
děčem v kategorii S 9,5/80 na stávající silnici I/44
v ŠumperkU. Výhledově bude přeložka silnice I/44
pokračovat v kategorii S 11,5/80 do Rapotína.
Součástí stavby je vybudování dvou mimoúrovňo-
vých křižovatek, dvou okružních křižovatek, jedné
stykové křižovatky a jednoho připojení na okružní
křižovatku.
MÚK Postřelmov bude deltovitá mimoúrovňová
křižovatka, která řeší propojení stávající komuni-
kace I/44 Postřelmov–Bludov s navrženým novým
obchvatem Bludova. Dále také uvažuje s výhle-
dem stavby obchvatu I/11 Postřelmov–Chromeč,
který bude navázán na okružní křižovatku. Na
této okružní křižovatce je navržen zárodek pro
napojení obchvatu I/11 Postřelmov–Chromeč.
Na straně u Postřelmova je navržena okružní kři-
žovatka, na které je uvažováno s vybudováním
zárodků napojení polní cesty Postřelmova.
MÚK Šumperk-jih bude trubkovitá mimoúrovňo-
vá křižovatka, která řeší propojení objektu hlavní
trasy s přivaděčem města Šumperk, intravilán.
Výhledově by na MÚK Šumperk-jih měl nava-
zovat obchvat Šumperk–Rapotín, proto budou
vybudovány zárodky větví 1, 2 a 3 včetně přídat-
ných pruhů. V rámci stavby obchvatu Bludova
bude realizována pouze větev 4. propojující přiva-
děč Šumperka na přeložku silnice I/44 ve směru
Zábřeh. Tato dvoupruhová větev je navržena do
realizace stavby Šumperk–Rapotín jako obou-
směrná.
Leták ŘSD
http://www.rsd.cz/rsd/rsdcat.nsf/0/D46D49B7B64E709DC1257CF30030E326/$file/s44-bludov-obchvat.pdf
Reagovat
Datum: 3.6.2015 08:14
Titulek: větrné elektrárny nemusím
Autor: Valda
102
122
Velmi by mne zajímalo proč pan Minář si klade lživou otázku ".....proč by město mělo zrovna podporovat soukromého investora......"
Tato rétorika je manipulace a novináři ji používají čím dál častěji.
Ta přídavná jména, ta obohatí text co?
Reagovat
Datum: 3.6.2015 09:17
Titulek: Re: větrné elektrárny nemusím
Autor: aNONYM
107
Fikaně jste vynechal přídavné jméno „plzeňského“. Asi mu vadí, že plzeňák bude vydělávat, ale hyzdit si nebude svoje okolí, ale cizí.
Reagovat
Datum: 5.6.2015 09:21
Titulek: Bez titulku
Autor: IS
91
Ekoteroristi!
Reagovat

NA DYMYTRY ZADARMO


Hrajte s REJEM o pět vstupenek na koncert skupiny DYMYTRY, která vystoupí v pátek 27. října v kulturním domě v Zábřeze. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména pěti šťastlivců, kteří půjdou na metalový koncert zadarmo.

Soutěžní otázka:

Jaká image je typická pro členy kapely Dymytry?

A) Zahalují si tváře
B) Oblékají se do kožichů
C) Všichni nosí plnovous

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)


VYHODNOCENÍ

Vstupenku na festival DŽEMFEST, který se uskuteční v pátek 20. října v Domě kultury Šumperk, vyhráli Klára Hollarová ze Šumperka a Petr Horáček z Mohelnice.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně DK Šumperk (po-pá, 14-18 h).