SPOLEČNOST

DÁVNO ZAPOMENUTÁ HISTORIE - Lesní železnice

3. září 2008, 20:00, téma DÁVNO ZAPOMENUTÁ HISTORIE, Stanislava Marešová
DÁVNO ZAPOMENUTÁ HISTORIE - Lesní železnice Loučná nad Desnou, Branná - Ve své době to bylo pokládáno za jeden z technicky dokonalých zázraků. Vysoko na kopcích Jeseníků se svážely obrovské kmeny stromů nebo těžké haldy kamení po úzkorozchodné lesní železnici. Jakýsi předchůdce dnešních turistických lanovek, které protínají skoro každý větší kopec, však byly jednou z nejekologičtějších technických výdobytků průmyslu.
Letos bychom si měli připomenout zajímavou historii lesní železnice, která byla ve své době nejen malým technickým zázrakem, ale i nedílnou součástí pro obživu horalů. Právě před sto lety zahájila provoz lesní železnice v Koutech nad Desnou.


O čem je vlastně řeč? Lesní železnice je  soustavou čtyř na sebe navazujících pozemních lanovek určených ke svážení dřeva ze strmé stráně k silnici. Tuto málo známou dopravní stavbu nalezneme vysoko v lese nad nádražím Kouty nad Desnou a na Černé stráni. V dnešní moderní době lze jen pokorně smeknout před mistrnou ukázkou jak stavět v místních podmínkách. I po stoleté existenci, přičemž byla 45 let bez využití a jakékoli údržby, jsou stavby přírodou nedotčené, přestože je kromě pečlivého srovnání vhodných kusů vlastně nic nedrží pohromadě. Celá soustava lanovek začíná v nadmořské výšce 680 m a překonává na vzdálenosti 1 km až 300 výškových metrů. Plánovaná délka všech postranních etáží měla dosáhnout 14 až 15 km, skutečně postaveno bylo asi 12,5 km.
 
Zobrazení tehdejší trati lesní železnice a všech etáží nad Kouty nad Desnou

A tak zatímco dříve se dříví z polomů stahovalo na saních, brzy se tomu mělo stát jinak. Psal se rok 1897 a okolní lesy zasáhla silná smršť. Spousty dřeva ležely po svazích a bylo nutné je zpracovat. Byl to rok  1898, když lesmistr Pfefer navrhl a firma Ing. Riesz ze Šumperka postavila údolím Hučivé Desné a jejícho přítoku Poniklého potoka na svou dobu novinku. Šlo o 3,287 km dlouhou trať o rozchodu 700 mm. Sestava tří svážných tratí, jakýchsi pozemních gravitačních lanovek s navazujícími dočasnými přístupovými tratěmi měla celkovou délku 9,6 km v polomové ploše. O rok později již byla trať vybavena kolejemi, vozíky i zařízením pro chod lanovky. 
 
Úzkokolejka Františkov-Josefová-Černá Stráň

„Provoz celé trati byl byl výhradně gravitační, sklon údolní trati 5 až 6%, svážné trati měly délku sklonu 200 až 240 m a sklony 30 až 70 %. Přísunové etáže měly sklon okolo 2%, délky až přes 1 km a jezdilo se na nich pouze s jednotlivými vozy. Na údolní hlavní trati se sjíždělo vždy s šesti loženými vozy naráz "vlakem" - všechny vozy obsazené brzdaři. Zpět do kopce táhl vždy jeden kůň tři prázdné vozy (šest samostatných dřevěných podvozků). Celkem měla dráha 30 podvozků, provoz zajišťovalo 42 mužů a šest koní,“ vzpomíná ve své zprávě Zdeněk Melík ( Lesní železnice v Koutech nad Desnou. Železničář číslo 3, 39-41, 1988).
 
Úzkokolejka Františkov-Josefová-Černá Stráň na dobové mapě.



Celá ta soustava lesní železnice je důmyslnou ukázkou toho, jak naši předci uměli odvést precizní práci, která překonala doslova i staletí. I přesto, že se již více padesát let na lesní železnici nepřeváží, jsou stavby přírodou takřka nedotčené a pokud je nezničila nenechavá lidská ruka, ještě zde pár let pobudou jako němí svědci své doby. A to si představme, že celá soustava lanovek začíná v nadmořské výšce 680 m a překonávala vzdálenosti přes 1 km 300 m výšky. Plánovaná délka všech postranních etáží měla dosáhnout 14 až 15 km, skutečně postaveno bylo asi 12,5 km.

Osud tomu nechtěl, vrchnost rozhodla jinak. Soustava lesní železnice byla sice dokonale vymyšlena, výtěžnost v okolních porostech však nebyla taková, aby byla železnice naplno využita. I když to byl systém do detailů propracovaný a maximálně postavený na  ochraně lesního terénu, vyžadoval pečlivou a zkušenou obsluhu. A tak při postupném vzdalování těžeb od svážnic narůstalo "neproduktivní" přenášení svršku na etážích. A když došlo po válečných letech v roce 1945 k odsunu původních zaměstnanců německé národnosti, kteří tvořili většinu zaměstnanců, byl provoz zastaven. Toto technicky dokonalé zařízení bylo postupně sešrotováno, kolejnice vesměs rozprodány. Ze všeho toho krásného a techniky dokonalého zůstaly v lesích jen nákladové rampy, které často poznáme jako kamenné návrší kolem cest. A tam, kde dřív vedly lesní koleje, jsou dnes už jen turisticky značené stezky. Chcete-li spatřit i dnes zbytky tohoto  lesního skvostu, vydejte se například do Františkova, kde je i dnes patrné bývalé překladiště lesní železnice, nebo po svazích v Loučné nad Desnou vzhůru.


V Loučné nad Desnou však nebyla jediná úzkorozchodná železnice. Další bychom při bedlivém pátrání našli nedaleko, v obci Branná. Zachovalé zbytky železnice, která si razila svou cestu napříč lesy kolem skal. Histore železnice v této oblasti je velice zajímavá a velice stará.
 
Trať Hannsdorf – Ziegenhals, nyní Hanušovice – Glucholazy, v celkové délce 57 km, zahájila svou etapu v roce 1888. Stavba obtížného úseku z Dolní Lipové do Hanušovic přes Ramzovské sedlo (nejvýše položená zastávka 760 m.n.m.) si vyžádala značný rozsah kamenických prací. A proto byla v okolí Josefova zřízena lesní železnice (700 mm drah s rozchodkou), která svážela naložené soupravy kamení a dřeva. I dnes bychom našli pozůstatky nákladiště, zrušeného v roce 1949 nebo trasu lokomotivy se vznětovými motory, která byla postupně nahrazována parní trakcí až jí v roce 1976 zrušili úplně.
 

Prameny: Zdeněk Melík - Lesní dráhy v Jeseníkách, Zdeněk Gába - publikace k výročí trati do Koutů a web Jana Tomáška


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Diskuze k článku: DÁVNO ZAPOMENUTÁ HISTORIE - Lesní železnice
6.4.2010 03:48, jan Spáčil | ok

DO KINA ZADARMO

Hrajte s REJEM o 5 vstupenek na večer s Miloslavem Königem. Komponovaný večer se zábřežským rodákem, hudebníkem a hercem se uskuteční v pondělí 28. dubna kině Retro v Zábřehu. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. V příštím čísle zveřejníme jména pěti šťastlivců, kteří půjdou do kina zadarmo.


Soutěžní otázka:
Ve které regionální kapele dříve zpíval Miloslav König?

a) Punk Floid
b) VKV

Odpovědi posílejte do čtvrtku jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO,
BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku Vašeho tarifu.)

VYHODNOCENÍ:
Vstupenku na koncert skupiny MANDRAGE, která vystoupí v DK Šumperk v pátek 18. dubna, vyhráli tito vylosovaní šťastlivci: Martin Kardaš z Bludova, Michal Rýznar z Hrabenova, Jana Papadopulosová ze Šumperka, Marie Badalová ze Zábřehu a Daniel Balcárek z Rapotína.
Blahopřejeme!! Výhru Vám předá dáma v pokladně DK (po-pá, 14-18 h).