ZPRAVODAJSTVÍ

Zora Jandová: „Šumperk je milé kapesní městečko.“ROZHOVOR

20. června 2017, 17:00, Hana Písková
Zora Jandová: „Šumperk je milé kapesní městečko.“ Šumperk - Herečka, zpěvačka, sportovkyně, textařka, skladatelka, moderátorka, všechno tohle je Zora Jandová. V minulém týdnu přijela do Šumperka, aby podpořila akci Děti dětem, jejíž výtěžek darovali organizátoři Dětskému centru Ostrůvek. Když jsem se blížila ke stanu, ve kterém čekala na své vystoupení, všimla jsem si, že je ponořená do studia učebního textu. Náš rozhovor se tak nečekaně netočil jen kolem její tvorby pro děti, ale hodně jsme si povídaly i o vzdělávání. Potvrdila se mi moje domněnka, že tato žena má více talentů a stále nás bude něčím překvapovat.

 Vím, že jste, když pomineme studium, které vedlo k vaší profesi herečky a zpěvačky, vystudovala další obor na Vysoké škole tělesné výchovy a sportu Palestra. Pořád ještě studujete?
Od roku 2009 jsem vystudovaný kondiční a sportovní specialista pro celou Evropskou unii a taky fitness trenér a lektor zdravotní tělesné výchovy i masérka. To byla taková bezvadná škola, která tenkrát nabízela bakalářské studium. Tam jsem potkala skvělého kantora, který učí na státní univerzitě v Nitře a on mi říkal, že by mě to tam bavilo. Takže jsem se znovu přihlásila do školy, tentokrát na doktorandské studium masmediální a marketingové komunikace a reklamy. Letos v lednu jsem státnicovala, v červenci a srpnu musím ještě dokončit disertační práci a potom ji obhájit.

Té sportovní škole rozumím. Ví se o vás, že jste skvělá cvičitelka tai chi. Marketing je ale úplně něco jiného než umění nebo sport. Co vás na něm lákalo?
Já jsem to studovala, protože mě to opravdu bavilo, nešlo jen o to získat titul. Myslím, že marketing se vždycky hodí. Naučíte se prodat sebe, myšlenku, produkt nebo cokoli dalšího, čemu chcete pomáhat. Je dobré vědět, jak to funguje a jakým způsobem by se do toho člověk mohl opřít. Pro mě to bylo několik let, kdy jsem mohla zaměstnávat mozek zase jiným způsobem, než je to u mě běžné.
Do Šumperka jste přijela pomáhat. Vím, že organizátoři akce byli nadšení, když získali váš příslib, že si přijedete s dětmi zazpívat. Co si budeme povídat, přemluvit mediálně známou osobnost, aby bez nároku na honorář přijela do městečka vzdáleného z Prahy přes půl republiky, není úplně jednoduché.

Děláte to běžně?
Říkala jste městečko? To je ale přece Šumperk! Já tady k tomu koutu naší země mám velký vztah. Jezdili jsme sem s mužem ještě v době, kdy byla naše starší dcera malá. Ubytovávali jsme se ve Velkých Losinách a všechno jsme tu projezdili. Šumperk mi byl vždycky blízký, je to milé kapesní městečko. Není to velkoměsto, ale cítím, že je to kulturní město. Mám kamarády, kteří hráli ve zdejším divadle, třeba Jirka Dvořák nebo Mirek Etzler. Navíc, když mi volala Alenka, paní učitelka z místní školky, že tu s dětmi zpívají moje písničky, nešlo odmítnout. Jela jsem moc ráda a fakt si to užívám.

Vaši kariéru herečky a zpěvačky sleduji od svých studentských let a myslím, že se o vás dá říct, že jste člověk, který ostatní neustále něčím překvapuje. Věnujete se mnoha činnostem. Co pro vás v současné době znamená nejvíc?
Všechno. To se tak nedá říct. Já si vlastně vždycky u jednoho odpočinu od druhého. Teď jsem ale trošku zanedbávala to cvičení, takže cítím, že už je čas na to, abych se k němu zase vrátila. V době, kdy jsem dělala šéfredaktorku Českého rozhlasu - Rádia Junior, nemohla jsem cvičit kurzy, protože to pro mě bylo nesmírně stresující. Nikdy jsem nevěděla, jestli budu přesně na čas v tělocvičně, kde na mě lidé čekají. Musela jsem to s těžkým srdcem opustit, ale chybí mi to. Teď už jsem zase na volné noze, tak se chci tai-či víc věnovat, protože mi vždycky pomáhalo, právě zbavovat se stresů.

Pamatuji si na první rozhovor s vámi, který jsem četla kdysi ještě v časopisu Mladý svět. Říkala jste tam, že si moc ráda šijete oblečení sama, protože, co ušetříte na oblečení, můžete projíst. Předpokládám, že šít už v dnešní době nestíháte?
Šicí stroj mnoho let zahálí. Sem tam něco pletu, ale zjistila jsem, že jsem začala plést kabát někdy v devadesátém šestém roce a ještě není dopletený. Tohle mám ale ráda, protože to je činnost, u které si člověk odpočine. Ale žravá už tolik nejsem, to si nemůžu dovolit. Bývaly časy, kdy jsem byla schopná se obejmout v pase, teď už jsem se dostala na velikost L, ale nedělám si z toho hlavu. Jako kondiční specialista vím, že bych musela cvičit výrazně víc, ale zároveň vím, že to není pro to tělo zdravé. A když chodím na různé lékařské kontroly, doktor mi říká, že v žádném případě nemám hubnout. A když to říká pan doktor? (Smích.) Když chci pocítit, že na mně něco vlaje, tak si prostě pořídím o číslo větší oblečení. V žádném případě nelezu na váhu.

Máte něco, co jste si v životě ještě nesplnila, nebo máte před sebou nějakou výzvu?
Ještě než jsem nastoupila do rádia, měla jsem vyhlídnutý kurz mediace. To mě láká, bavilo by mě to dělat kvůli dětem, které trpí tím, když se rodiče hádají a nedokážou se dohodnout. Dokonce jsem si už pořídila nějaká skripta. Nejdřív ale musím dokončit školu, kterou jsem začala, takže studium mediace nechám na ošklivé podzimní dny. Do jaké míry se tomu budu věnovat, nevím, ale myslím, že ve svém věku, v tom, co mám za sebou, navíc s vystudovanou psychologií a didaktikou, jsem, myslím, docela důvěryhodná osoba. Možná mi pak ten marketing pomůže s tím, aby lidi věděli, že tu jsem pro ně a mohu jim pomáhat, aby jejich dětem bylo hezky. Možná to nakonec bude moje poslání, které mohu dělat hluboko do pozdního věku.

Každopádně děti, to je vaše velké téma. Je to tak?
Ano. Vlastně první představení pro děti v pražské Viole jsem uskutečnila ještě na gymplu, to mi bylo sedmnáct. Vedle tvorby pro dospělé pořád něco vymýšlím pro děti. Nejdřív jsem vymýšlela pro cizí a pak pro vlastní. Moje první písnička vznikla pro starší dceru Viktorku a díky mladší Esterce jsem písničkový projekt dokončila. Asi právě proto, že jsem psala písničky z lásky k svým dětem, a ne na kšeft, je to z nich cítit. Ty písničky fungují dodnes, vždyť zdejší paní učitelka v Šumperku, která je děti učí, by mohla být moje dcera. To je přece sen každého autora. Když se za 10 let zase najde paní učitelka, která mi zavolá, že zpívá s dětmi moje písničky, tak pojedu třeba k hranicím na druhý konec republiky a podpořím je, i když mi bude 100 nebo 150 let.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.

Datum: 20.6.2017 22:31
Titulek: milé městečko
Autor: Dušan Masár
19
Šumperk má i milého kapesního starostu, to je realita.
Reagovat
Datum: 21.6.2017 11:58
Titulek: bum
Autor: jan
22
Šumperk není malý!Záčíná u GRANDU a končí u pošty!Je To jen díra po granátu!
Reagovat
Datum: 21.6.2017 11:54
Titulek: bum
Autor: jan
20
Šumperk není malý!Začína u Grandu a kontčí u pošty!Je To jen díra po granátu a nic víc!
Reagovat
Datum: 30.6.2017 09:28
Titulek: Re: bum
Autor: X
15
Ty jsi taky díra proti které musí být každý blbuvzdorně odolný.
Reagovat

NA FLÁM FEST ZADARMO


Hrajte s REJEM o 5 vstupenek na FLÁM FEST, který se uskuteční na zábřežském bazénu v sobotu 9. září. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména pěti šťastlivců, kteří půjdou na festival zadarmo.

Soutěžní otázka:

Kolikátý ročník Flám festu se letos uskuteční?

A) druhý
B) čtvrtý
C) šestý

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)


VYHODNOCENÍ

Vstupenku na novou animovanou komedii EMOJI VE FILMU, kterou promítá šumperské kino OKO až do 23. srpna, vyhráli Petra Jelínková z Nového Malína, Adéla Borseníková ze Sobotína a Daniel Poštulka ze Šumperka.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně kina OKO Šumperk.