ZPRAVODAJSTVÍ

Volební lídr Starostů a nezávislých za Olomoucký kraj Radim Sršeň: Jitrnice na stromech jsou fajn, ale musíme si je odpracovat

10. října 2017, 14:03, redakce, placená reklama
Volební lídr Starostů a nezávislých za Olomoucký kraj Radim Sršeň: Jitrnice na stromech jsou fajn, ale musíme si je odpracovat Když se v roce 2013 umístil v celostátní anketě mezi nejlepšími starosty, vyrostly v jeho Dolních Studénkách na stromech jitrnice a pivo teklo proudem. „Splnil jsem tím svůj slib a odměnil naše skvělé občany za všechno, co pro obec dělají. Ale takové posvícení u nás není každý den. Abychom si mohli užívat pohodový život v hezké vesnici, musíme si to nejdříve odpracovat. To je u nás všem jasné,“ říká starosta Dolních Studének a kandidát do sněmovních voleb za Starosty a nezávislé Radim Sršeň, který teď nabízí podobný recept celému kraji.

Zadavatel a zpracovatel: STAN  

Takže když se dostanete do sněmovny, porostou jitrnice v každém městě a vesnici Olomouckého kraje?
Jitrnice k zakousnutí bych nesliboval, ale pokud bereme ty jitrnice jako symbol kvalitního života, tak proč ne? Dnes sedí v parlamentu spousta politiků, kteří nemají o skutečném životě ani páru, ze školy elegantně zapluli do poslaneckých lavic a spokojeně si žijí ve své pražské slonové věži. Naopak naše kandidátka je plná starostů a dalších osobnostní, které Praha troufám si říct nezkazí. Pro nás budou pořád domovem naše vesnice a města, ve kterých jsme vyrůstali a žijeme s našimi rodinami. Jen ve sněmovně budeme mít blíže k těm správným dveřím… Abychom našim dětem a sousedům zajistili co nejlepší budoucnost a pohodový život. A když o tom tak přemýšlím... slibuji, že pokud se umístíme v Olomouckém kraji ve volbách „na bedně“, porostou jitrnice v celém kraji... (smích) a starosta své slovo drží!

Tak jinak: když zvolí konkrétně vás, porostou jitrnice neboli dotace hlavně v Dolních Studénkách?
Hrát si na svém písečku mi není rozhodně vlastní. Vždyť mým mottem je moudré africké přísloví: „Když chceš jít rychle, jdi sám, chceš-li dojít daleko, pojďme spolu...“. Snažím se inspirovat prostřednictvím příkladů ze zahraničí ke spolupráci naše obce a města, jsem aktivní v rámci struktur Evropské unie, kde s veškerým nasazením a snad i úspěšně bojuji za celý evropský venkov. Pokud se mám vrátit konkrétně do našeho regionu, tak kromě starostování jsem také krajským zastupitelem, takže mám poměrně dobře zmapovanou situaci v celém Olomouckém kraji a jeho hlavní problémy a potřeby.

Co tedy Olomoucký kraj potřebuje?
Parlament musí přestat politikařit a začít se zabývat běžnými potřebami lidí, kteří chtějí normálně žít. Aby dojeli autobusem nebo vlakem do práce a do školy, aby se jim při cestování autem nerozbilo na děravých silnicích auto, aby posílali děti do školy, ve kterých se jim budou učitelé věnovat a ne vyplňovat stovky lejster jako dnes. Aby policie opravdu pomáhala a sloužila těm, kteří dodržují zákony. Abychom měli dost doktorů a sestřiček, které se o nás a naše blízké postarají, když bude třeba. A abychom zajistili dobrou péči o staré lidi, kteří si nezaslouží žít v obřích domovech podobných středoškolským internátům.

To zní zajímavě, ale jak toho chcete dosáhnout?
Stačí zajít do hospody. Tam lidi nejen nadávají, ale většina z nich má i dobré nápady, třeba komu přidat a komu vzít. My starostové do hospod ve svých vesnicích chodíme, na rozdíl od celoživotních poslanců, kteří znají jen malostranské kavárny. Bude stačit, když to, co vidíme a slyšíme, dáme do zákonů… Samozřejmě to zlehčuji, ale na druhou stranu proč by to takhle nemohlo fungovat? Do politiky se musí vrátit zdravý selský rozum.

Kde se vzala vaše chuť takhle pracovat pro ostatní?
Mám to v rodině. Prarodiče byli aktivní v Sokole a dalších spolcích, maminka byla starostkou. Takže jsem to vlastně zdědil. Už jako kluk jsem pořád něco dělal a vymýšlel. Učil jsem se hrát na pozoun, hrál závodně volejbal a ještě jako středoškolák jsme si s bratrem založili cestovní kancelář, která funguje dodnes.

Od sportu a cestovky je ale k politice pořád docela daleko…
Studoval jsem mezinárodní vztahy a diplomacii u nás i v zahraničí, projel spoustu zemí. Mám to obrovské štěstí, že mě práce starosty a experta EU velmi často zavane do nejrůznějších koutů Evropy i světa a všude se mohu inspirovat dobrými příklady i tím, čeho se raději vyvarovat. A pokud zbyde čas, jezdím ještě občas i s naší sršní cestovkou, rodinou, kamarády či Dechovým orchestrem ZUŠ Zábřeh, někdy si ze mě známí dělají legraci, že jiné příjmení než Sršeň bych prostě nemohl mít. To všechno je obrovská škola a dar, který se snažím vracet tím, že své zkušenosti využívám jako starosta a v posledním roce jako krajský zastupitel. A od října bych jich třeba mohl využít i jako poslanec…

Co vás na tom postu láká? Levné obědy ve sněmovně, poslanecká imunita nebo blízkost velké politiky?
Upřímně: ani jedno z toho. V naší hospodě U Urbanů máme jídlo stejně levné jako je ve Sněmovně a navíc mnohem lepší. Imunita je pro mě cizí slovo a nikdy bych ji nevyužil. A velká politika? To ano, ale ve prospěch malých vesnic. Zemědělci ani malí živnostníci nemají v parlamentu zastání a většina malých obcí, městeček ani středních měst politiky nezajímá, protože si dělají zálusk hlavně na hlasy voličů z Prahy a největších měst. A pak to dopadá tak, že v parlamentu vznikají zákony, které nikomu nic nepřinesou, jen lidem komplikují život. Věřím, že to lze změnit. Možná jsem přílišným idealistou, ale ztotožňuji se s citátem Paola Coelha, že když něco opradu chceš, celý vesmír se spojí, aby Ti to splnil. Kéž by si totéž přáli všichni politici...

Jak chcete nalákat lidi, aby dali svůj hlas právě Starostům? Mnozí voliči se obávají, že jejich hlas takzvaně propadne ve prospěch někoho, koho by volit vůbec nechtěli, když dají svůj hlas menší straně, která se do parlamentu nedostane.
Propočítali jsme si to a vyšlo nám neuvěřitelné číslo: Abychom dostali za Olomoucký kraj do kraje jednoho poslance, stačí nám přibližně 20 tisíc hlasů, to je nějakých 50 hlasů za každou obec, včetně Olomouce a dalších velkých měst, kde těch hlasů bude určitě mnohem více. Proto hledáme 20 000 dobrovolníků. Není to tak moc, třeba když si spočítáme, kolik našich známých – patriotů našeho regionu – k volbám vůbec nechodí. Jsem podobně jako většina občanů znechucen úrovní celostátní politiky, ale když jsem si tohle uvědomil, rozhodl jsem se, že do toho půjdu, už jen proto, že mě stašně mrzí, kam to naše demokracie za 28 let dopracovala. A také proto, aby můj malý čtyřměsíční synek, který mi při našich společných vyjíždkách kočárkem dělá poradce (nejen stavu chodníků a komunikací v naší obci ), vyrůstal v zemi jako je Dánsko či Rakousko, protože my Češi na to máme! Oslovíme své přátele a příznivce, aby i oni oslovili své známé a abychom něco společně pro náš krásný kraj a zemi udělali. Vypadá to jednoduše, tak to pojďme zkusit!


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru