Rodák z Vrbna pod Pradědem má k Šumpersku velmi blízko. Z pozice profesionálního závodníka pomáhá nejen k organizační dokonalosti, ale také k propagaci. Welzlův MTB maratón v Zábřeze se od ledna může chlubit tím, že má ve svém středu bojovníka, jenž ožil jako princezna po polibku od svého zachránce.
Když mu to čas a termínová listina dovolily, rád se zapojoval do Šumperského poháru horských kol. V oblíbeném cyklokrosu má na kontě několik cenných výsledků, a to včetně startů na světových a evropských šampionátech. Také je několikanásobným medailistou z mistrovství republiky v silniční cyklistice.
Rychle sebraná rukavice
V létě jej pozvala na zkušenou belgická stáj Alpecin-Fenix. O půl roku později s ní podepsal profesionální kontrakt. „Mám z toho obrovskou radost. Vrátit se do proficyklistiky byl můj cíl. Jen jsem nečekal, že to půjde takhle rychle. Pořád je to pro mě těžko uvěřitelné,“ netají své nadšení třicetiletý univerzál „Vybrali si mě na základě testů, které trvaly od jara do podzimu. Jejich prostřednictvím si ověřili mou výkonnost. Potom nějakou dobu sledovali, jestli jsem schopný se jejich metodami zlepšovat. Byli spokojení a vyhodnotili to tak, že bych se jim hodil. V půlce listopadu mi nabídli smlouvu a zároveň jsem se dozvěděl, že budou mít další tým, kontinentální, ve kterém budu i já.“
Závodní praxi si ověřil v závodě Okolo Slovenska a v hodně rovinaté a větrné jednorázovce ve Francii. „V mém případě nešlo o to vyhrát nebo zajet konkrétní umístění, ale zvládnout plnit úkoly a jet podle týmových představ. To se mi podařilo po všech stránkách.“
Jako ve sportovním ráji
Pod belgickými křídly si připadá jako v ráji. Potkal se s kvalitou a pečlivostí, která se mu maximálně zamlouvá. Profesionalita je patrná na každém kroku. „Všechno ve způsobu trénování se hodně posunulo. Jsme rozdělení do skupin podle typů jezdců a našich potřeb, není to tedy jeden trénink pro všechny. Nejde srovnávat klasikáře, sprintera a časovkáře. Každý trénuje jinak dlouhé intervaly, má jinou délku tréninků i jinou stravu. Tento individuální přístup se mi líbí,“ konstatuje spokojeně. „Řeší se každý detail. Na trénincích nám měří, kolik toho vypotíme a jakou máme po celý den glukózu. Tak, aby zjistili reakci na stravu a tu pak přizpůsobili do závodu. Časté odběry moči, krve a testování fyzické výkonnosti obsahuje škálu několika prvků, s nimiž se individuálně pracuje. Člověk si uvědomí, že tréninkem může zdokonalovat spoustu věcí.“
Ředitel Welzlova MTB maratónu nijak neskrývá nadšení z toho, v jaké společnosti se ocitl. „Začátek mě příjemně překvapil. Věděl jsem, že tým je na vysoké úrovni, ale neviděl jsem do zázemí a detailů. To předčilo mé očekávání. Můj hlavní cíl je, aby se mnou byli spokojení. Abych splnil, co se po mě vyžaduje, a byl případně k ruce ostatním klukům. Silniční cyklistika už víceméně není individuální sport, ale hodně týmový.“
