Žlutými a modrými barvami natřenou pokladnu nejčastěji plní „dukáty“ pocházející od firem a živnostníků, kteří podnikají na Šumpersku. „Někdo dá dvacet tisíc, někdo čtyřicet, někdo šedesát a někdo nás podpoří větším obnosem. Jsme vděční za každou korunu,“ vzkazoval Šabo.

„Městu jsme vyšli vstříc a vrátili na jeho účet část dotací, které jsme od něj dostali. Konkrétně se jednalo o 100 tisíc. V rozpočtu, s nímž operujeme, to není žádná likvidační částka, co by nás zruinovala. Radnice viděla, že to myslíme dobře a věříme, že nás do budoucna bude podporovat víc. V rámci možností se nám daří přesvědčovat zastupitele a radní, že to, co děláme, dává smysl.“ 

Šumperskou fotbalovou rodinu nenechal ve štychu hanušovický pivovar. Ačkoliv během pěti měsíců nemohl své pivo prodávat v obvyklé míře, předem domluvenou smlouvu dodržel v plném rozsahu. Stejně jako většina ostatních sponzorů. „Tento rok jsme díky nim zvládli. Otázkou zůstává, jak to bude v tom dalším,“ prohlásil nejistým hlasem šéf tradičního sportovního klubu. „S městem jsme na něčem domluvení a doufáme, že to klapne. Podařilo se nám rozjet spolupráci s nemocnicí, která nám pomůže nejen finančně, ale i vytvořením určité péče pro naše hráče. Což je super benefit. V soukromém sektoru bude shánění peněz pravděpodobně o dost těžší. Koronavirus nás v otázce ekonomického fungování ovlivnil hlavně co se týče stresu, jak to bude do budoucna.“

Z pučisty předsedou

Ladislav Šabo stojí v čele Šumperka od ledna tohoto roku. Sám připouští, že jeho jmenování vyplynulo ze situace a svým způsobem se jednalo o logické vyústění. „Dá se říct, že se na mě ostatní dívali s tím, jestli to vezmu a pustím se do toho právě já. Strach ze zodpovědnosti tam určitě byl. Zpočátku jsem se učil nebrat si některé věci osobně a nad vším jsem hodně přemýšlel. Občas mě to dost sžíralo,“ přiznal oddílový patriot.

Jeho příběh je o to zajímavější, že v době, kdy ještě aktivně provozoval brankářské řemeslo, patřil na Tyršově stadiónu do skupiny nespokojených pučistů. O co tenkrát šlo? „Jakmile klub přišel o sponzorské peníze od SAN-JV, zavánělo to tím, že se Šumperk stane sběrným místem fotbalových žoldáků a na úkor odchovanců se dotáhnou hráči odjinud. Na šumperském fotbalu mi vždycky záleželo a záležet bude. Proto jsem šel za vedením a funkcionářům oznámil, že touto cestou jít nechceme. Já ani další místní kluci. A pokud se to nezmění, pokračovat nebudeme…,“ zavzpomínal na divoké období. 

Není nad dobrého parťáka

Rok uplynul jako voda. Jeden z nejmladších sportovních „vůdců“ v republice se s novou rolí ztotožnil velmi rychle, a jak je u něj zvykem, do všeho brousí s maximální vervou a zápalem. Jako správný buldok. „Není to pro mě nic extra nového. Jen se po čtyřech letech změnila moje pozice,“ připomněl bývalý brankář předchozí působení ve funkcionářském i realizačním týmu. „Vstupovali jsme do toho s velkým elánem a nadšením. Zároveň jsme si uvědomovali míru zodpovědnosti. Uspořádali jsme klubovou prezentaci a jejím prostřednictvím oficiálně představili, kam bychom jako nové vedení chtěli směřovat. Tím, že se okysličila krev a přišel Mira Partisch, mě to začalo bavit ještě o něco víc,“ kvitoval zapojení bývalého spoluhráče odchovanec, jemuž osud mateřského oddílu nebyl nikdy lhostejný. „Pustili jsme se do věcí, na které předtím buď nebyla odvaha, nebo jsem se nesetkal až s takovou podporou. Neměl jsem k sobě parťáka, s nímž bych to mohl probírat a diskutovat o tom.“ 

Koronavirus dál „kouše“

Šabo a spol. hodlají ze šumperského fotbalu udělat soudržnou jednotku, která ve všech směrech potáhne za jeden provaz. Pokračující snahu zaměřenou na propojování lidí a vytváření kultury a větší sounáležitosti jim ale zkomplikovaly celorepublikové zákazy. „Koronavirus nám do toho hodil vidle a dost toho zhatil. Jakákoliv setkávání nebyla možná. Chtěli jsme se zaměřit na rodiče. V plánu byla i velká přednáška na škole o tom, proč dávat děti na fotbal. I když je to škoda, nedá se nic dělat. Bohužel to neovlivníme.“

Ne všechno se povede podle představ. Takřka dva metry dlouhý „zapálenec“ o tom ví své. „Myšlenek je hodně. Spousta nápadů se ale nachází ve fázi, že jsme něco zkusili, částečně rozjeli, pracujeme na tom, ale pořád je nemáme dotažené. Nejde to tak rychle, jak bych si představoval. Mimo jiné chceme ve větší míře komunikovat s fanoušky. Rád bych při této příležitosti zmínil, že všichni v klubu se svým povinnostem věnujeme zadarmo po práci, nebo při práci.“