Sport

Záchranář, co v době temna pomohl vzkřísit fotbalový Šumperk: Nebyli hráči, trenéři, plochy k trénování. Začínalo se prakticky z bodu nula

ŠUMPERK – Bylo to děsivé období temna. Okresnímu městu na úpatí Jeseníků vážně hrozilo, že skomírající fotbalový oddíl spadne do nejčernější jámy nebo úplně zanikne. Zatímco všude ve světě se slavil start nového tisíciletí, na Tyršově stadiónu se truchlivě zápolilo s existenčními nesnázemi.

Dlouholetým předsedou FK Šumperk byl Bořivoj Bartoš. V průběhu minulé sezóny jej vystřídal Ladislav Šabo. foto: archiv

Šumperk se nacházel na pokraji kolapsu. Krize se prohlubovala. Tragická situace se rovnala zoufalému stavu a připomínala válečné místo po nekonečném bombardování. „Nebyli hráči, trenéři, plochy k trénování. Začínalo se prakticky z bodu nula. O financích ani nemluvím,“ vrátil se do léta roku 2001 Vladimír Dostál. 

Byl to právě on, kdo se nebál vkročit na palubu proděravělé lodi. A společně s ním další dobrodruzi se záchranářskými kruhy Bořivoj Bartoš, Roman Kovář a Aleš Žaitlík. „Když se to tenkrát totálně rozpadalo, potkal jsem je víceméně náhodou. Pamatuji si, že jsme naši první sezónu odehráli kompletně celou za nějakých 300 tisíc. Musím říct, že to nebylo nic jednoduchého ani příjemného,“ zavzpomínal Dostál na partyzánské začátky s omezenými prostředky.

Kecat a radit u piva umí každý

Po vstupu nového partnera, jímž se stala stavební společnost SAN-JV, se zablýskalo na lepší časy. Šumperský fotbal získával čím dál pevnější půdu pod nohama a stále častěji byl skloňován v souvislosti s moravskoslezskou ligou. „Tehdy jsme šli úžasně nahoru, spousta lidí tím neskutečně žila. Po mužích se vytáhla nahoru i mládež. V jednom ročníku postoupilo mužské áčko, dorost i všechny žákovské celky,“ připomněl funkcionář, jenž pracuje v užším klubovém vedení dlouhých osmnáct let. „Únava materiálu je samozřejmě znát. Už tomu taky nevěnuji tolik času a energie jako dřív. Je to spojené se zdravím a dlouhodobě s nemocí, se kterou musím bojovat. Stresy mi nedělají dobře. Kritiky u piva radši moc neposlouchám. Kecat a radit stylem „mělo by se“ umí každý. Přijít a něco udělat je mnohem těžší.“

Bez jediného skandálu a větší krize

V Šumperku urazili obdivuhodný kus cesty. Klub je zdravý a stojí na daleko pevnějších základech. „Vážím si toho, že jsme osmnáctiletým úsekem prošli bez jediného skandálu a větší krize. Dokonce jsme přestáli i konec hlavního sponzora v době ekonomické nestability, aniž bychom museli žádat o pomoc město. Ročníky 1996 a 97 vykopaly druhou ligu, muži se z krajského přeboru posunuli do divize a hned atakovali postup do MSFL. Smolně nám utekl o vzájemný zápas. Teď nám dělají radost žáci z ročníku 2007. To, co se jim podařilo, podle mě už nikdo nezopakuje,“ předpovídal Vladimír Dostál.

V životě se stanou horší věci

Provozovat oddíl s více než 300 členy není snadné. Komplikace nejrůznějšího druhu se řeší na všech úrovních včetně pražské Sparty. Šumperk nepředstavuje výjimku. Nad divizním výběrem Zdeňka Opravila poletovala hrozba sešupu o jedno patro dolů, po špatném podzimu nebylo nikomu do skoku. 

„Rozdíl je z výkonnostního hlediska naprosto zásadní. Nechci se dotknout mančaftů z nižších tříd, ale to, jak dopadá většina nováčků, není náhoda. V zápasech divize všichni vydrží v nasazení jezdit a makat do poslední minuty, ale v krajském přeboru je polovina družstev po poločase fyzicky v koncích. Kdybychom sestoupili, tak to samozřejmě přežijeme. V životě se stanou horší věci. Ale k čemu tréninkově drilovat mládež čtyřikrát týdně a pak hrát v mužích proti Medlovu nebo Lipové?“ položil si Dostál řečnickou otázku.

Nejsou trenéři k mládeži

Za jeden z nejsložitějších všeobecných zádrhelů považuje nedostatek snaživců, kteří by se byli ochotni zapojit do rozvíjení mladých hráčů. „Sehnat dnes trenéry k mládeži, to je v podstatě nemožné. A pokud do toho samospráva a stát nevloží potřebné finance, tak je jen otázka času, kdy děti budou muset skončit, jelikož je nebude mít kdo vést. Zodpovědní lidé by si to měli uvědomit a rychle konat, nebo bude opravdu zle.“ 

Hrát 8+1 po vzoru Kazachstánu?

Vladimír Dostál se angažuje i na jiné než oddílové scéně. Je členem řídící komise za Olomoucký kraj. Budoucnost nejpopulárnějšího světového sportu v malé zemi uprostřed Evropy nevidí příliš růžově. Důvodů spatřuje hned několik. „Za pár let bude fotbal v každé druhé vesnici, a ne všude, jak býval. Nejvyšší vedení svazu svou politikou nedobrou situaci jen zhoršuje,“ vypálil bez okolků. „Jesenicko, Přerovsko ani Prostějovsko shodně nemají okresní přebor dorostu! Stačí se podívat na věkovou strukturu mužských soutěží, kde je to samý veterán. Čest výjimkám, mezi které patří například Bludov. Každému musí být jasné, jak to bude časem vypadat. Z nejvyšších kruhů chodí návrhy ve stylu, že by se nižší třídy mohly hrát 8+1 po vzoru Kazachstánu. Nevím, jestli je to správná cesta…“

  

INZERCE


NÁZORY K ČLÁNKU

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.