Sport

Dvanáctileté partnerství se proměnilo v minulost. Skončil věrný druh ve zbrani, který proslul nejen hokejovými činy

ŠUMPERK – Na dvanáct let se natáhlo věrné partnerství, jehož délka je v současném sportovním světě spíše raritou. Tomáš Sedlák se rozhodl dát sbohem nejen Šumperku, ale i bohaté profesionální kariéře. Na Tyršově stadiónu skončila dlouhá éra obránce, jenž se zapsal do podvědomí i jedním životním totálním zkratem.

"Udělal jsem zlou věc, ale zlo ve mně není," okomentoval svou minulost hokejista Tomáš Sedlák. Foto: -rej-

Za Draky odehrál přes 600 zápasů a nasbíral v nich 455 kanadských bodů. Statistika, co mluví jasnou řečí. Produktivní zadák, který se nesmazatelný písmem zapsal do klubové historie, další starty nepřidá.

„Když jsem byl během koronavirové přestávky víc doma s dětmi, začal ve mně hlodat červíček, jestli není načase skončit. O čím delší pauzu se jednalo, tím víc to ve mně zrálo. Nakonec jsem dospěl k rozhodnutí, že nastala správná chvíle, abych dal přednost rodině,“ odhaloval ostřílený bek. „První liga bude mít hodně nabitý kalendář, takže bych byl dost často na cestách po celé republice. V souvislosti se zraněním ruky, které jsem měl v minulé sezóně, by na regeneraci zbývalo podstatné méně prostoru,“ odkryl další důvody svého překvapivého verdiktu šestatřicetiletý matador. „Jsem šťastný, že jsem mohl hrát tak dlouho za Šumperk. Miluju to tady a vždycky se sem budu rád vracet. Nic to ale nemění na skutečnosti, že kluky budu podporovat a držet jim palce už pouze z tribuny.“

Nejen hokejové činy

Tomáš Sedlák proslul nejen svými hokejovými činy. Jako mladý podlehl hazardu a kvůli vydírání a strachu o své příbuzné vběhl v září roku 2007 v rodném Šternberku se šátkem na hlavě a s maketou pistole v ruce do jedné tamní firmy.

„Udělal jsem zlou věc, ale zlo ve mně není,“ kál se ve zpovědi, jejímž prostřednictvím se otevřeně vracel ke své amatérsky provedené akci. Synovi tehdejšího šternberského starosty hrozilo až deset let odnětí svobody, nakonec ale vyvázl s podmínkou. „Ještě před příchodem do Nitry jsem byl vášnivým hráčem rulety. Zlomilo se to v Prostějově. Začal jsem hrávat lepší hokej a slušně vydělávat. Dařilo se mi a z nudy to pomalu přešlo do hazardu. Podle psychologů jsem do té doby nepoznal hodnotu peněz. Odmalička jsem měl totiž všechno, co jsem chtěl.“

Od základu poupravený žebříček

Ke spáchání trestného činu ho donutila jedna výhrůžná esemeska. „Začal jsem se bát nejen o sobe, ale i o celou svoji rodinu. Když jsem nenašel odvahu jít za nejbližšími, udělal jsem takovou hloupost. Jednal jsem zkratově. Bylo to velmi těžké životní období, na které strašně nerad vzpomínám.“ 

Ve vazbě strávil dvaatřicet dní. „Kdo basu nezažil, nedokáže si to představit. Každá minuta tam trvá hodinu a hodina celý den. Byl to měsíc, který stoprocentně poznamenal můj život a který mě ohromně zocelil.“

Velkou oporou pro něj byla rodina. Bez ní by složitou situaci překonal jen těžko. „Táta měl slzy v očích. Podal mi ruku a řekl mi, že je se mnou. Já mu poděkoval a potom jsem se rozplakal,“ pokračoval napravený gambler, jenž se před zahájením soudu nechal ostříhat od dvojnásobného vraha.  

Neblahý incident mu od základu poupravil žebříček hodnot. „Předtím jsem považoval hokej za první věc na světě, ale kriminál můj pohled změnil. Rodina, zdraví a přátelé. To jsou nejdůležitější věci. Udělal jsem zlou věc, ale zlo ve mně není…“   



  

INZERCE


NÁZORY K ČLÁNKU

Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.