Podobnost nádraží dříve nebyla tolik patrná, zvýraznila se až poté, co obě nádraží prošla rekonstrukcí, která jim vrátila původní podobu. Nádraží v Przemyśli bylo postaveno v roce 1895, to šumperské o pět let později. Jedná se o novobarokní stavby.
V obou městech stály dříve jiné nádražní budovy, rychlý rozmach měst však zapříčinil akutní potřebu nové, větší budovy. Rychlost, s jakou bylo potřeba požadavek řešit, zřejmě zapříčinila, že Šumperk sáhl po již hotovém architektonickém návrhu z Przemyśle, města ležícího na páteřní železniční trati tehdejšího Rakouska-Uherska z Krakova do Lvova. Za císařpána se jí říkalo "Haličská dráha arciknížete Karla Ludvíka".
Z Przemyśli vyjíždí polský Orient Expres
Toto polské nádraží se zapsalo i do české literatury. Dobrý voják Švejk z něj odjíždí po propuštění z vězení v místní pevnosti poté, co si nedopatřením oblékl ruskou uniformu. Ostatně Przemysl a jeho pevnost byly klíčovými body východní fronty v 1.světové válce, probíhalo zde hned několik velkých operací.
Dnes slouží Przemyśl jako hlavní železniční hraniční přechod mezi Polskem a Ukrajinou. Z tohoto nejjihovýchodnějšího cípu Polska vyjíždí vlak s názvem "Przemyšlanin" a míří napříč celou zemí až k moři do města na německých hranicích - Świnoujście. Vlaku se proto přezdívá "polský Orient Expres".
Nejkrásnější nádraží v Polsku
Jak u nás, tak v Polsku prošla budova nádraží v minulých letech rekonstrukcí, v Przemyśli se rekonstruovalo v letech 2010-2012. Důvodem velkorysé rekonstrukce za 25 miliónů zlotých (více než 150 milionů korun) bylo to, že Polsko spolu s Ukrajinou pořádalo fotbalové EURO a hlavní hraniční přechod tak musel být výstavní. Podařilo se vrátit lesk i velmi reprezentativnímu interiéru. Díky tomu deník Gazeta Wyborcza označil Przemyśl Dworzec Glówny za nejkrásnější nádraží v Polsku. Ocenění za nejzdařilejší rekonstrukci historické budovy získalo i od polského ministerstva kultury.
Projektant je nejistý
Autorem obou nádraží, jak mi osvětlil historik Mojmír Krejčiřík, který se železničnímu stavitelství věnuje celý svůj život, je zřejmě Karl Immer.
„Z dostupných podkladů v archivech vyplývá, že projektantem výpravní budovy v Šumperku z let 1898-1900 byl architekt oddělení pozemních staveb vídeňského ministerstva železnic Karl Immer. Z nápadné podobnosti obou budov lze téměř s jistotou usuzovat, že byl autorem i budovy v Przemysli,“ napsal mi na můj dotaz k podobnosti obou budov.
„Většinu velkých nových a přestavovaných nádraží v monarchii z přelomu 19. a 20. století projektovala právě architektonická kancelář ministerstva, v níž působil. Byl rovněž autorem výpravních budov v Krnově a Bruntálu, podílel se na projektech nádraží v Plzni, Českých Budějovicích, Mariánských Lázních a řady dalších v Rakousku. Navrhl také poštovní budovu ve Lvově. Původně jsem se domníval, že Immer zvolil novobarokní sloh s ohledem na obdobnou architekturu šumperských vil, ale i tak je možné, že právě z tohoto důvodu sáhl v případě Šumperku pro svůj o několik let starší projekt pro Przemyśl v tomto slohu,“ dodal historik Mojmír Krejčiřík.
Autor: Radovan Auer
O AUTOROVI ČLÁNKU
Radovan Auer je ředitelem Světa knihy - největšího knižnímu veletrhu a literárního festivalu v České republice. Dříve působil jako filmový producent, stojí například za kultovní komedií Samotáři.
Ve volném čase se dlouhodobě amatérsky věnuje historii Šumperka a okolí. Je iniciátorem prvního českého vydání Dějin města Šumperka Franze Harrera, což se mu v loňském roce po tříletém úsílí se Šumperským okrašlovacím spolkem podařilo. Pro Rej.cz připravil na letošní rok seriál článků z historie města, a to jak dříve publikovaných, doplněných o nové informace, tak zcela nových.
Knihu Dějiny města Šumperka Franze Harrera si můžete objednat zde.
