KULTURA

ŠPeK Fest 2010 - Tomáš Klus: "V muzice jsem věčný laik"

14. června 2010, 00:00, rejdakce
Šumperk - Zpěvák roku 2009 Tomáš Klus, loňští držitelé ceny Anděl za Objev roku skupina Toxique, legendární kapela Mňága a Žďorp či slavná sourozenecká dvojice Hana a Petr Ulrychovi. Ti a mnozí další vystoupí na festivalu ŠPeK Fest, který se uskuteční v prostorách Pavlínina dvora 17. června 2010.
Rozhovor s Tomášem Klusem

Jak bys představil sám sebe tomu, kdo tvou hudbu nezná?
Jsem obyčejný kluk, co zpívá písničky s kytarou.

Někdy se ti říká "Maxa střihnutý Baumaxou". Co ty na to?
Mně to přijde spíš jako dobrej vtip. Myslím, že dělám něco mezi folkem, rockem a popem.

Z tvých písní, které jsou plné slovních hříček, je jasné, že si rád hraješ s češtinou.
Ano, to je pradva, češtinu zbožňuju, respektuju, obdivuju a ctím! Ale začínám od hračičkování ustupovat, na další desce to chci hodně omezit.

Proč?
Zjistil jsem, že tím leckdy trpí myšlenka. Písnička vznikne kvůli nějaké první pohnutce a ta se nesmí překrýt slovníma hříčkama.

Jsi při tvorbě textů jistější než při skládání muziky?
Stoprocentně. V muzice jsem věčný laik, mám rád jednoduchou hudbu a ve složitých aranžích bych se ztratil.

Jsi jedním z předních představitelů současné písničkářské scény. Jak vnímáš starší kolegy písničkáře?
Hodně mě mrzí, že naprostá většina generace velkých písničkářů z osmdesátých let po revoluci rezignovala, uzavřela se ke svému stálému publiku a přestala hovořit ke všem. I když třeba dneska už nemají sílu, či spíš chuť a odhodlání věci měnit, mají zkušenosti věci pojmenovat, a to je, myslím, pro mladé lidi jako já důležité.

Jak se cítíš jako sólista na velkých festivalových pódiích?
Pro mě, naprosto upřímně, je nejmilejší hraní v klubech. Připadá mi, že publikum nad sto lidí už „neobejmu“. Chtěl bych být poctivý ke každému, kdo si udělá čas a přijde.

To se tedy ani na šumperském Špek festu nebudeš cítit úplně ideálně...
Festivaly mají ale taky své kouzlo. Na koncert se fakt těším! Lidi na festivalech jsou obvykle nastartovaní od někoho před námi a víme, že po nás přijde taky nějaká pecka, takže nemusíme nic rozjíždět. A když lidi vidí, že jsme jenom dva, nečekají od nás žádnou řežbu a je to pro ně příjemná změna.
 


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.