Skautky ze Šumperka tábořily v Chorvatsku

Sedm děvčat se na dva týdny připojilo k běžnému táboru skautů ze Splitu. A aby nebylo jen tímto mezinárodních styků konec, tábořila tam s nimi i skupina dvaceti skautů z Černé Hory. Takže o uzavírání přeshraničních přátelství skutečně v průběhu táboření nebyla nouze.
 

 

Pro mladší členky výpravy byl připraven běžný program jako pro členy oddílu Marjan ze Splitu a oddílu Gojko Krušky z Černé Hory. Takže krom mnoha sportovních aktivit si mohla děvčata vyzkoušet například olympijské hry ve skautských disciplínách, naučit se některé písně v chorvatštině nebo si samy uvařit na ohni oběd. V rámci podmínek stanovených projektem Europolis 2101 probíhalo také mnoho činností zaměřených na podporu občanství a znalosti Evropské unie. Takže si kromě jazykových znalostí děvčata rozhodně odvážela i mnoho jiných užitečných zkušeností.
 

Starší zase pomáhaly s přípravou programu pro mladší a největší část dne jim pak zabírala starost o internetový deník, který psaly jak v češtině, tak angličtině. Samozřejmě měly také možnost pohovořit s vůdci chorvatských i černohorských skautských oddílů a porovnat, jak se skauting liší ve všech těchto zemích.

 

Některé dny byly pro všechny naplněny společným programem. Jednou se konal výlet do nedalekého národního parku Risniak, kde jsme navštívily pramen řeky Kupy. Jindy jsme se zase projely historickým vláčkem do vedlejší vesnice Lič, kde jsme navštívily zdejší památky i muzeum. A jako pomoc vesničce Fužine, u níž se nalézal náš tábor, pomáhaly jsme v místním parku Gorica vysbírat odpadky. Každý si v tomto bohatém výběru aktivit mohl najít něco, co jej skutečně zaujalo, a věnovat se tomu s nově získanými přáteli naplno.

 

Slunce jako by tam nikdy nezapadalo a nekonečná vlna pohody ani neustávala. Kterékoliv z účastnic se zeptáte, jistě vám potvrdí, že krom nepřeberného množství zážitků a kontaktů si odváží také spoustu nové energie a radosti načerpané ze styku s odlišnou mentalitou a kulturou. A také samozřejmě poznání, že mezi skauty, ať už jsou odkudkoliv, se každý cítí jako doma, což potvrzuje fakt, že se nikomu z nás nechtělo na konci odjíždět.