SPORT

Seznamte se s hokejistou, který před sedmi lety zachránil lidský život: DANIEL VACHUTKAROZHOVOR

29. července 2014, 19:32, téma HOKEJ, Petr Fišer
Seznamte se s hokejistou, který před sedmi lety zachránil lidský život: DANIEL VACHUTKA Šumperk - Rozhodl se vrátit tam, kde s aktivní kariérou začínal. Kádr hokejových Draků ze Šumperka se díky tomu rozrostl o dalšího odchovance. Jednadvacetiletý DANIEL VACHUTKA (1993) nebere působení v první lize za žádný trest, ale právě naopak. „Je to pro mě výzva,“ hlásil bez dlouhého přemýšlení rodák ze Zábřeha.

 V Karlových Varech jste byl součástí mužstva, které hrálo juniorskou obdobu ruské KHL. Jak se vám mezinárodně laděná soutěž zamlouvala?
„Po hokejové stránce to bylo perfektní. Výkonnostní úroveň byla někde jinde než v naší extralize. Pochopitelně daleko vyšší. Líbilo se mi, že každý zápas byl odlišný. Některé mančafty sázely hodně na šikovnost, která je většině Rusáků vlastní, další zase na tvrdost a hru do těla. Každý měl svůj styl. Dokázali jsme přejít přes první kolo play-off, ve druhém nás vyřadil pozdější vítěz Spartak Moskva.“

Bylo něco, co vám naopak vadilo?
„Jak už jsem říkal, pokud šlo o hokej, tak vůbec nic. Snad jen cestování bylo trochu náročnější.“

Neměl jste obavy nastoupit do letadla potom, co se přihodilo hokejové výpravě Jaroslavle? Je to jen několik let zpátky, co při leteckém neštěstí přišli o život i tři čeští reprezentanti Vašíček, Marek a Rachůnek.
„Obavy tam určitě byly. Hlavně před mým prvním letem jsem byl dost nervózní. Kluci si ze mě dělali srandu a schválně mě strašili. Postupem času jsem si ale zvykl a bylo to v klidu. Spíš mě štvalo projíždění Moskvou. Kvůli zácpám jsme zdolávali pouhých třicet kilometrů klidně i čtyři hodiny. Byla to hrůza.“

Kam jste letěli nejdál?
„Do Chabarovsku. Téměř osm tisíc kilometrů nám trvalo osm hodin. Pak jsme vylezli z letadla a venku bylo minus třicet. A navíc jsme se museli vypořádat s šestihodinovým časovým posunem, takže žádná sranda.“

Proč jste se po skončení sezóny rozhodl zrovna pro Šumperk? Měl jste i jiné nabídky?
„Jiné nabídky jsem měl a bylo jich docela dost. Pro Šumperk mluvily rodinné důvody a možnost vrátit se po pěti letech domů.“

Neberete to jako malý krok zpátky? Kdybyste zůstal ve Varech, mohl byste být více na očích.
„Beru to přesně naopak - jako šanci vyhrát se v první lize. Smlouvu mám na dva roky, co bude potom, to se teprve uvidí. Jestli zůstanu, nebo se z toho vyklube extraliga nebo zahraničí. Těžko teď odhadovat.“

V čem je největší rozdíl mezi mužským a juniorským pojetím?
„Chlapi mají větší sílu. A taky více zkušeností. Není to žádný lítací hokej jako v juniorech.“

V Šumperku vás nečeká nic jednoduchého. Pronikat do prvních dvou formací se nebude snadno.
„Vím o tom. Tlak ale bude na každého hráče. Všichni se musí porvat o šanci a potom bude na trenérovi, jak se rozhodne.“

Pomalu vám končí letní příprava na suchu. Vyhovovalo vám, že byla individuální?
„Něco takového jsem zažil poprvé v kariéře. Byl jsem zvyklý trénovat s mančaftem, kde se to více hecuje. Měl jsem z toho trochu strach, ale nakonec to nebylo tak hrozné. Stejně jsem se nepřipravoval sám. A jako bonus jsem mohl dělal hlavně to, co jsem nejvíc potřeboval.“

Jak vypadal váš běžný tréninkový den?
„Ráno jsem většinou trávil na dráze. Buď běháním nebo zvedáním traktorové gumy. Odpoledne nejčastěji posilovna, večer bazén. A takhle pořád dokola.“

V pondělí vyjedete poprvé na led. Jsou úvodní dny pro hokejistu hodně náročné a bolavé?
„Je potřeba si zvyknout na výstroj, vůbec nejhorší ze všeho jsou brusle. Hlavně jde o to, jak vám padnou na nohu. Dva až tři dny se do toho dostáváte a pak už je všechno v pořádku. Normálně najedete na běžný režim.“

Šumperku stále uniká postup do vysněné vyřazovací části, většina posledních sezón se více či méně podobá jako vejce vejci. Co se podle vás musí změnit, aby všechno klaplo?
„Kolikrát je to o štěstí, play-off může uhrát prakticky kdokoliv. Chce to chytnout začátek a udělat sérii úspěšných výsledků. Když se prohrává, nervozita se stupňuje, hádek přibývá. Není to nic příjemného. Letos postoupí deset týmů, což je velká šance. Věřím tomu, že se to konečně prolomí a fanoušci se dočkají.“

Koho považujete za největší favority?
„Když jsem byl ve Varech, v první lize jsem sledoval důkladněji pouze Šumperk. Moc velký přehled nemám. Kousat ale bude určitě Chomutov, špatně na tom nebude ani Jihlava a sám jsem zvědavý, s jakým kádrem vyrukuje Prostějov. Protože se Olomouc dostala do extraligy, bude to náš největší krajský rival.“

Nezměnil se pouze herní systém, ale i část pravidel. Co říkáte na zvětšení útočného pásma oddálením modré čáry?
„Mně osobně by to mělo vyhovovat. Jsem typ hráče, co má rád prostor. Takže to vítám.“

Závodně nehrajete jen hokej, ale i tenis. Za Zábřeh jste nastupoval v oblastní soutěži smíšených družstev. Kdy jste si definitivně určil, že právě hokej bude tím hlavním sportem?
„Kolem patnácti let, zrovna se objevila nabídka z Pardubic. Tenis pro mě zůstává super sportem, teď už ale hlavně pro letní přípravu. Žádné turnaje neobjíždím, soustředím se výhradně na hokej. Čas trávený v kolektivu mi sedí víc, tenis je přece jen hodně individuální.“

V roce 2007 jste získal ocenění za záchranu lidského života. Co se tehdy přesně stalo?
„S kamarádem jsme blbli na kolech. Při jednom skoku přeletěl přes řídítka a zůstal ležet na zemi. Říkal jsem si, co se děje, chvíli jsem si myslel, že si ze mě dělá srandu. Jenže to žádná sranda nebyla. Z pusy mu tekla krev, nemohl se hýbat.“

Jak jste se zachoval?
„Hokejovým způsobem jsem mu nahodil dech…

Hokejovým způsobem?
„Hokejovým. Tak jak nám to dělávali rozhodčí, když jsme byli malí a hráli jsme mládežnické zápasy. Pak se zavolala záchranka, dokonce musel přiletět i vrtulník. Nakonec se ukázalo, že měl zlomené obratle.“

Jestli Šumperku první liga sluší, rozhodně to není kvůli zimnímu stadiónu. Ze stařičkého stánku se stává čím dál větší ostuda. Nemáte strach, že vám něco spadne na hlavu? Neobáváte se výbuchu?
„Stadión je jedinou věcí, která mě v Šumperku mrzí a štve. Už tolikrát se plánovaly nejrůznější opravy a pořád se nic neděje. Máme snad nejhorší halu v celé první lize.“

KDO JE Daniel Vachutka

V Šumperku si zahrál extraligu dorostu, potom se přesunul do Pardubic. Ve městě perníku patřil mezi největší opory juniorského výběru. V sezóně 2012-13 nashromáždil v jednačtyřiceti zápasech 42 kanadských bodů za 15 branek a 27 gólových asistencí. Následovalo další stěhování, tentokrát do Karlových Varů. Na západě Čech mohl čerpat zkušenosti k nezaplacení. Málokdo se může pochlubit tím, že objížděl stadióny soupeřů v Mezinárodní hokejové lize. A to po celém Rusku!

Daniel Vachutka ještě v dresu karlovarské Energie.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.

NA FLÁM FEST ZADARMO


Hrajte s REJEM o 5 vstupenek na FLÁM FEST, který se uskuteční na zábřežském bazénu v sobotu 9. září. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména pěti šťastlivců, kteří půjdou na festival zadarmo.

Soutěžní otázka:

Kolikátý ročník Flám festu se letos uskuteční?

A) druhý
B) čtvrtý
C) šestý

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)


VYHODNOCENÍ

Vstupenku na novou animovanou komedii EMOJI VE FILMU, kterou promítá šumperské kino OKO až do 23. srpna, vyhráli Petra Jelínková z Nového Malína, Adéla Borseníková ze Sobotína a Daniel Poštulka ze Šumperka.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně kina OKO Šumperk.