ZPRAVODAJSTVÍ

Petr Možný: „Mám rád všechny horské chaty, původní kouzlo si zachovala Švýcárna.“ROZHOVOR

27. června 2017, 14:30, Hana Písková
Petr Možný: „Mám rád všechny horské chaty, původní kouzlo si zachovala Švýcárna.“ Šumperk - O uplynulém víkendu se na Paprsku sešli už poosmé v rámci oblíbené akce Pradědovy letokruhy turisté, milovníci hor a regionální literatury, aby pokřtili zbrusu novou knihu Zdeňka Gáby a Petra Možného Horské chaty v Jeseníkách na starých pohlednicích a fotografiích. Se sběratelem pohlednic a fotografem Petrem Možným jsme se setkali právě nad touto knihou, která už teď zaznamenala velký ohlas a nadšení nejen ze strany místních patriotů.

 Spolu se Zdeňkem Gábou jste na loňský rok připravili knížku o pomezí Čech a Moravy, ještě předtím o Paprsku nebo Králickém Sněžníku. Čím vás lákaly právě horské chaty v Jeseníkách?
Ještě nikdy nevyšel celý soubor o horských chatách v Jeseníkách. V naší knížce jsou zastoupeny známé i méně známé chaty. Každá kapitola začíná nejstaršími pohledy a pokračuje dalšími až do současnosti. Je to průřez historií, snažili jsme se zachytit ty změny, kterými prošly chaty a s nimi určitá místa v Jeseníkách. Některé horské chaty vyhořely, některé se opravovaly, u dalších vznikaly různé přístavby. Začali jsme na Skřítku a soška skřítka nás graficky provází vlastně celou knihou.

Asi tam nejsou úplně všechny jesenické chaty. Jak jste si je vybírali? Které tam najdeme?
Všechny je určitě nevyjmenuji. Vybírali jsme především ty, které jsou na hřebenech. V podhůří Jeseníků je samozřejmě více chat, ale kdybychom chtěli do knihy vložit úplně všechny, publikace by byla strašně obsáhlá. O chatě na Skřítku jsem se zmínil, najdete tu proměny chaty na Rabštejně, Alfrédku, ze které dnes už zůstávají jen kamenné základy a která začíná pomalu zarůstat. Dali jsme sem i Jelení studánku, asi byste nepoznala místo, kde dnes stojí Kurzovní chata, dříve tam bývaly stáje. Připomněli jsme, že na Barborce byla založena Horská služba Jeseníky a najdete tu i vizi, jak by mohla vypadat chata na Vřesové studánce.

Vřesová studánka a stavba horské chaty a kaple na tomto místě je pořád diskutované téma. K jakému názoru se přikláníte vy?
Já bych si tam tu chatu moc přál. Přál bych si, abych se dožil toho, až tam bude stát. Lidé na to místo chodili odjakživa a chodí tam ve velkém počtu i dnes, to nezměníte. V létě tam potkáte početné skupiny, rodiny s dětmi. Když teď v létě přijde bouřka nebo průtrž mračen, lidi se nemají kam schovat, jsou doslova v ohrožení života. Navíc ten návrh nové chaty a kaple souzní s přírodou, není to nic monstrózního.

Která z těch horských chat patří k těm opomíjeným nebo méně známým?
Tady je třeba zachycena současnost Františkovy myslivny, kterou dnes už vlastní soukromník. Dnes jsou na ní vidět bohužel zásahy, které se k ní podle mě úplně nehodí, třeba solární panely na střeše.

A dá se o některé říct, že je vaší srdeční záležitostí?
To je těžké, mám je rád všechny. Myslím, že nejstarší je Švýcárna, která si zachovala takový ten původní ráz horských chat. Jinak většina chat byla přestavěna, upravena a pozbyla historické podoby.

Sbíral jste pohlednice už s tím, že jste snil o tom, že budou jednou publikovány?
Začal jsem je sbírat už někdy po vojně. Mám toho ze severozápadní Moravy nasbíráno moc, tak si říkám, že je škoda, aby to leželo v šuplíku, když by to spoustu lidí mohlo zajímat. Jsem rád, že si je může prohlédnout široká veřejnost. Někteří lidé si zavzpomínají, jak vypadala místa, kam kdysi jezdili na výlety nebo víkendy. Ti mladí budou zase asi překvapení, najdou tu i horské chaty, které dnes už neexistují, nebo vypadají úplně jinak.

Aby si lidé neudělali mylnou představu, ta kniha není jen soubor pohlednic a fotografií.
Najdete tu i spoustu dosud nepublikovaných pohlednic, třeba chaty na Šeráku. Všechen obrazový materiál je samozřejmě prokládán texty Zdeňka Gáby, pro kterého to byla spousta práce, bádání v archivech, ověřování informací, hledání těch správných pramenů. Publikaci jsme doplňovali i fotografiemi štítků na turistické hole, odznaků, přívěšků nebo vlaječek. Na konci knihy najdete i všechny další publikace nakladatelství Veduta Štíty, které se vztahují k našemu regionu.

Honí se vám už teď v hlavě nápady na vydání další knihy?
Nápady jsou, ale uvidíme. Záleží také na Zdeňkovi Gábovi, pro kterého je to spousta náročné práce.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.

DO KINA ZADARMO


Hrajte s REJEM o tři vstupenky na nový film MILADA, který kino OKO v Šumperku promítá 17. a 27. listopadu. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména tří šťastlivců, kteří půjdou do kina zadarmo.

Soutěžní otázka:

O čem vypráví film Milada?

A) o životě lékařky Emmerové
B) o životě političky Horákové
C) o životě malířky Gabrielové

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)


VYHODNOCENÍ

Vstupenku na koncert rockové skupiny HORKÝŽE SLÍŽE, který se uskuteční ve čtvrtek 23. listopadu v DK Šumperk, vyhráli Jiří Hromada ze Šumperka, Milan Lichnovský z Mohelnice, Karolína Lukášová ze Starého Města, Jana Stuchlá ze Šumperka a Marek Štelc z Hrabišína.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně DK Šumperk (po – pá, 14 – 18 h.).