ZPRÁVY

Petr Bušina: Plácnout dítě v Norsku? Vyloučeno!ROZHOVOR

26. května 2015, 14:00, Hana Písková
Petr Bušina: Plácnout dítě v Norsku? Vyloučeno! Šumperk - Před nedávnem proběhla v Městské knihovně Šumperk beseda s člověkem, který se svou rodinou pobýval půl roku za byt a za stravu na rodinné farmě Askeland Gard v Norsku. Petr Bušina ze Šumperka odešel do této severské země, aby si splnil svůj sen žít více v přírodě, poznat život v jiné zemi, okusit, jak to chodí na ekofarmě a naučit se dřevořezbu motorovou pilou. V době, kdy se svou ženou a dvěma malými dětmi na západním pobřeží Norska pobývali, ještě tito čtyři dobrodruzi nevěděli o kauze odebrání dětí z české rodiny a jejich umístění do pěstounské péče. V podstatě až po návratu domů si uvědomili, co všechno se mohlo stát. Žena farmáře, u kterého žili, byla navíc právě pěstounkou pečující o děti, které stát rodinám odebral.

 Co vede českou rodinu k tomu, že se vzdá pohodlí domova a vydá se do neznáma?
Asi touha po nějaké změně, kdy jsme oba dva s manželkou začali pociťovat, že se chceme vydat novým směrem, že chceme žít víc v přírodě. Přemýšlel jsem, že klidně pojedu někam vykonávat nějakou humanitární činnost.

Proč jste si vybrali právě Norsko?
V Norsku jsem byl už dříve několikrát pracovně a zalíbilo se mi tam. Už tenkrát jsem si vlastně pohrával s myšlenkou odstěhovat se, najít si nějakou práci a žít tam. Začali jsme pátrat na internetu a zvažovat práci pro humanitární organizace a objevila se nám tam tahle příležitost žít pracovat právě v Norsku. Zjistil jsem, že farmář Arne se navíc věnuje dřevořezbě a že bych se od něj mohl učit. To mě lákalo.

O tom, že paní domu je pěstounka, která se stará o děti odebrané z rodin, ve kterých podle norských poměrů není všechno v pořádku, jste nevěděli?
Ne, to jsme zjistili až na místě. Nějak jsme to neprožívali, protože dívka, kterou měla Linda na starost, v době, kdy my jsme do Norska přijeli, právě odcházela zpět ke své rodině. Dozvěděli jsme se jen, že před touto dívkou tu žili dva nebo tři roky v pěstounské péči ještě dva sourozenci.

Na besedě jste říkal, že každý den na farmě byl jiný. Co jste tam nejčastěji dělali?
Lišilo se to samozřejmě podle sezóny. V létě se dělala siláž, to jsme trávili hodně času na poli. Jindy jsme se věnovali prořezávce vánočních stromků, stavěli jsme přístřešek nebo jsme připravovali palivové dřevo. Byly to různé činnosti, dělali jsme, co bylo třeba. Když bylo špatné počasí, uklízeli jsme v dílně nebo jsme něco vyřezávali ze dřeva.

Kvůli čemu stojí za to v Norsku žít?
K pozitivům rozhodně patří nádherná příroda. Pokud tam žijete a vyděláváte peníze, potom je v Norsku poměrně levně. Je tam vysoká životní úroveň a žije se tam dobře. Máte šanci naspořit a žít tam hodnotný život.

A naopak minusy života v této severské zemi?
Asi to, jak se Norové staví k dětem. Pořád se musíte mít na pozoru, abyste neudělali něco, co hraničí s nějakou jejich normou. V té době jsme nevěděli, do jakých potíží se dostala jiná česká rodina. To, že některé věci mají Norové jinak, jsme vnímali jako jejich kulturní odlišnost.

O jaké záležitosti šlo?
Zatímco naše malé děti se šly koupat do bazénku nahé, jejich musely mít plavky. Všimli jsme si v této situaci nesouhlasných pohledů. Když jsme byli na výletě a naše děti by nejraději vběhly polonahé do vody, raději jsme je rychle stáhli zpět, protože jsme vycítili, že to se v Norsku nedělá. Na rodinných oslavách se tu také v přítomnosti dětí nesmí pít alkohol.

Čeho jste si ještě všimli?
Zarážející je pro Nory také hlučnější chování. Kdybyste na dítě zakřičela nebo, nedej bože, mu dala „výchovnou“, to je mimo normu. Fyzický trest, byť jen plácnutí přes zadek, to je v této zemi nepřípustné. Dokonce jsem někde četl o případu, kdy snad matce odebrali dítě jen proto, že po něm hodila čepici.

Ptali jste se vaší farmářky, proč jsou děti rodinám nejčastěji odebírány?
Odebírají se děti, které jsou týrané fyzicky nebo psychicky. Je ovšem otázka, co už je považováno za týrání. Pak to mohou být důvody, kdy rodina není schopná se o děti ekonomicky postarat. Například když matka samoživitelka onemocní a nemá šanci o své děti pečovat. Pravda je, že jde i o případy, kdy sami rodiče vidí, že situaci nezvládají a požádají na přechodnou dobu o náhradní rodinu.

Co vaší rodině pobyt v Norsku dal?
Byla to perfektní zkušenost. Naučili jsme se, jak to chodí na ekofarmě, jaké povinnosti z toho vyplývají. Máme totiž svůj sen, že bychom chtěli sami farmařit, mít zvířata. Já jsem se mohl naučit dřevořezbu motorovou pilou a chtěl bych se tomu věnovat dál. Měli jsme zkrátka nad rámec dovolené možnost účastnit se života v cizí zemi, poznat tamní lidi a krajinu.

Takže uvažujete o vlastní farmě v Jeseníkách?
Mohlo by to být v Jeseníkách nebo kdekoli jinde v České republice. A netrvám na vlastní farmě. Ostatně, před dvěma týdny jsme převzali správu farmy v Bělé u Jevíčka.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.

Datum: 26.5.2015 16:16
Titulek: Šumperská stopa v kauze Kuřim
Autor: Anonym
133
177
10.1.2008 Martin Fahrner je podle učitelů pečlivý rodič
Šumperk/Bratrušov - Kauza Kuřim, ve které je několik osob vyšetřováno v souvislosti s týráním dětí, zasáhla i Šumpersko. Dramaturg a spisovatel Martin Fahrner, který se v Norsku vydával za otce Barbory Škrlové, žije se svou rodinou na statku v Osikově u Bratrušova na Šumpersku.
Třiatřicetiletá Barbora Škrlová v Norsku změnila svou identitu a vydávala se za třináctiletého Adama. K tomu jí pomohly doklady skutečného syna Fahrnera Adama. Ten v té době navštěvoval šumperskou speciální školu Pomněnka.
http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/skrlova-fahrner-20080110.html

11.1.2008 Fahrner byl v Šumperku v divadelní porotě
Šumperk - Martin Fahrner, za jehož syna Adama se v Norsku vydávala hledaná Barbora Škrlová, měl kontakty i na divadlo v Šumperku, které zprostředkovala jedna z hereček souboru v době, kdy působil jako dramaturg v Pardubicích. „Martin Fahrner v porotě zasedl. Byl vstřícný, působil na mě velice příjemným a klidným dojmem. Ze spolupráce ale nakonec sešlo, protože se pak už neozval a my jsme oslovili jiného dramaturga,“ doplnil Svozil.
http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/fahrner-skrlova-divadlo-sumperk-20080111.html
Reagovat

NA KONCERT ZADARMO


Hrajte s REJEM o 5 vstupenek na komponovaný koncertní recitál textaře MICHALA HORÁČKA, který se uskuteční v pátek 6. října v Domě kultury Šumperk. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména pěti šťastlivců, kteří půjdou na koncert zadarmo.

Soutěžní otázka:

K jaké písni nenapsal text Michal Horáček?

A) Dívám se, dívám
B) Levandulová
C) Lásko, voníš deštěm

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)

VYHODNOCENÍ

Vstupenku na galakoncert našeho nejznámějšího tenoristy ŠTEFANA MARGITY, který zazpívá v sobotu 23. září v kulturním domě v Zábřeze, vyhráli Marcela Krmíčková ze Sudkova, Martina Kubešová ze Šumperka a Zdenka Zapletalová z Hrabenova.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně IC Zábřeh (v budově kulturáku).