Pekařovská pouť přivítá flašinetáře z celé EvropyROZHOVOR

Blíží se devátá Pekařovská pouť, jak se změnila od prvního ročníku?

Myšlenka pouti souvisí s rekonstrukcí kaple Nanebevzetí Panny Marie v Pekařově. Před devíti lety přišli skauti pražského oddílu Hiawatha s nápadem pokusit se zachránit kapli před zkázou. Výsledkem vstřícné reakce duchovního otce farnosti Velké Losiny a místních dobrovolníků byla několikadenní brigáda, kdy byla kaple vysvobozena ze sevření náletových křovin a uvnitř vyklizena z nejhoršího nepořádku. Aby se záměr opravy kaple dostal do „světa“, konal se benefiční koncert. Proto jsme obnovili také tradici poutě v Pekařově. Již od roku 2004 se snažíme, aby nebyla určena pouze věřícím z Podesní. Daří se nám přitahovat nejen mnoho účinkujících, ale i nových návštěvníků. Mohou se těšit na pěší pouť do Pekařova a na mši svatou v opravené kapli, dále na amatérské divadlo, hudební a taneční vystoupení folklorních souborů, řemeslné stánky a na soutěže pro děti. Program pouti postupně zkvalitňujeme, proto se dostal do současné podoby, kdy navíc zahrnuje mezinárodní setkání flašinetářů a výstavu historických vozidel.

Vašimi aktivitami je také obnova drobných památek, podařilo se už dokončit rekonstrukci kaple?

Podařilo se zachránit ji před rozpadem, a to díky počáteční iniciativě skautů pražského oddílu Hiawatha, původních obyvatel Pekařova, místních obyvatel a soukromých firem, vlastníka památky obce Jindřichov a farnosti Velké Losiny. Došlo k výměně krovu a střešní krytiny, bylo obnoveno odvětrávání a odvodnění základů, kaple dostala novou omítku a podlahu, podařilo se upravit její okolí, především hřbitov. Neožila pouze ve smyslu materiálním, ale i duchovním. Každoročně se zde v den zasvěcení kaple pořádá Pekařovská pouť, v květnu si připomínáme katastrofální povodně z roku 1705 a ke konci roku se zde koná adventní koncert.

Součástí Pekařovské pouti se stalo i mezinárodní setkání flašinetů v Pekařově – kde se vzal tento nápad a odkud se flašinetáři sjíždějí?

Již od prvních obnovených poutí se snažíme připomínat, že se v Pekařově před druhou světovou válkou v dílně Franc Kolb&Söhne vyráběly varhany a flašinety. Vlastivědné muzeum v Šumperku nám půjčovalo flašinet vyrobený v Pekařově, a to až do té doby, než se v roce 2006 do Pekařova začali sjízdět flašinetáři z Čech a Moravy, od roku 2010 i ze zahraničí. A tak se letos díky dvaceti flašinetářům z Česka, Francie, Německa, Polska, Slovinska a Švýcarska uskuteční již třetí mezinárodní setkání flašinetářů. Je součástí jedinečné události v České republice – tří na sebe navazujících akcí, odehrávajících se v Liberci, Pekařově a v Brně. Snažíme se nejen oživit zapomenutou tradici výroby varhan a flašinetů v Pekařově, ale také připomenout tradici flašinetů a flašinetářů v České republice.


Objeví se na pouti také flašinet z dílny Kolbů?

Velký píšťalový flašinet vyrobený v Pekařově, který se dostal do sbírek Technického muzea v Brně, bude na letošní pouti. Počet a kvalita vyrobených varhan a především flašinetů v dílně Franze Kolba je ohromující. Někdejší zemědělec dokázal svou pílí a hudebním talentem „postavit na nohy“ světoznámou továrnu, která zásobovala celý svět. O množství a kvalitě vyrobených nástrojů svědčí mimo jiné i velký počet dochovaných flašinetů v muzejních i soukromých sbírkách nejenom u nás, ale i v zahraničí. Další velký flašinet vyrobený v Pekařově, který však není možné s ohledem na jeho technický stav převézt na pouť, zakoupilo občanské sdružení ze soukromých sbírek v roce 2010. Jedná se o jeden z největších flašinetů vyrobených z Pekařova. V současné době jsou v Evropě pouze tři podobné nástroje – v Národním technickém muzeu v Praze a v soukromé sbírce v Německu.


Dorazí do Pekařova nějaký obzvlášť zajímavý flašinetář?

Mezi provozovateli či majiteli flašinetů je spousta zajímavých a neobvyklých lidí. Málokdy se stane, že se osobně setkáte s lidmi, kteří zpívají francouzské šansony a lidové písně, restaurují staré hudební nástroje nebo vyrábějí nové moderní. Jejich um vypluje na povrch, když se chopí klik svých nástrojů a rozezvučí je. Každý flašinetář a zvuk, který jeho nástroje vyluzují, je svým způsobem jedinečný a neopakovatelný stejně jako prostředí, v němž hrají.


Součástí programu bude také předvedení historického kroje Podesní. Čím je specifický? A z jakých sbírek pochází?

Tak jako všude jinde je odrazem geografických a klimatických podmínek dané oblasti, vychází z hospodářských možností lokality a odráží sociální postavení toho, kdo ho obléká. Jednoduché, střídmé součásti dámského a pánského kroje z Podesní odpovídají především praktickým účelům. Ovšem zajímavý je například kroj z období kolem roku 1900, kdy dámy nosily vysoký zlatý čepec se dvěma dlouhými stuhami a kdy páni měli tříhranný kloubouk. V prvních dvou ročnících pouti jsme si půjčili dámský a pánský kroj od pana Wanitscheka, rodáka z Vikýřovic, a to prostřednictvím Svazu Němců Severní Morava-Orlické hory o.s. se sídlem v Šumperku. Roku 2008 nám dámský a dívčí kroj darovala paní Getraude Daschke, rodačka ze Šumperka, a téhož roku jsme si podle pánského kroje pana Wanitscheka nechali ušít jeho kopii včetně tříhranného klobouku. V letošním roce se na pouti opět představí dámský a pánský, v premiéře pak navíc i dívčí kroj.


Pouť se rozrostla co do délky trvání, tak i fyzických prostor. Přidala se ruční papírna ve Velkých Losinách a rychta v Hanušovicích. Proč právě tyto objekty?

O rozšíření pouti do několika dnů a na další místa jsme začali uvažovat již v roce 2009 společně s panem Volným ze Severočeského muzea v Liberci. Zrodila se totiž myšlenka na uspořádání turné flašinetářů v Čechách a na Moravě. V našem regionu se podařilo navázat spolupráci s Ruční papírnou Velké Losiny a s hostincem Na Rychtě v Hanušovicích, kde probíhá již třetím rokem. Díky několikadennímu festivalu můžeme od roku 2010 zvát i zahraniční flašinetáře.

Blíží se jubilejní 10. ročník, připravujete něco nového?

Ve spolupráci s obcí Jindřichov bychom chtěli do kaple zavěsit vysvěcený zvon, vyrobený dle návrhu akademického malíře Otmara Olivy. Chceme také zrestaurovat velký píšťalový flašinet z dílny Franc Kolb & Söhne. Protože se jedná o opravdu velký a jedinečný nástroj, budeme rádi za každou pomoc, kterou mám případní sponzoři budou ochotni poskytnout. Veškeré informace naleznou na nově upravených webových stránkách www.vresovka.cz.

Velký flašinet Kolb. Čelní pohled.

Foto: Archiv Obnova kulturního dědictví údolí Desné, o.s.


Bližší program zde