ZPRÁVY

Olin Bezchleba: „Chystal jsem se na moře a zakotvil jsem v Zábřeze.“

13. května 2015, 16:56, Hana Písková
Olin Bezchleba: „Chystal jsem se na moře a zakotvil jsem v Zábřeze.“ Zábřeh - Člověk, ke kterému mě přivedl podnět čtenářů a také lidí z Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu Jeseníky, o sobě říká, že je náplava. Pochází z Vysočiny a poté, co prošel jako kuchař provozy francouzských restaurací či známé pražské Vikárky, chtěl původně nastoupit jako kuchař na zaoceánskou loď. Přestože už měl v té době vyřízené všechny potřebné náležitosti včetně námořní knížky, zakotvil nakonec v Zábřeze u potravinářské firmy, která v té době hledala kuchaře s ochotou cestovat. Dnes pomáhá malým a středním firmám s recepturami pro výrobu potravin a většinu pracovního času tráví ve své vlastní rodinné konzervárně. Vymýšlení receptur a postupů jak vyrábět delikatesy Olina Bezchlebu stále baví.

 Co přivede člověka z „velkého světa“ do Zábřehu? Původně jsem si myslela, že jste se tu narodil.
Měl jsem své představy, vyzkoušel jsem si různé směry a v Zábřehu tenkrát hledali vývojového kuchaře a technologa. Měl jsem na starosti receptury pro Česko a Slovensko a postupně jsme vyvíjeli produkty pro celou Evropu. Ve finále jsme skončili ve Francii, kde jsme připravovali produkty, které musely vyhovovat spoustě konzumentů od severu k jihu, od západu k východu.

Dnes máte své dvě vlastní společnosti. V rámci jedné pomáháte jiným s vývojem a industrializací potravin. Co to vlastně znamená?

Jednoduše řečeno, představte si, že máte recept po babičce, který dokážete zrealizovat ve dvoulitrovém hrnci. Pokud to ale chcete udělat v jednotunovém kotli, už do toho vstupuje řada dalších faktorů. Takové množství už nespotřebujete tak, že to dáte okamžitě na talíř, ale potřebujete, aby to vydrželo cestu do obchodu, aby to přežilo skladování a tak dál. Pomáhám firmám, které mají zájem, aby všechno v rámci těch procesů fungovalo tak, jak má.

Více času vám zabírá tato práce, nebo vaše druhá společnost – rodinná konzervárna?

Určitě rodinná konzervárna. I v ní pořád uplatňuji svoje zkušenosti ve smyslu, že všechny ty receptury a produkty, které tady vyrábíme, jsem vyvinul. Jsou to vlastně taková moje miminka.

Patřím ke generaci, která v dětském věku absolvovala s rodiči dovolené v Bulharsku na vepřových konzervách. Dnes je doba, kdy lidé více zvažují, co zdravě jíst. Jak se liší vaše konzervy od těch, které najdeme v regálech běžných marketů?
Hlavní rozdíl je asi v tom, že naše výrobky nebereme tak, že by měly být určeny k denní spotřebě. Předpokládáme, že si je koupí lidé, kteří si chtějí udělat radost. Koupí si raději kvalitní produkt, hezky zabalený, aby si na něm pochutnali, aby to byl pro ně skutečně zážitek. Často si lidé naše výrobky kupují jako dárek pro někoho blízkého. Navíc nekonzervujeme chemicky, ale podobně, jako to dělávaly naše babičky. Zákazníkům pak dokážeme přesně říct, do jaké doby musí tu dobrotu spotřebovat.

Máte produkty takzvaně ze statku, ze zahrady, z rybníka, z hájenky. O co mají lidi největší zájem?
Tady to naše poetické třídění jsme zvolili spíš proto, aby lidi věděli, odkud pochází zdroj surovin. Obecně se dá ale říct, že stavíme na dvou segmentech – na výrobcích z masa a ovoce. Zájem lidí se liší podle sezóny. S blížícím se podzimem se zvyšuje odběr masných produktů, v létě lidé preferují lehčí stravu a sahají po ovoci.

Člověk by si řekl, že na malém městě si lidé pořád ještě raději udělají svoji zavařeninu.
Dnes už je to asi tak, že lidé si sice všimnou, že dozrávají špendlíky a že by bylo dobré si z nich udělat džem, ale pak si uvědomí, kolik to dá práce, jak to budou muset vypeckovat a rozhodnou se, že namísto času stráveného u zavařování raději pojedou s dětmi na kolo, na výlet a džem si raději koupí.

Co hraje roli při rozhodování, co budete vyrábět? Mám na mysli, že dáte přednost třeba jeřabinám před nějakým jiným ovocem.
Řídíme se podle toho, které ovoce je pro naši lokalitu obvyklé nebo přesněji řečeno, co dříve lidé rádi zpracovávali. Jeřabiny, šípky nebo ty špendlíky. Okrajově jsme přirostlí k Jeseníkům, a tak se necháváme inspirovat těmi zdroji z lesů, hor i remízků. Lidi tyhle plody dnes už často míjejí bez povšimnutí, a je to škoda, protože když se umí dobře upravit, jsou velmi chutné.

Který z vašich výrobků máte vy osobně nejraději? Kterým se nejvíce pyšníte?
Vždycky jsem pyšný na ten poslední, na ten nejnovější. Tento týden přicházíme s novinkou - hovězím masem na drceném pepři.

A je ještě něco, co byste chtěl vymyslet a dodat na trh, nějaký nesplněný sen?
Důležité pro mě je, že mě ta práce pořád baví. Odjakživa mě bavilo vaření, jako kluk jsem se pořád motal v kuchyni a i dnes mě to naplňuje. Vždycky přijde nějaká idea, kterou si chci vyzkoušet v praxi, a tak zkouším a zkouším a pak už je škoda to nedokončit. Že bych se svazoval nějakými dlouhodobými plány a cestami, ze kterých člověk pak nechce sejít, to ne. Spíš bych to přirovnal k vodě, která si hledá tu nejjednodušší cestu, kudy poteče.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.

Datum: 14.5.2015 09:37
Titulek: Bez titulku
Autor: Lucka
45
Já doslovně slintám po konzervovaném srnčí! Produkty z rodinné konzervárny pan Olina dávám i jako dárečky. Stačí dobrý chleba a víno a gurmánský zážitek je na světě. Jsem ráda, že tu máme tak šikovné lidi a že se jim daří je skvělé.
Reagovat
Datum: 14.5.2015 18:57
Titulek: SZ
Autor: aNONYM
39
Není ten bezesporu šikovný pán ve střetu zájmů? Radí prý lidem, jak ve velkém vyrábět kompoty a sám je vyrábí :)
Reagovat
Datum: 15.5.2015 07:35
Titulek: Re: SZ
Autor: Smyl Flek z Nohavic
57
Tak jestli je ve střetu zájmů, tak jedině sám se sebou ;-) Což je čistě jeho problém. Mě by spíš zajímalo, jak to, že je toto tady jako normální článek a ne jako reklama. Sice se tu nezmiňuje název firmy, ale s takovým jménem, jako má tento šikovný pán, to není problém najít (třetí nalezenej odkaz na googlu ;-))
Reagovat
Datum: 15.5.2015 10:07
Titulek: Re: SZ
Autor: aNONYM
46
No, sám se sebou. Může přece poradit horší technologii nebo si část know-how nechat pro sebe, přece jen radí konkurenci.
Reagovat
Datum: 15.5.2015 14:50
Titulek: Re: SZ
Autor: Roman
65
Anonyme, tvoje problémy bych si přál mít. A nenapadlo tě, že pokud radí ostatním firmám ohledně zpracování potravin, tak tyto firmy mají mnohem širší sortiment než rodinná konzervárna? Tudíž nevidím problém s nějakým střetem zájmů, to je akorát vámi vykonstruovaná domněnka.
Reagovat
Datum: 15.5.2015 15:04
Titulek: Re: SZ
Autor: aNONYM
54
Zkus myslet: pokud někomu radí, jak zvýšit objemy výroby, logicky nepůjde o nějaké velké firmy se širokým sortimentem. Takové firmy už to mají dávno vyřešené, jinak by ten široký sortiment nezvládly. Chce to trošku fištróna než něco napíšeš ;)
Reagovat
Datum: 17.5.2015 20:31
Titulek: Re: SZ
Autor: Roman
91
Sakra Anonyme, ty budeš nějaký Lumen! Tebe budu nucen více sledovat ať se něco naučím.
Reagovat
Datum: 18.5.2015 13:40
Titulek: Re: SZ
Autor: aNONYM
45
Vítej v mém fanklubu.
Reagovat

NA KONCERT ZADARMO


Hrajte s REJEM o 5 vstupenek na komponovaný koncertní recitál textaře MICHALA HORÁČKA, který se uskuteční v pátek 6. října v Domě kultury Šumperk. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména pěti šťastlivců, kteří půjdou na koncert zadarmo.

Soutěžní otázka:

K jaké písni nenapsal text Michal Horáček?

A) Dívám se, dívám
B) Levandulová
C) Lásko, voníš deštěm

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)

VYHODNOCENÍ

Vstupenku na galakoncert našeho nejznámějšího tenoristy ŠTEFANA MARGITY, který zazpívá v sobotu 23. září v kulturním domě v Zábřeze, vyhráli Marcela Krmíčková ze Sudkova, Martina Kubešová ze Šumperka a Zdenka Zapletalová z Hrabenova.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně IC Zábřeh (v budově kulturáku).