KULTURA

O5&Radeček slaví 10 let a přiznávají: „Název se nám nepovedl...“

18. února 2009, 17:45, Jan Kratochvíl
O5&Radeček slaví 10 let a přiznávají: „Název se nám nepovedl...“ Zatímco většinou za skupinu O5&Radeček odpovídá na otázky novinářů autorská dvojice bratrů Polákových, my jsme tentokrát požádali o schůzku houslistu Přemka Ptáčka a kytaristu Radka Sekyru (kterému nikdo neřekne jinak než „Radeček“). Téma rozhovoru bylo zřejmé, povídali jsme si o 10. výročí kapely, a i když se nejprve muzikantům moc do vzpomínání nechtělo, nakonec se rozpovídali i o úplných začátcích skupiny.

REJ.CZ: Letos slavíte 10 let. Jaký to ve vás vyvolává pocit?
Radek: Nijak zvláštní. V těchto dnech nahráváme nový singl, za týden k němu natáčíme videoklip a po zimní pauze začínáme koncertovat, takže na nostalgické vzpomínání není ani čas.
Přemek: No, já když slyším 10 let, tak se mi ani nechce věřit, co všechno se dá za tu dobu zažít.
Radek: A co všechno se dá přežít. (smích)

REJ.CZ: Jak jste se vůbec dali dohromady, a kdo přišel s nápadem založit kapelu?
Radek: Bylo to celkem složité. Bráchové Tomáš a Ondra se rozhodli , když byli malí, dobýt známý folkový festival Mohelnický dostavník a začali se učit na nástroje. Vznikla kapela, která si říkala Topol a ke které jsme se o dva roky později přidali já s Přemkem. Seznámili jsme se v šumperském orchestru, kde jsme všichni hráli na klasické nástroje.

REJ.CZ: O5&Radeček jste si říkali od začátku nebo jste uvažovali i o jiných názvech?
Přemek: Jak už Radeček řekl, náš první název byl Topol. Změnili jsme ho až poté, když jsme začali hudebně směřovat z folku jinam a přibrali do kapely bubeníka. Vymyslet název kapely byla ošemetná věc. V našem případě se to moc nepovedlo. (smích)
Radek: Tehdy v roce 1999 vlastně začala historie „Radečků“.
 

Kluci z Radečků v roce 1999

REJ.CZ: Vzpomenete si na první koncert, a jestli ano, jaký byl?
Radek: To já si na svůj pamatuju docela živě. Týden potom, co jsem ve svých dvanácti přišel do kapely, jsme hráli na soutěžní přehlídce v Kopřivnici. Hned na první zkoušce mně dali do ruky text, že prý budu zpívat jednu z písní. Dodnes si pamatuju, jak mě z toho mrazilo v zádech. (smích) Na samotný hraní si moc nepamatuju, to jsem měl asi tmu před očima, ale vím, že jsme získali diváckou cenu, což mě tenkrát dalo chuť pokračovat.
Přemek: Jo, diváckou cenu jsme obdrželi i na mém prvním koncertu. Dostávali jsme jich hodně. Samozřejmě teď už víme, že to nebylo díky našim výkonům, ale protože jsme byli malí a roztomilí. (smích)

REJ.CZ: Máte přehled, kolik členů se v kapele vystřídalo?
Radek: No, když nám dáte chvilku…no dost. Některý jsme ani my dva nezažili. Kolem desítky, řekl bych. Na bývalé členy vzpomínáme v posledním deníku na našich webovkách, tak kdo chce, může si to přečíst.

 

REJ.CZ: Měnila se žánrově vaše tvorba - a když, tak jak?
Radek: Kapela prapůvodně vznikla kvůli Mohelnickému dostavníku, čímž bylo dáno i to, že jsme tenkrát hráli folkový písničky. My dva jsme fidlali na housle a o elektrických kytarách neměli ani páru. To přišlo až později, když jsme to začali zkoušet s bicíma. Ondra si pořídil basovku, pravděpodobně aby se nemusel tahat s kontrabasem, a já jsem začal zkoušet na kytaru.
Přemek: Ta hudba se pozvolna přeměňovala v to, co hrajem teď, ale nebyly tam žádný radikální proměny. Souvisí to hlavně s tím, jak jsme sami objevovali různou muziku a postupně jsme se v našich oblíbencích přesouvali od Žalmana k U2, Oasis, R.E.M. a tak podobně.

REJ.CZ: Co byste s odstupem deseti let na O5&Radeček změnili?
Přemek: Asi nic.
Radek: Já název.

REJ.CZ: Co je podle vás největším úspěchem v historii kapely?
Radek: Že spolu tolik roků hrajeme, dennodenně se vidíme, a přesto nás to pořád baví.

REJ.CZ: Litujete něčeho, co se stalo nebo nestalo během uplynulých deseti let?
Radek: Bereme to tak, že všechno zlý je k něčemu dobrý.

REJ.CZ: Jaký byl ten nej koncert?
Radek: Výborný na koncertech je to, že jich je tolik druhů. Od malých komorních klubíků, přes různý podivný akce na podivných místech, až k velkým festivalovým koncertům. A stejně tak těch nejlepších koncertů je spousta, protože se nedají srovnávat. Hlavně je to asi o tom, co očekáváš. Paradoxně tak právě někde v zapadlým klubíku na konci světa, kam přijde deset lidí, můžeš zažít ten nej koncert.

REJ.CZ: Jste úspěšná kapela. Jaké nesplněné hudební přání máte ještě před sebou?
Přemek: Nic konkrétního. Odehrát co nejvíc povedených koncertů, protože ty jsou na muzice to nejlepší. No, a pak včas poznat, kdy máme skončit, nechtěli bychom hrát do nekonečna jen ze setrvačnosti.

REJ.CZ: Na výročním koncertu v Šumperku zahrajete standardní koncert nebo chystáte něco speciálního?
Chystáme společné písničky s Dying Passion a Punk Floid. A poprvé zahrajeme naživo nový singl.

REJ.CZ: Proč si myslíte, že by čtenáři neměli na Sláva! festu chybět?
Radek: Protože tam budou slavit hned tři kapely, to je přece událost!
Přemek: To je pravda. My jsme až doteď netušili, že Dying Passion a Punk Floid jsou v tomhle smyslu naši vrstevníci.



 


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.