ZPRÁVY

Miroslav Kobza: „ Zábřežskou vrchovinu neumíme turistům zatím prodat.“

25. srpna 2015, 10:00, Hana Písková
Miroslav Kobza: „ Zábřežskou vrchovinu neumíme turistům zatím prodat.“ Zábřeh - Tvrdí, že jeho život je jedna velká náhoda. Ke zvídavosti a zájmu o historii i cestování ho přivedli rodiče a prarodiče, především děda, který byl učitel a kronikář. Technické vzdělání ho obohatilo a dalo mu systematičnost. Všechno ostatní už považuje za náhodu. Náhoda prý byla, že ho kdysi oslovil týdeník Region, aby pro něj fotil a psal články. Náhodou se stal nakonec jeho šéfredaktorem.

 Za náhodu považuje možnost pracovat pro někdejší Moravský sever a náhodou mu před lety nabídl ředitel Českého rozhlasu Olomouc Stanislav Červenka práci na pořadu Toulky krajem. Miroslav Kobza jezdil po Šumpersku s kolegou Janem Sulovským a zprostředkovával posluchačům krásy zdejší krajiny. Tato vášeň mu zůstala dodnes. Oblíbenými se staly jeho rozhlasové pohlednice od Pradědu na Hanou a dnes už má na kontě i několik knih. Když ho chvíli posloucháte, zrušíte dovolenou v exotických zemích a raději se vydáte do Jeseníků, Rychlebských hor nebo na Zábřežskou vrchovinu.

K cestování po našem kraji tě přivedla až práce pro rozhlas?
To ne, cestoval jsem už dávno předtím. Jsem zastydlý čundrák. V dětství jsem byl členem známých zábřežských tábornických oddílů Stopaři a Skaláci. Nedávno jsem to počítal, sám za sebe jsem byl na čundru poprvé ve čtrnácti letech. Do pětadvaceti to bylo veselé, dnes už si občas připadám jako blázen, ale naštěstí v tom nejsem sám.

Zábřeh je pověstný jako líheň dobrodruhů, cestovatelů, horolezců. Zlé jazyky říkají, že cestování je nutnost, pokud se člověk nechce zbláznit ze stereotypu maloměsta. Jak to vidíš ty?

Někdy se říká, že to jsou Welzlovy geny. Já myslím, že to tak úplně není. Pravdou ale je, že v Zábřeze byla vždycky velká základna tábornických oddílů, které produkovaly neuvěřitelné množství lidí se vztahem k přírodě. Ti, kteří těmito oddíly prošli, mají dnes velký akční rádius po celém světě. Je tu například velmi úspěšná skupina horolezců s Otou Srovnalem a spol. To jsou dodnes lidé, kteří jsou vzorem pro celou horolezeckou generaci.

Tihle lidé se vydávají do Himálaje a do mnoha dalších vzdálených destinací. U tebe to vypadá, že stále dokážeš objevovat krásy míst v nejbližším okolí.
Já mám poměrně rád Evropu, hlavně její severské země. Taky musím říct, že patřím k takové té blbé generaci, která v mládí moc cestovat nemohla, protože hranice byly tenkrát uzavřené. A když už to pak šlo, měl jsem malé děti, které jsem nechtěl opouštět. Takže jsem si našel svůj svět tady.

Když si můžeš vybrat, kam se rád vydáváš?
Mám rád třeba Polsko, které považuji pro Čechy za naprosto neobjevené. Je tam spousta krásných míst počínaje úžasně divokým pobřežím Baltu a vlastně pokračujíc až k nám. Spousta lidí si myslí, že Rychlebské hory končí na hranici, ale že za tou hranicí jsou mnohdy mnohem krásnější a divočejší než u nás, to si myslím ví už málokdo, a je to škoda. Rád cestuju po Evropě, hledám takové ty méně známé lokality, rád se nechávám překvapit.

Máš ještě po třinácti letech rozhlasové práce neprobádaná místa v našem kraji?
Někdy v legraci říkám, že už jsem byl všude dvakrát, ale ono to tak úplně není. Ta místa se mění. Doputuju po deseti letech někam, kde mám pocit, že už to důvěrně znám, a ukáže se, že všechno je jinak. A ne vždy v pozitivním smyslu. Některé věci, které se dějí pro zvýšení turistického ruchu v horách, mi nepřipadají dobré.

Co máš na mysli?
Mám pocit, že jsme se zhlédli v Alpách, ale trošku jsme pominuli, že ty Alpy jsou asi dvacetkrát větší než Jeseníky. Některá střediska horského typu v Jeseníkách napáchala strašlivou paseku. Oblast klidu okolo Mravenečníku, kterou já si pamatuju třeba na Tetřeví chatě, kdy tam za celý den třeba neprošel jediný člověk, už pro mě ztratila své kouzlo. V létě i v zimě jsou tu teď davy turistů.

Jenže turistický ruch zase přinese práci místním lidem.
To nepopírám. Krásným příkladem je Černá Voda, kde jsem letos o prázdninách strávil týden na kolech se svými kamarády. A musím říct, že to opravdu byla úžasná dovolená, kterou každému doporučím.Tohle místo je ukázkou, jak se má dělat turistický marketing. Skvělý navigační systém, nově vyznačené turistické trasy, rozhledny, vyhlídková místa. Ta obec, po které, místní prominou, před deseti lety neštěkl ani pes, se stala velmi přitažlivou a s tím jde ruku v ruce i prosperita.

Když to dokázala Černá Voda, mělo by se to snad podařit i Zábřehu. Mám pocit, že spousta lidí mé generace bere tvoje město jako přestupní stanici a nezná jeho krásy a hlavně krásy jeho okolí.
To je pravda. Jsem přesvědčený, že Zábřežsko i Šumpersko má pro turisty obrovský potenciál, který zatím neumíme správně využít. Prodáváme to, co už bylo dávno prodané, ale zviditelnit další zajímavá místa se nám nedaří. Musím říct, že vůbec ta oblast moravsko-českého pomezí je nesmírně nádherná. Už na přelomu devatenáctého a dvacátého století tu vznikaly takové rodinné penzióny v údolí Březné, v údolí Moravské Sázavy, kam jezdili na dovolenou bohatí lidé z Olomouce nebo z Brna. Dnes to už neplatí.

Pro mnoho lidí je naprosto neobjevená oblast Zábřežské vrchoviny.
Je to tak. Všichni vědí, že existují Jeseníky, ale jsem si jist, že kdyby poznali třeba oblast Drozdovské pily nebo se vydali do okolí Štítů, budou stejně nadšení. Miluju i takový ten cíp kolem Moravské Třebové, Tatenice, Třebářov, Maletín, Hoštejn, to jsou pro mě místa, která mají neuvěřitelné kouzlo.

Práce v rozhlase je pomíjivá, takže předpokládám, že i proto jsi začal psát knihy o místní historii a krajině. Ta poslední - Povídánky od nitěných knoflíků - se setkala s velkým ohlasem. Co dalšího připravuješ?
V současné době bojuju s časem. Dokončil jsem knížku, která má zatím pracovní název Cestou necestou za tajemstvím Hrubého Jeseníku. A pak snad letos ještě s dalšími lidmi dokončíme knížku o Rudolfově, což je místní část, kde bydlím. Omlouvám se všem, kterým jsem ji slíbil, Rudolfov totiž loni slavil výjimečné výročí.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.

Datum: 25.8.2015 11:32
Titulek: Ono je pěkně všude
Autor: Hokla
33
Jen je potreba tu krásu vnímat. Stačí v Zábřehu u lomu vylézt nahoru do lesa a pak chtít sejít dolů na cestu. Nepřerušovaná fronta plotů je až do Loštic. rudolfofským lukám ZDAR !!
Reagovat

NA KONCERT ZADARMO


Hrajte s REJEM o pět vstupenek na společný koncert kapel UDG, O5 a RADEČEK a písničkáře POKÁČE, který se uskuteční v pátek 1. prosince v zábřežském kulturáku. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména pěti šťastlivců, kteří půjdou na koncert zadarmo.

Soutěžní otázka:

Jak se jmenuje společné turné UDG, O5 a Radeček a Pokáče?

A) Kamarádi tour
B) Rivalové tour
C) Parťáci na turné

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)

VYHODNOCENÍ

Vstupenku na nový film MILADA, který promítá kino OKO v Šumperku 27. listopadu, vyhráli Šárka Siblová ze Šumperka, Vilma Sadilová z Libiny a Renda Šmíd z Kolšova.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně kina.