SPORT

Losinský fotbalista Matěj Šinogl pomáhal italské reprezentaci: Zkušenost k nezaplacení, pochvaloval si nevšední zážitky

15. července 2015, 06:57, téma FOTBAL, Petr Fišer
Losinský fotbalista Matěj Šinogl pomáhal italské reprezentaci: Zkušenost k nezaplacení, pochvaloval si nevšední zážitky Morava - Pár vyvolených dělalo osobního řidiče státním příslušníkům. Fotbalový tahoun Velkých Losin MATĚJ ŠINOGL si za volantem vyzkoušel, jaké to je trávit dlouhé dny s reprezentačním výběrem italské jedenadvacítky. Na nedávném mistrovství Evropy v Praze a na Moravě byl pomocníkem pracovitých kustodů.

 „Každé mužstvo na šampionátu mělo k dispozici dva dobrovolníky, já jsem se k tomu dostal přes mého kamaráda Michala Lokšíka. Italům řídil sedmimístné auto. Mně připadl hyundai transporter na přepravu báglů a všech potřebných věcí. Byla to zkušenost k nezaplacení,“ rozplýval se odchovanec Šumperka.

Co se vám na tom zamlouvalo ze všeho nejvíc?
„Fotbal hraju od pěti let a vždycky mě lákalo zjistit, jak to funguje v profesionálních klubech. Díky této příležitosti se mi nabídla možnost pomáhat nároďáku z Itálie a být tak přímo u toho. Mohl jsem úplně všude včetně šatny před zápasem.“

Jak bylo o italské mladíky postaráno?
„Luxusně. Nemuseli se starat vůbec o nic. Stačil jim batůžek s kopačkami, všechno ostatní jim zajistil tým, který kolem nich kmital celý den. V kabině měli na svém místě připravený komínek složený z tréninkového oblečení, ve sprše nechyběly předem nachystané ručníky, mýdla a další věci. Po tréninku řekli akorát nashledanou a mohli si to štrádovat zpátky na hotel. Takový servis by se zamlouval každému fotbalistovi.“

Vy jste byl pomyslnou pravou rukou týmových kustodů. V jakém režimu probíhal váš běžný turnajový den?
„Většinou jsem se hlásil kolem deváté ráno na hotelu ve Vésce, kde byli Italové ubytování. A pak jsem jen čekal na pokyny, co je potřeba udělat a zařídit. Všechno bylo přesně rozplánované do posledního detailu, za což společně zodpovídali italský a český manažer. Musím říct, že to měli zkoordinované a zmáknuté parádně. Každý den nebyl úplně stejný. Když se chystala šatna, museli jsme si přivstat o více než hodinu. Michal Lokšík jezdil častěji do města, jednou dokonce vezl trenéra italského áčka Antonia Conteho. Na Moravě se byl podívat na dva talentované hráče.“

Jakým prostřednictvím jste se svými pracovními parťáky komunikoval? Pomocí angličtiny?
„Kustodi anglicky neuměli, takže spíš rukama a nohama. Dělali jsme všechno pro to, abychom se pochopili. Naučil jsem se základní slova italsky, oni zase během turnaje pochytili některé anglické výrazy a spojení.“

O nejsebevědomějších vycházejících hvězdách se traduje, že jsou lidově „na hrušce“. Daly se vypozorovat podobné manýry také u nastupující generace, která v Česku reprezentovala fotbalovou „skvadru azuru“?
„Nešlo si toho nevšimnout. Připadali mi zbytečně odtažití. Jeli si ve svých kolejích a nás přitom ani pořádně neregistrovali. Většině z nich dělalo problém i pozdravit. Jednoduše řečeno, chovali se jako mistři světa. Naopak realizační tým, trenéři, vedení a další členové výpravy představovali pravý opak. Byli příjemní, přátelští, ochotní a občas se i na něco zeptali. Měl jsem z nich velmi dobrý pocit.“

Hlavní kouč Luigi Di Biagio nenesl vyřazení z turnaje už v základní skupině lehce. Dokonce zapochyboval nad čistotou fotbalu. Byl opravdu tak vytočený?
„Nejen on, ale všichni Italové byli zklamaní, naštvaní a smutní. Když Švédové v souběžně hraném utkání s Portugalskem v závěru vyrovnali, kroutil rozčarovaně hlavou. Jako by tomu nemohl uvěřit. Po výhře italského mužstva nad Anglií bylo jasné, že Švédům i Portugalcům stačí remíza. Podle toho se v posledních minutách zařídili a Italy to rozpalovalo doběla. Při sledování pozápasového záznamu si na hotelu s chutí zanadávali.“

Obraťme list. Jak s odstupem několika týdnů hodnotíte bronzové umístění Velkých Losin v krajském přeboru? Bodově vás předčily pouze Nové Sady a okresní konkurent ze Šumperka.
„Myslím si, že minulá sezóna dopadla výborně a můžeme ji hodnotit jako povedenou. Mrzí nás jen to, že jsme skončili za Šumperkem. Pokud šlo o Nové Sady, je potřeba uznat, že byly lepší. Pod vedením trenéra Miky jsme získali nejvíce bodů a rozhodně máme na čem stavět.“

Znamená to, že v Losinách zůstáváte?
„Po posledních jednáních je to definitivní. Přes zájem Šumperka budu pokračovat v Losinách.“

Jaké hlavní argumenty hrály ve prospěch losinské varianty?

„Po pětiletém působení tam všechno perfektně znám. Zázemí, funkcionáře, trenéra, spoluhráče, diváky. S klukama jsme si po všech stránkách sedli a společně vytvořili semknutou partu, která se schází nejen na fotbale. Navíc se těším na regionální derby, nově nás čekají bitvy se Zábřehem a Jeseníkem. V Losinách navíc začnu i pracovat, za což patří velké poděkování mému novému šéfovi Davidovi Křepskému. Ve prospěch Šumperka hrál jediný aspekt – vyšší soutěž. Nebudu lhát, divizi bych si vyzkoušel rád. Daleko větší počet důvodů, proč zůstat, ale nakonec rozhodl pro Losiny.“



 

Matěj Šinogl (vlevo) a Michal Lokšík na evropský šampionát hráčů do 21 let hned tak nezapomenou.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.

DO KINA ZADARMO


Hrajte s REJEM o tři vstupenky na novou animovanou komedii EMOJI VE FILMU, kterou promítá šumperské kino OKO až do 23. srpna. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména tří šťastlivců, kteří půjdou do kina zadarmo.

Soutěžní otázka:

Kde se odehrává děj animované komedie Emoji ve filmu?

A) uvnitř mobilního telefonu
B) uvnitř mrazáku na zmrzlinu
C) uvnitř lidského těla

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)


VYHODNOCENÍ

Vstupenku na hudební přehlídku REVIVAL INVAZE, která se uskuteční v pátek 25. srpna v Pavlínině dvoře v Šumperku, vyhráli Pavlína Lešovská ze Šumperka, Martina Hejduková z Velkých Losin, Radka Pospíšilová z Kolšova, Petr Fišer ze Šumperka a Edita Mederová z Rejhotic.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně DK Šumperk.