ZPRAVODAJSTVÍ

Lenka Fréharová: „Nejsem učitelka, jsem otvíračka dveří.“

30. března 2016, 10:00, Hana Písková
Lenka Fréharová: „Nejsem učitelka, jsem otvíračka dveří.“ Zábřeh - S učitelkou, která vyhrála titul Zlatý Ámos Olomouckého kraje a dostala se do finále této celostátní ankety, jsme si povídaly přímo ve školní lavici v její třídě. Lenka Fréharová z Klopiny, která učí na zábřežské Božence (ZŠ v ulici B. Němcové – pozn. red.) páťáky, na sebe prozradila, že na pedagogickou fakultu se nedostala ani napodruhé. Škola tenkrát argumentovala tím, že hrát na lesní roh nestačí, že přednost mají ti, kteří hrají na klavír a další, tradičnější nástroje. O jejím přijetí rozhodla až dodatečná zkouška z hudební výchovy. Dnes má za sebou téměř dvacet let úspěšné praxe a učení ji stále baví.

 Pro učitele je asi nejhezčí odměnou to, že ho děti do Zlatého Ámose vůbec nominují. Co vám dala účast v této anketě?
Tak zaprvé, pro mě to nebyla odměna, ale trest. Říkala jsem si, že už jsem dost stará na to, abych musela někomu něco dokazovat. Ale musím uznat, že nakonec mi ta účast přinesla nádherný vztah s dětmi. Ani jsem si nemyslela, že něco takového mezi učitelem a žákem existuje. Najednou jsme se posunuli na úplně jinou úroveň.

Kdybyste s dětmi ale neměla dobrý vztah už předtím, asi by vás jen těžko nominovaly.
To určitě. Když dostanu novou třídu, tak přibližně do měsíce si dokážu děti získat. S touhle třídou to ale trvalo déle. Ty děti jsou hodně temperamentní a jsou mezi nimi velké rozdíly. Každý měsíc se vydáváme na nějaký výlet spojený s výukou, v určité fázi to s nimi bylo tak těžké, že jsem v jednom měsíci výlet zrušila. A pak se to stalo, nějak to secvaklo, oni něco pochopili a už jsme jeli na jedné vlně. Teď po Zlatém Ámosovi jsme ale ještě nějak dál. Mám pocit, že i kdybych šla do pekla, ta děcka jdou za mnou.
V čem podle vás spočívá tajemství umu učitelské profese? V čem to tkví, že dokážete dostat děti na svou stranu? Znám spoustu učitelů, kteří to nedokážou, i kdyby učili desítky let.
Asi je to podobné jako když se věnujete dětem doma. Proč vás děti respektují? Jenom proto, že jste maminka? Tady to taky není jen proto, že jsem učitelka. Možná nedokážu být jenom ta učitelka v pravém slova smyslu. Když je nějaký problém, snažím se ho brát z hlediska rodič, mamka, učitel a taky přemýšlím, jak se asi cítí to děcko. Pořád si pamatuju, jak mi bylo, když na mě někdo řval, když byl ke mně někdo nespravedlivý, a doteď to těžko snáším. Nějaký speciální recept ale nemám.

Spousta učitelů si odjakživa stěžovala na kázeň žáků. Jak jste na tom vy?
Já nechci, aby mě poslouchali, ani náhodou. Stačí naslouchat a vnímat a nějak se vzájemně respektovat. Teď už fungujeme na mrknutí oka a na gesta. A já už teď ani nemusím mrkat. Jako by už věděli, co teď bude následovat. Díky Ámosovi mi šli vlastně strašně naproti, to bylo moc hezké a docela to trvá, je to moc fajn.
Učíte páťáky, to znamená, že v červnu se s nimi budete loučit. Jak to prožíváte?
Bude to těžké. Konce školního roku jsou vždycky pěkně dojemné.
Uvědomila jsem si to letos o Vánocích, když jsme společně pouštěli lodičky. Najednou mě přepadla nostalgie a napadlo mě: „Jo, Lenko, letos v červnu se nemaluj.“
(Smích). Je to banda. Myslím si, že to bude hodně těžké. Už jsme se i s rodiči domluvili, že uděláme nějakou společnou chatičku.

Čím jsou dnešní děti jiné než ty, které jste potkala jako začínající kantorka?
Myslím, že jiné je jenom prostředí. Možná i rodiče se chovají trochu jinak. Když jsem si já přišla jako dítě doma na paní učitelku stěžovat, u rodičů jsem nenašla spiklence. Rodiče dnes asi více řeší, co která paní učitelka řekla, nebo neřekla, ne vždycky jsou rodiče na její straně. Všechno okolo je rychlejší. Děti nejsou nucené jít pod povrch, víc se klouže po povrchu. Stíhají se dívat na televizi, u toho hrát hry, ale když se jich zeptáte, co tam bylo, většinou neví. Okolí se mění, holt se asi musíme změnit i my.

Kdybyste mohla být poradkyní ministryně školství, co byste jí doporučila?

Sehnat peníze, to je hodně bolavá pata. Taky možná dát ředitelům větší pravomoc a ubrat byrokracie. Přála bych nám učitelům větší prestiž tohoto povolání. Jak by to ale měla ministryně udělat, to se mě neptejte. Poradkyní ministryně bych nechtěla být ani zanic.

S čím by děti měly podle vás ze školy vycházet? Co nejdůležitějšího by měl učitel dětem předat?
Víte, dítě v sobě něco má, nebo nemá. Já se můžu postavit na hlavu, ale když někdo nemá buňky na matematiku, matematika z něho neudělám. A když je někdo dobrý, nezkazím ho, i kdybych dělala, já nevím co. Takže já v sobě nevidím učitelku, ale spíš průvodkyni, nebo tomu říkám otvíračka dveří. Ty dveře dětem otevřu, ukážu jim, co tam najdou. Snažím se ukázat jim to atraktivně, mile, tak, aby věděly, proč stojí za to si to vzít, ale jestli si to vezmou, to už je na nich. Já bych chtěla, aby z té školy odcházely s tím, že těch pokojů za těmi dveřmi navštíví co nejvíc, že si uvědomí co nejvíce možných cest, ale je už na nich, jestli budou chtít.

Máte nějaký svůj učitelský sen?

Moc bych chtěla, aby mě to pořád bavilo a abych pořád nacházela takové to svoje „aha“, pořád se nechávala něčím překvapovat, pořád se od těch dětí učila, protože si myslím, že je to vzájemné. Abych v tom pořád viděla nějaký smysl.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.

Datum: 2.4.2016 08:05
Titulek: info
Autor: emil
28
Opravdu vám moc přeju, abyste o dobrý pocit nikdy nepřišla.
Reagovat

ZA KULTUROU ZADARMO

 

Hrajte s REJEM o 5 vstupenek na koncert JANKA LEDECKÉHO, který se uskuteční ve středu 14. prosince v Domě kultury Šumperk. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména pěti šťastlivců, kteří půjdou na koncert zadarmo.

Soutěžní otázka:

V jaké kapele působil Janek Ledecký?

a) Žlutý pes
b) Žentour

Odpovědi posílejte do čtvrtku jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku Vašeho tarifu.)


VYHODNOCENÍ:
Vstupenku na cestopisnou diashow JIŘÍHO KOLBABY, která se uskuteční v pátek 9. prosince v kulturním domě v Zábřeze, vyhráli: Petr Jílek ze Zábřeha, Petr Doleček z Bludova, Alžběta Vévodová z Chromče.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně IC Zábřeh (v budově kulturáku).