ZPRÁVY

Jana Žouželová: „Ráno vstaneme a rozhodneme se, co se ten den naučíme.“ROZHOVOR

13. května 2014, 07:00, Hana Písková
Jana Žouželová: „Ráno vstaneme a rozhodneme se, co se ten den naučíme.“ Šumperk - Původním povoláním je zdravotní sestra. Žije s manželem a třemi dětmi ve věku čtyři, sedm a třináct let v panelákovém bytě v Šumperku. Jmenuje se Jana Žouželová a svoje děti si vzdělává sama doma. Překvapivě začala nejdříve s domácím vzděláváním nejstaršího syna, který v té době chodil do šestého ročníku základní školy. Navíc ze školy odcházel v pololetí. Dnes už má domácí vzdělávací program i mladší sedmiletá sestřička a všichni členové rodiny si domácí vzdělávání pochvalují. Zajímalo mě, co říkají na výroky ministra školství, který domácí výuce na druhém stupni nefandí.

Ministr školství zdůvodnil své výroky proti vzdělávání starších žáků doma tím, že nemají nejlepší výsledky. Co si o tom myslíte?
Myslím si, že pan ministr netuší, jak domácí vzdělávání funguje. Vím, že už nějakých sedm let probíhá ověřovací projekt, do kterého se zapojili rodiče a děti, které se učí doma a podle mých informací jsou výsledky skvělé.

Co vás přimělo k domácímu vzdělávání?

Syn je chytrý, vnímavý. Když chodil do školy, nepotřeboval, abych se s ním učila, ale cítila jsme, že je nespokojený. Nejdřív říkal, že ho to ve škole nudí a pak už to dokonce přestal říkat. Jela jsem do Prahy mezi lidi z Asociace domácího vzdělávání. A když jsem se měla možnost seznámit s rodiči i dětmi, kteří už za sebou měli velké zkušenosti, hodně mě to nakoplo. Ty děti i dospělí vypadali uvolněně a spokojeně a vypadali, že je to baví. Udělal jsem si představu, jak bych to chtěla dělat a jak naopak ne. Potom za mnou navíc přijela kamarádka, která v té době už své dítě doma vzdělávala a řekla mi, co je potřeba udělat a že to není tak složité. A navíc syn už se sám ptal: „Mami, kdy už se rozhodneš?“

Neměla jste obavy? Já jsem původně učitelka a moc si nedokážu představit, jak zasvěceně učím své dítě doma fyziku, kterou jsem ve škole sama neměla ráda.

Měla, nejsem technický typ. Ale zrovna můj syn je na technické předměty dobrý. A navíc dnešní učebnice jsou poměrně dobře udělané, jsou tam otázky k přemýšlení. Fyziku se třeba učíme tak, že si se synem o věcech spíš povídáme a ukazujeme si třeba v učivu o síle a pohybu reálné věci ze života. Hned na začátku jsme se také dohodli, že stát se může cokoli a když nám to nepůjde nebo když se nějak změní životní okolnosti, může nastat i varianta, že půjde zpět do školy. Ale jde nám to výborně. Jen na cizí jazyky jsem se necítila, takže má lektorku na angličtinu a francouzštinu. Když to porovnám, co za rok zvládne oproti školním dětem, které jsou ve třídě 25 školáků, mám z toho radost.

Mnozí rodiče váhají s domácím vzděláváním a i ministr argumentoval tím, že dítěti může pak chybět sociální inteligence. Jak to vidíte?

Když bych poznala, že má moje dítě problém v sociálních kontaktech, budu pro to něco dělat, ale není to tak. Nezavíráme se doma. Syn byl ve škole premiant, spíš samotář, ale pár kamarádů vždycky měl a kontakt s nimi udržuje do dneška. A s dcerou jsme byly třeba na čtyři dny na programu na Švagrově a byla mezi dětmi jako ryba ve vodě. Co se týká chování, snažíme se s manželem jít dětem příkladem a nezpozorovala jsem, že by měly problém v kontaktu s ostatními dětmi nebo dospělými.

Jak vypadá váš vzdělávací den?

Ráno vstaneme a rozhodneme se, co bychom ten den chtěli dělat. Děti, když mají možnost, se samozřejmě zabývají tím, co je nejvíce zajímá. U syna jsou to třeba jazyky. Zároveň ale vědí, co je potřeba zvládnout i v předmětech, které u nich nepatří k oblíbeným. Syn teď většinou tráví dopoledne hodiny s lektorkou a doma se učí raději odpoledne. Můj syn se hodně taky učí sám, je pravda, že k samostatnosti ho také přiměla škola. Já si spíš ověřuju, jak na tom je, co potřebuje. Že bych stála a vykládala látku tak, jako to dělají učitelé, to ne. A když o tom tak přemýšlím, kolik ten kantor na tu látku ve škole má, když musí zopakovat, trochu vyzkoušet, něco vyřešit s dětmi ve třídě. Má na to deset minut?

Žádné plány a přípravy?

Je to tak, že škola nám všechno dodá. Držíme se toho. Dostali jsme plány, učebnice, pracovní sešity. Samozřejmě, pokud chceme nějaké jiné, tak si je musíme obstarat sami. Do školy chodíme i na přezkoušení a děti mají dobré výsledky.

Spousta rodičů by to považovala za oběť.

Já určitě ne. Mě baví být se svými dětmi, ale mám samozřejmě i své aktivity a radosti. Pravda je, že můj muž je na volné noze a já jsem byla zaměstnaná na půl úvazku a teď momentálně jsem bez zaměstnání. Účastním se aktivit s rodiči a dětmi, kteří uvažují o domácím vzdělávání.

Co považujete za to nejvíc, co domácí vzděláváním dětem dá?

Individuální přístup. Znám své dítě, vím, co zvládne a co ne. Může kdykoli mluvit. Zároveň vedu děti k tomu, aby se učily naslouchat.

Jaká jsou podle vás úskalí domácího vzdělávání, kdyby tento rozhovor četli rodiče, kteří něco podobného zvažují?

Oni znají své děti nejlíp, tak určitě cítí, co jim víc prospěje, jestli škola nebo domácí výuka. A taky znají sebe. Měli by si položit otázku, jestli je vzdělávání baví. A popřemýšlet, jestli má rodina slušný finanční rozpočet, jestli jsou třeba ochotni se trochu uskrovnit, že možná bude potřeba nakoupit knihy a že to, na co se necítí sami, musí pořešit nějak jinak.

Šla byste do toho znovu?
Šla. Pamatuji si, jak jsem si po dvou měsících vzdělávání doma všimla, že můj syn má úplně jiný výraz tváře, než dřív. Že je spokojený. To pro mě byl signál, že jsem udělala dobře. A v současnosti jsou snad spojeni všichni členové naší rodiny.


Foto: hap

Jana Žouželová vzdělává své dítě doma, výsledky prý stojí zato.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.

Datum: 18.5.2014 22:16
Titulek: Otázka
Autor: mik
153
175
Otázkou je, jestli budou děti připraveny do života z hlediska vztahů v kolektivu. Individualita je pěkná věc, ale spokupráce s kolektivem, řešení vztahů z cizími lidmi ať jsou to učitelé nebo spolužáci je lepší průpravou, než domácí skleníkové prostředí. Skandinávské země například upřednostňují kolektivní výchovu už od dvou let.
Reagovat
Datum: 7.1.2015 11:15
Titulek: Bez titulku
Autor: Soňa
95
127
Ano přesně jak píšete, děcka nebudou vůbec socializovaná, budou celé dettví vyrůstat jen doma,ta kde to znají s lidmy , které znají a vůbec se nenaučí mít tzv ostré lokty, někde se probojovat něco dokázat, vybojovat si pozici mezi spolužáky...atd. Je to nesmysl, všichni jsme chodili do školy a určitě nám to dalo hodně pozitovního ale i negativního, ale vše se nám hodilo do života, tady ty domací školy bych zakázala, nehledě na to,jak to musí být otravné pro sousedy, když jim po bytě neustále lítají haranti.
Reagovat

DO KINA ZADARMO


Hrajte s REJEM o tři vstupenky na novou animovanou komedii EMOJI VE FILMU, kterou promítá šumperské kino OKO až do 23. srpna. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména tří šťastlivců, kteří půjdou do kina zadarmo.

Soutěžní otázka:

Kde se odehrává děj animované komedie Emoji ve filmu?

A) uvnitř mobilního telefonu
B) uvnitř mrazáku na zmrzlinu
C) uvnitř lidského těla

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)


VYHODNOCENÍ

Vstupenku na hudební přehlídku REVIVAL INVAZE, která se uskuteční v pátek 25. srpna v Pavlínině dvoře v Šumperku, vyhráli Pavlína Lešovská ze Šumperka, Martina Hejduková z Velkých Losin, Radka Pospíšilová z Kolšova, Petr Fišer ze Šumperka a Edita Mederová z Rejhotic.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně DK Šumperk.