SPORT

JAK TO VIDÍM JÁ: Moucha veliká jako masařka! Architekt zaslouží na holou

20. května 2015, 17:00, Petr Fišer
JAK TO VIDÍM JÁ: Moucha veliká jako masařka! Architekt zaslouží na holou Praha - Hokejové šílenství skončilo, horečka ustoupila, teplota se srazila na obvyklé hodnoty, tep se vrátil do normálu. Mistrovství světa v Praze a Ostravě je minulostí. Většina národa najela zpátky do všedních kolejí, zbudou jen vzpomínky. Pro Čechy s příchutí brambory.

 O2 aréna. Největší a nejmodernější hala u nás. Je nepředstavitelné, že by vrcholný podnik takového formátu probíhal na jiném místě než v pražské Libni. Světový šampionát se tam vrátil po jedenácti letech a byl to ještě větší mazec než při stejné akci v roce 2004. Hokej se stal v uplynulých dnech jasnou jedničkou všeobecného zájmu, mediální masáži nešlo uniknout. Česká populace díky národnímu sportu zapomínala na běžné starosti a zase táhla za jeden provaz. Alespoň na chvíli.
Do Prahy se vydala spousta natěšených fanoušků ze Šumperka, Zábřeha, Mohelnice a okolí. Kdo měl štěstí při trochu krkolomném předprodeji vstupenek, mohl být u toho a bavit se nevšedními zážitky, na které jen tak nezapomene. Třeba jako já. V takhle luxusním prostředí jsem slavil premiéru. A musím říct, že to po zkušenostech se šumperským zimáčkem, zlínským stadiónem Luďka Čejka, olomouckou „Plech arénou“ či stánkem brněnské Komety byla hodně zajímavá změna. Člověk nestačil žasnout a připadal si jako v jiném světě.
Rozhodně se nejednalo o levnou záležitost. Šest stovek za cestu, skoro dva a půl tisíce za lístky a k tomu samozřejmě nemalé výdaje za občerstvení. Pivo za padesát, klobása za osmdesát, hranolky s vybraným smaženým doplňkem skoro za devadesát. Bankovky v peněžence se vytrácely jako sníh při oblevě. Ale co už, říkal jsem si, přece žijeme jen jednou a třeba jsem tady naposledy. Hlavně ať si sváteční výlet užijeme a je maximální pohoda.
Ta skutečně byla. Ve fanzóně i přímo v hale panovala atmosféra, která pohltila a nadchla úplně každého. Byla přátelská, uvolněná, v neposlední řadě i bouřlivá a někdy až frenetická. Navíc se všechno obešlo bez jakýchkoliv excesů a sebemenších potíží. Fotbal zvláště na klubové úrovni může jen tiše závidět. Češi, Lotyši, Němci, Rakušané a další, všichni do jednoho vytvořili velkou hokejovou rodinu. Jako by se znali řadu dlouhých let a strávili spolu nespočet dovolených.
Dobrá nálada nám vydržela do chvíle, než jsme vystoupali k přiděleným sedačkám. Pořádně jsme se přitom zadýchali. Náhodný výběr Sazky při rezervaci lístků, který nešlo ovlivnit, nás přikurtoval do předposlední řady na horní tribuně. Na selfíčka s obří legendou Jardou Jágrem (= neuvěřitelný borec) nebo turnajovými maskoty Bobem a Bobkem jsme tak mohli okamžitě zapomenout. Hráči pohybující se po ledě nám připomínali několikacentimetrové igráčky v živém provedení. To nejhorší ale mělo teprve přijít.
Stačilo se pohodlně usadit a vzápětí zjistit, že…? V normální pozici kultivovaně sedícího diváka nevidíme na bližší branku pod námi! A sakra, koukali jsme se na sebe jako vyjevené Alenky v říši divů. Protože se hrací plocha během obou zápasů podle očekávání čarodějnickými kouzly v náš prospěch nijak neposouvala, nezbývalo nám nic jiného, než neustále vstávat a natahovat krky jako nespokojená žirafa, která chce plnohodnotně sledovat to, za co si poctivě a draze zaplatila. Černá guma se nám v okolí brankové čáry ztrácela jako vyhlášený iluzionista David Cooperfield při svých památných kouscích.
Těžko říct, kde a v čem „udělali soudruzi z NDR chybu“, ale tohle O2 aréně neodpustím. Česko se skutečně může pyšnit skvostnou budovou, která z mnoha pohledů splňuje základní podmínky k tomu, aby byla jedinečná. Má však několik much ve velikosti obřích masařek. Takový šlendrián za bezmála 2500 korun? Jděte do háje! Že by slavnou a opěvovanou halu projektoval stejný nekňuba, který zodpovídal za fušérsky zpackané hlediště na šumperském gymnáziu? I ten by zasloužil na pranýř, pověsit za uši do průvanu nebo aspoň zmalovat zadní část těla minimálně dvaceti dobře mířenými ranami přímo na holou. Potom by měl udělat to hlavní - složit funkci.


Foto: Petr Fišer

Ne každý měl v luxusní hale luxusní výhled. Bližší branka jakoby pro nejednoho diváka vůbec neexistovala.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.

Datum: 20.5.2015 17:36
Titulek: Pivo za padesát, klobása za osmdesát,
Autor: Anonym
101
114
dva a půl tisíce za lístky, páni.
Reagovat
Datum: 20.5.2015 19:02
Titulek: Bez titulku
Autor: Kakamila
96
122
Dobře Vám tak.....tomu říkám zábava za poslední peníze!
Reagovat
Datum: 20.5.2015 19:42
Titulek: Bez titulku
Autor: stella
107
Takové peníze a nemožnost si vybrat sektor, kde chci sedět? Co je to, proboha, za divný systém???? :-(
Reagovat
Datum: 21.5.2015 06:33
Titulek: Bez titulku
Autor: Sono
137
106
Ale aspoň z toho je skvělý článek, který mně pobavil :-)
Reagovat
Datum: 21.5.2015 07:06
Titulek: Bez titulku
Autor: Smyl Flek z Nohavic
125
108
Ještě bych podotkl, že Petr Fišer rozhodně není žádnej prcek, výška jeho postavy je rozhodně nadprůměrná, takže by mě zajímalo, co by tam asi tak viděl člověk normální, neřkuli podprůměrné výšky.
Škoda jen, že se nestihl vydat i do Ostravské ČEZ Arény. Mohlo z toho být zajímavé srovnání.
Reagovat
Datum: 21.5.2015 07:59
Titulek: Za 11 let se v této hale konaly stovky akcí...
Autor: Jenda Benda
84
116
...které byly hodnocené vždy velmi kladně, ale pak přijede "odborník" ze Šumperka, a je to pomalu na zbourání! Já jsem měl místa v 10.řadě dole u ledu a viděl jsem dobře - bylo to ovšem za trochu víc peněz, než kolik stálo 4.patro. To můžete zrovna tak kritizovat stavitele Národního divadla, protože nejlevnější místa jsou tam na "bidýlku" a tam je taky prd vidět.
Reagovat
Datum: 21.5.2015 08:55
Titulek: Re: Za 11 let se v této hale konaly stovky akcí...
Autor: Jenda Benda
96
...zapomněšl jsem dodat, že nejsem z Prahy.
Reagovat
Datum: 21.5.2015 19:39
Titulek: Re: Za 11 let se v této hale konaly stovky akcí...
Autor: Milan
96
111
Přesně tak,když si zajdete třeba na koncert lepšího interpreta,koupíte lístek většinou nejelvnější za litr na stání,příjdete na poslední chvíli a stojíte někde vzadu na place..tak bez velkoplošných obrazovek taky vidíte prdlajs..:-D,ale mužete říct,byl jsem u toho naživo a nesledoval to z gauče u obrazovky..
Reagovat
Datum: 21.5.2015 08:34
Titulek: Kluk z venkova
Autor: Janda
114
107
Pro Pražáka není problém dát víc peněz za dobré místo a ty levné jsou pro venkovany co jen přidají na zisk
Reagovat
Datum: 22.5.2015 16:06
Titulek: Bez titulku
Autor: dr26
110
101
Až přijede do Šumperka Slavia Praha, jistě všichni po vstupu na zimák zblednou závistí.
Reagovat

NA DYMYTRY ZADARMO


Hrajte s REJEM o pět vstupenek na koncert skupiny DYMYTRY, která vystoupí v pátek 27. října v kulturním domě v Zábřeze. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména pěti šťastlivců, kteří půjdou na metalový koncert zadarmo.

Soutěžní otázka:

Jaká image je typická pro členy kapely Dymytry?

A) Zahalují si tváře
B) Oblékají se do kožichů
C) Všichni nosí plnovous

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)


VYHODNOCENÍ

Vstupenku na festival DŽEMFEST, který se uskuteční v pátek 20. října v Domě kultury Šumperk, vyhráli Klára Hollarová ze Šumperka a Petr Horáček z Mohelnice.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně DK Šumperk (po-pá, 14-18 h).