SPORT

JAK TO VIDÍM JÁ: Mohelnice zůstává okresní jedničkou, problémy se ale nevyhýbají ani lepším sportovním rodinám

23. listopadu 2016, 15:30, téma FOTBAL, Petr Fišer
JAK TO VIDÍM JÁ: Mohelnice zůstává okresní jedničkou, problémy se ale nevyhýbají ani lepším sportovním rodinám Mohelnice - Číslo 1. Pokud by se zohledňoval výhradně mužský fotbal, v Mohelnici se o post okresní jedničky obávat nemusejí. Stačí připomenout, že pomyslný stříbrný stupínek obývá Šumperk, jenž druhé soutěžní období za sebou hazarduje s holým divizním životem. Průběh letních a podzimních měsíců ale odhalil, že se nejrůznější problémy nevyhýbají ani lepším sportovním rodinám. Ta mohelnická není výjimkou.

 Třetiligovému A týmu se nepodařilo naplnit výkonnostní potenciál a s vydatným přispěním jalového úvodu dotáhl do vítězného konce pouze čtyři zápasy. Z kolika? Ze šestnácti! Na tabulkovém postavení je to znát. Od předposlední Kroměříže dělí Sedláčkovi svěřence jen čtyři body a místo klidného jara a útoku na horní patra průběžného pořadí se musí připravovat na ošidný boj o udržení. A s tím se před sezónou určitě nepočítalo.
Houpačkové putování moravskoslezskou ligou se mimo jiné promítlo na diváckých návštěvách. Nebyly takové, jaké by si nejvyšší soutěž, která je na regionálním území k vidění, jistojistě zasloužila. Přes 400 platících zvědavců dokonce nedorazilo ani na tradiční derby s nedalekým Uničovem, což poněkud zamrzelo.
V Mohelnici mohli jen tiše závidět Velkým Losinám, při jejichž řežbě s Rapotínem praskalo hlediště ve švech. Více fanoušků bylo zvědavo i na středeční duel Šinogla a spol. proti Zábřehu. Zmíněné kluby patří v oddílové hierarchii do krajského přeboru, tedy na úroveň, kterou několik dní před ostrým startem dobrovolně opustilo mohelnické béčko. Důležitá fotbalová stanice, vhodná pro áčkaře na hraně, klubové odchovance či mladé talenty z vlastní líhně, zmizela z mapy jako mávnutím čarovného proutku, protože o ni neprojevovali adekvátní zájem samotní hráči. Jen se tím potvrdilo, že ne všechno je v opěvovaném království tak růžové, jak by se naoko mohlo zdát.
Pozitiva každopádně převažují. Funkcionářské vedení nemyslí jen na hlavní tým a vynakládané úsilí směřuje i do práce s mládeží a sympatického vylepšování stále útulnějšího stadiónu. Palec jednoznačně nahoru. V porovnání s tehdy ještě ligovým Zábřehem mu připadá pochvala i za způsob, jakým tvoří mužské družstvo. Zatímco u sousedů tehdy vsázeli každý půlrok na důkladnou obměnu a rotaci, až se v tom běžný fotbalový konzument nehezky ztrácel a přestával orientovat, Mohelnice proměnila časově ohraničené působení většiny hostujících hráčů v trvalý přestup. S ohledem na budoucnost a nezbytnou stabilizaci je to jednoznačně nejlepší možné řešení.



Foto: Petr Fišer

Kapitán Mohelnice Roman Kuba dlouho absentoval kvůli zdravotním komplikacím. Předčasný návrat na trávníky s nedoléčeným svalovým zraněním jej připravil o nemalou část podzimu.


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.