SPORT

INSPEKTOR TÝDNE doporučuje! Lesnice je malá, ale pes v ní nezdechl

25. května 2016, 15:00, Petr Fišer
INSPEKTOR TÝDNE doporučuje! Lesnice je malá, ale pes v ní nezdechl Lesnice - Fotbalová Lesnice pádí po dobře zvolené cestě. Alespoň to tvrdí ANTONÍN TITZL. Ano, přesně ten INSPEKTOR TÝDNE, který umí chválit i hanit. Stačí připomenout, jakou kritikou počastoval katastrofální záchody na rapotínském stadiónu. Dnes mu tamní fandové děkují. Podle nich měly jeho přesně mířené připomínky vedené v záporném duchu velký podíl na tom, že se začalo s potřebnou rekonstrukcí.

 SOKOL LESNICE

„Aniž bych chtěl Lesnici jakkoliv nadržovat, musím se přiznat, že to tam mám moc rád. Už jen proto, že mě s ní pojí vzpomínky na Richarda Loserta, mého velkého kamaráda a výborného parťáka, jehož osud se smutně naplnil daleko dřív, než by si zasloužil.
Troufám si tvrdit, že právě od jeho příchodu započal lesnický fotbal důkladnou revoluci, díky níž se postupem času vyhoupl z okresního pralesa až na krajskou úroveň. A upřímně mě těší, že v nastoleném trendu pokračuje a vede si přesně tak, jak bych si v případě vesnického oddílu představoval. Mají dva mužské týmy a tolik mládežníků, že jim většina konkurentů z okolí může jen tiše závidět. Včetně sousední Leštiny. Za svým odvěkým rivalem momentálně dost zaostává a mohla by se od něj učit.
Lesnice jde po správné cestě. Nepouští se do žádných hurá projektů s nejistým koncem, naopak volí skromné a smysluplné hospodaření a fungování. Nenabírá trenéry s vysokými finančními požadavky, nestojí o „hvězdy“, co jen natahují ruce a pro korunu by si nechaly i koleno vrtat. Místo toho sází na srdcaře, kteří se v lesnickém prostředí cítí jako ryby ve vodě a přesně zapadají do klubové rodiny a celé filozofie. A co se mi moc líbí, talenty si snaží vychovávat sama a vyvíjí v tomto ohledu značné úsilí.
Kus práce se od mé poslední návštěvy udělal i na samotném stadiónu. Velké a prostorné hřiště, které připomíná fotbalové letiště, má solidní a udržovaný trávník. Pro diváky se postavila pergola a kromě ní přibylo i několik dalších možností, kam se můžete v klidu usadit. Všechno působí čistým, uhlazeným a sympatickým dojmem. A že musíte vzít na fotbal svoji malou ratolest? Nemáte se čeho bát. Bezpečného prostoru na vyblbnutí je k mání habaděj.
Pochvalu zaslouží i občerstvovací servis. Poobědové kafe jsem dostal plné až po okraj, že jednoduše nešlo nevylít. Z jídelní nabídky mě překvapila možnost ochutnávky. Snaživá obsluha dělala všechno pro to, abyste nekupoval zajíce v pytli a vaši spokojenost stavěla před vidinu možného jednoduchého výdělku. Kromě zajímavě vypadajícího cigára servírovala i žebra nebo bramboráky.
Nebál bych se kritizovat, ale v podstatě není za co. Obstojná byla i kvalita toalet, které se nacházejí v hlavní budově pár metrů od hřiště. Ta už má sice něco za sebou a je postavená v ryze komunistickém stylu, ale svůj účel splňuje. A o to jde především.
Lesnickou zastávku můžu jen doporučit. Jestli chcete strávit příjemné odpoledne na příjemném místě, určitě při této volbě neprohloupíte. Ať už přijedete na fotbal, nebo vás zaujme některá z několika kulturních nabídek. Obec je to sice malá, ale pes v ní rozhodně nezdechl.“


Foto: Petr Fišer

Antonín Titzl si čas strávený v Lesnici užíval a pochvaloval


 


Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Tento článek dosud nikdo neokomentoval, přidejte svůj názor.