ZPRÁVY

Hanny Firla: „Doufám, že se mi čekání vyplatí.“ROZHOVOR

26. ledna 2015, 13:20, Hana Písková
Šumperk - Následující rozhovor vznikl na přání lidí ze Šumperka, kteří mají rádi zpěváka, herce, improvizátora i moderátora Hannyho Firlu. Tento mladý muž, který už od svých šestnácti let tvrdí, že je mu dvacet, studuje na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze a mnohé naznačuje tomu, že o něm ještě hodně uslyšíme a pyšně budeme říkat: „ To je ten náš ze Šumperka.“

 Když jsem Vám navrhla setkání v Opeře, zavýskl jste. To proto, že máte rád tuto šumperskou kavárnu nebo divadlo?
Mám kladný vztah k šumperskému divadlu i k Šumperku celkově. Je to dané tím, že jsem hodně spolupracoval s hudebníkem Zdendou Dočekalem. Když jsem byl ještě mladší, tak mě párkrát zavedl mezi šumperské herce, kde jsem poznal Peťu Komínka nebo Bóďu Pavlíkovou. Hodně jsem se chodil dívat na divadlo a sem do kavárny chodím taky rád. Je to fajn prostor, tak nějak spojený s kulturou.

Pokud vím, máte široký záběr. Věnujete se zpívání, herectví, improvizaci a někde jsem četla vaše tvrzení, že se to prostě tak nějak sešlo. Co tím máte na mysli?
Ano, sešlo se to. Ten zárodek je ale nejspíš v tom, že jsem byl členem pěveckého sboru Motýli. Později jsem začal chodit na sólový zpěv k panu Aloisi Motýlovi a ten mě připravoval samozřejmě na klasiku. Hlásil jsem se na klasický zpěv do Olomouce a Brna a nakonec jsem se rozhodl podat přihlášku i do Prahy. Nastala ta šílená situace rozhodnout se, protože jsem se dostal na všechny tři školy. To rozhodnutí bylo těžké v tom, že v Praze šlo o specifický obor muzikálu, tedy o popové zpívání, takže jsem vlastně odstřihnul klasický zpěv.

Zřejmě to bylo dobré rozhodnutí.
Teď jsem za to strašně rád, protože mě to posunulo do úplně jiných sfér. Rád se ale vracím ke klasické hudbě. Rád ji poslouchám a je mi to někdy i líto, že jsem ji opustil, ale myslím, že v klasické hudbě by v současné době bylo mnohem těžší uplatnění, než v popu nebo v činohře.

Když si můžete vybírat, co na koncertech nejraději hrajete, zpíváte?
Pořadatelé to většinou nechávají na nás, takže jde o popový recitál, ale rád zpívám šansony i jazz. To už chce ale specifičtější místa s určitou atmosférou.

Zpíval jste i s Moravia Big Bandem?
Minulý rok v listopadu (2013 pozn.red). Volal mi Petr John, jestli bych za něj nemohl zaskočit tady na koncertu v divadle s paní Leonou Machálkovou. Když se sejdou termína, zpívám s Moravia Big Bandem rád. Samozřejmě, že i v Praze jsou různé big bandy. Teď v prosinci jsem zpíval s panem Milanem Svobodou a jeho bandem, což pro mě byl fantastický zážitek. Bylo nás vybráno devět ze školy a zpívali jsme jazzové aranže vánočních písní a koled. Moc jsem si to užil.

Takže k zajímavým kontaktům se dostáváte hlavně díky škole?
Milana Svobodu potkávám na školní chodbě a je to člověk, kterého si opravdu vážím. Vážím si pedagogického sboru, který mě učí, ať už je to ze zpěvu pan Eduard Klezla, z herectví pan Milan Kačmarčík a z tance paní Yvona Balašová, která byla průkopnicí muzikálu v Čechách. Skvělý je také balet, který nás učí Libor Bernklau. Máme hezké vztahy. Pedagogové vědí, kdo jsme. Nejsme pro ně jen pořadové číslo, někdo z davu. Výuka probíhá velmi aktivně. Vztahy s učiteli jsou v podstatě kamarádské.

Co Vám dalo působení v Motýlech?
Motýly chci doporučit absolutně všem. Byla to krásná etapa v mém životě. To společenství lidí je na nad chápání všech ostatních, v tom dobrém. Dostal jsem tu pěvecký základ, který mi pak pomáhal rozšiřovat pan Motýl a teď pan Klezla, ale také kulturní a společenské vychování. A hlavně práce v kolektivu a v neopakovatelné atmosféře. Hodně zábavy, ale i dřiny a disciplíny. To mám v sobě doteď a jsem za to moc rád. Jsou dny, kdy začínám v osm ráno a končím v deset večer a ty dobré návyky ze sboru se hodí.

Údajně jste řekl, že až si půjdete pro Českého lva nebo Thálii, zmíníte se o Motýlech. Je to pravda? Opravdu máte tyto ambice?
Smích. Tak tuhle větu jsem nikdy neřekl, a byl jsem hodně naštvaný, když vyšla. Mám samozřejmě velké ambice, ale takhle daleko nemyslím. Na Motýly ale opravdu vzpomínám každý den a vzpomenu si na ně vždycky.

Se divadelním seskupením Impra se věnujete Improvizaci. Prý jste se potkal i s Jaroslavem Duškem?
Poprvé jsem se s ním potkal na začátku studia v Praze. Byl jsem mu představen mými bývalými kantory, kteří zase byli jeho žáky. Je to pro mě velmi inspirativní člověk. Líbí se mi to, jak vede svoje představení a netajím se tím, že s naší improvizační skupinou vycházíme hodně z něho. Určitě nás ovlivnil. Rozhovory s ním, představení Čtyři dohody nebo Vizity to je skvělá smršť.

Zpíváte, hrajete, improvizujete i moderujete, těch rolí máte hodně. Znamená to, že si jen tak hrajete nebo hledáte, co bude to hlavní?
To rozhodně ne. Všechno vychází ze školy i z toho, co jsem dělal před tím. Dříve jsem zpíval, moderoval třeba majálesy. Pak jsem přišel na Ježkovu konzervatoř a začaly na mě působit další vlivy. Vybral jsem si muzikál, protože to je trojobor, který zahrnuje zpěv, herectví a tanec. Já se chci zdokonalovat ve všech třech oborech. Rád čtu na festivalech i jiných akcích a rád v Praze mluvím o tom, že v Šumperku je nádherný festival Město čte knihu. S paní ředitelkou z knihovny se teď domlouvám na realizaci poetického večera. Při všech těch aktivitách je pro mě ale na prvním místě škola. Jsem tu spokojený, protože jsem tu našel lidi, se kterými chci spolupracovat.

Máte své sny? Kam to chcete dotáhnout?
To je těžká otázka. Spíš žiju teď a tady. Nějaké sny podvědomě mám, ale teď to neřeším. Vím, že ta cesta je dlouhá a nemyslím na to, co někdy může být, protože mě baví spíš si ji vyšlapat. S panem Kačmarčíkem teď zkoušíme výběr z Čechova a také Ženitbu. Z muzikálů se ve škole chystáme na Pomádu. S Improu nás čeká turné po republice. Teď není podle mě pravý čas jít někam do činohry nebo muzikálu, myslím, že škola je přednější a doufám, že se mi to čekání jednou vyplatí.



Doporučit tento článek přátelům na FacebookuSdílet na Facebooku Poslat známému e-mailem upozornění o tomto článkuUpozornit známého Verze pro tiskTisknout NahoruNahoru

NÁZORY K ČLÁNKU
Redakce Rej.cz není odpovědná za obsah diskuze. Každý přispěvatel nese právní odpovědnost za své zveřejněné názory.

Datum: 29.1.2015 01:55
Titulek: Krasne
Autor: Andy
103
128
Krasne jak nam to tu kvete :)
Reagovat

DO KINA ZADARMO


Hrajte s REJEM o tři vstupenky na novou animovanou komedii EMOJI VE FILMU, kterou promítá šumperské kino OKO až do 23. srpna. Stačí, když pošlete správnou odpověď na soutěžní otázku a budete mít špetku štěstí při losování. Příští týden zveřejníme jména tří šťastlivců, kteří půjdou do kina zadarmo.

Soutěžní otázka:

Kde se odehrává děj animované komedie Emoji ve filmu?

A) uvnitř mobilního telefonu
B) uvnitř mrazáku na zmrzlinu
C) uvnitř lidského těla

Odpovědi posílejte do čtvrtka jako SMS ve tvaru ODPOVĚĎ, JMÉNO, BYDLIŠTĚ na číslo 605 854 541. (Cena jedné SMS odpovídá standardní textové zprávě dle ceníku vašeho tarifu.)


VYHODNOCENÍ

Vstupenku na hudební přehlídku REVIVAL INVAZE, která se uskuteční v pátek 25. srpna v Pavlínině dvoře v Šumperku, vyhráli Pavlína Lešovská ze Šumperka, Martina Hejduková z Velkých Losin, Radka Pospíšilová z Kolšova, Petr Fišer ze Šumperka a Edita Mederová z Rejhotic.
Blahopřejeme! Výhra na vás čeká v pokladně DK Šumperk.